Kornfeil bojoval o stupně vítězů: Kdybych nespadl, byla bedna

Už od startu se držel Kornfeil na čele, dotíral na první dva závodníky. Jenže na mokrém povrchu v Le Mans začali odpadávat z vedoucí skupinky všichni jezdci, celkem spadlo patnáct závodníků. Kornfeila to potkalo dvanáct kol před cílem...

Co se v zatáčce přesně přihodilo?
„Podklouzlo mi to.“

Dalo se s tím něco dělat?
„Nedalo. Jel jsem si svoje, vůbec jsem neriskoval. Jen se vozil za klukama, závod jsem nechtěl vést, kroužil jsem jako všichni. Tyto podmínky jsou nevyzpytatelné, uklouzne to, ani nevíte jak. Když jsem padal, brzdil jsem tam úplně stejně jako všechna kola předtím. Prostě mi to uklouzlo, netuším proč... Před závodem jsem si stanovil taktiku – nepouštět se do ničeho riskantního.“

Věřil jste si během závodu, že by vás tato strategie vynesla na stupně vítězů?
„Určitě ano. Vítěz Rossi jezdil o tři vteřiny pomaleji. Kdybych jen jel a nespadl, byla by to stoprocentně bedna. Francouz Rossi si na to počkal, vyšlo mu to. Jako osmý ale nemohl vědět, že všichni před ním popadáme. Nemohl na to spoléhat.“

Co cítíte v tuto chvíli?
„Obrovský vztek. Po pádu jsem se díval na zbytek závodu, nedokončilo ho strašně moc lidí. Kdybych dokroužil a jel třeba o dvě vteřiny pomaleji, byl bych na bedně… To se ale stane. I ostatní spadli jako já, uklouzl jim předek.“

V televizi jste byl hodně zabírán, jaké bylo jet ve vedoucí skupině?
„Super. Vyzkoušel jsem si to už v Jerezu, kde jsem tři kola vedl. Dnes jsem byl o polovinu míň nervózní a poučil jsem se z toho. Snažil jsem se nebláznit. Vždycky si v těchto chvílích říkám, že musím jet mnohem víc hlavou a zůstat v klidu. Je to určitě jiné, když bojujete o třetí nebo o osmnácté místo. Ale že bych byl víc ve stresu? To určitě ne, nebál jsem se.“

Když v Le Mans zaprší, v každé zatáčce to pak jinak klouže a špatně se volí stopa. Je to tak?
„Přesně. Klouže to nesmírně, dával jsem pozor, jezdil jsem obrovské oblouky, nechal jsem motorku jet, do zatáček jsem tolik nepadal jako na suchu. Dodržoval jsem pravidla o ježdění na vodě.“

Jsou to vůbec regulérní závody? Neriskujete a stejně jste na zemi…
„Na okruhu bylo opravdu hodně vody. I kdyby se ale jelo v Jerezu, tak by závod dopadl hodně podobně, proti tomu se nejde ubránit.“

Kdy podle vás přijde už vytoužená bedna?
„Vůbec nevím. Po dnešku jsem dokázal, že máme na to jezdit na čele. Bedna je jen otázkou času.“

Před GP Francie jste ale tvrdil, že si umístění na stupních vítězů ještě zcela nezasloužíte – v Moto3 je více jezdců, kteří jsou rychlejší… Jak to vidíte po tomto závodě?
„Na vodě si už začínám více věřit. Ale na suchu kluci jedou trošku jinak, mám ještě co zlepšovat. Pokud se na špici budu pravidelněji motat, umístění na stupních vítězů si zasloužím. Mohlo by to trvat jen pár závodů.“

Takže když bude v příštích závodech pršet, porvete se o vítězství?
„Myslím, že ano.“