Tím rozhodnutím doma všechny vyděsil. A ještě při balení kufrů mu to intenzivně vymlouvali. „Brali to tím způsobem, že je úplně jasné, že mě někdo zavraždí, znásilní, okrade, zfetuje, že nám chcípnou motorky a nepřežijeme to. Naštěstí jsem je ale přesvědčil,“ směje se ještě teď, s několikaměsíčním odstupem Karel Abraham.
Bylo krátce po minulé sezoně a posledním závodě ve Valencii, když přišel domů a řekl něco ve stylu: „Mami, tati, jedu s kamarády do Jižní Ameriky. Nebojte se, na místě si půjčíme na deset dní motorky a projedeme si Patagonii.“ Už chápete to zděšení rodiny a přítelkyně?
„Jsem ale rád, že jsem si to prosadil. Nakonec z toho totiž byla super dovolená. Za prvé se tam nikomu nic nestalo a pocitově jsem se tam cítil bezpečně,“ přiznal český závodník.
Byla to pro něj příjemná změna. Po kolotoči závodů a okruhů najednou vyměnil silniční motorku za enduro a s ní přišla cesta čistou krajinou plnou jezer, hor… Zkrátka průjezd jiným světem. Jednou spal pod stanem a vařil si jídlo u táboráku, jindy zase zastavil u penzionů u cesty. Za deset dní najel s kamarádem Janem kolem pěti tisíc kilometrů. A odměna? Řada nezapomenutelných zážitků.
„Byli jsme třeba v jeskyni s unikátními otisky rukou, které jsou tam už devět tisíc let. Poprvé v životě jsem viděl ledovec, jak sjíždí do vody, což také nevím, jestli ještě někdy uvidím. Pak jsme byli i v nejjižnějším městě na světě, Ushuaii. Nebo jsme po cestě viděli pásovce, emu, lamy a hrozně moc zvířat, které tady vidíte jen v zoo,“ vyjmenovával nadšeně.
Pětadvacetiletý jezdec patří už takhle za velkého milovníka adrenalinu a novinek. Není tajemství, že si vyzkoušel skákání s padákem, nebo často rád jezdil na snowboardu mimo sjezdovky – celý nápad o výletu do Patagonie mu ale v hlavě vyrašil v minulé sezoně, kdy absolvoval premiérovou GP Argentiny v Termas de Río Hondo.
„Dorazil tam za námi známý a začali jsme se bavit o tom, že nás baví jezdit na motorce a že by je taková cesta lákala,“ vyprávěl Abraham. Odvážné cestě nahrával i termín, po sezoně, kdy je sice v Evropě zima, avšak v Jižní Americe daleko jiné klimatické podmínky. Závodníci z lednové Rallye Dakar (kde panuje i 50°C) by mohli vyprávět.
„Argentina se proto zdála super, a to i přesto, že trvalo dlouho, než jsme našli, co jsme potřebovali. I když jsme měli pochyby do poslední chvíle, bylo to úžasné a jsem rád, že jsme tam byli. Super na oddechnutí a odpočinek,“ pochvaloval si.
Nový druh trávení dovolené ho navíc chytl a už teď si slíbil, že po konci této sezony vyrazí do světa na další dobrodužný výlet. „Těch míst, která mě napadají, je víc. Buď na jih Afriky, nebo zase do Jižní Ameriky, s tím, že bychom ji tentokrát projeli středem,“ přemítá.
A třeba se ani rodiče nebudou o něj už tolik bát.
Související články
