19. června 2008 • 02:00

Loni jsem byl vychrtlý

Autor: Tomáš Leixner
TOP VIDEA
Lokvenc: Chemie Kuchty a Birmančeviče je úžasná! Chorý není zákeřňák
CESTA ZE DNA: Jsme silnější, než si myslíme, říká zápasník Peňáz
VŠECHNA VIDEA ZDE

AKTUALIZOVÁNO - Český motocyklový závodník Lukáš Pešek se nevejde do staré kombinézy a pády považuje za dobrou zkušenost.



Loni vyhrál dva závody, letos zatím má tři desátá místa. Motocyklista Lukáš Pešek udělal výsledkový krok zpět, v kariéře ovšem míří nahoru. Stopětadvacítky vyměnil za čtvrtlitry, tedy třídu, v níž znal vše, za neznámé teritorium. Jezdec stáje Auto Kelly CP se nebojí přiznat, že se stále učí. Kdy bude mít vše zvládnuté? „Netroufám si to odhadnout,“ říká před víkendovou Gran Prix Velké Británie.

Lukáši, sledoval jste poslední zápas českého týmu na fotbalovém šampionátu?
„Jo, koukal jsem. Byl to nářez a tušil jsem, že to tak dopadne. Když dali Turci první gól, zamkli nás jak při hokeji. No, škoda, nedá se nic dělat.“

A nepřipomíná vám ten průběh něco? Vy taky jedete tři čtvrtiny závodu naplno a pak se něco stane. Třeba spadnete…
„Teda s fotbalem bych to moc nesrovnával. Já se tlačím výš, zatímco naši fotbalisté už na špičkové úrovni dávno jsou. Podle mě se v závěru prostě psychicky a herně složili. Ale fakt je, že to byl skvělý zápas. A ta červená pro tureckého gólmana. No, jako když podkosíte Eiffelovku.“

Vy ale také ztrácíte v závěrech. Čím to?
„Když vezmu třeba poslední závod v Barceloně, tak třeba tam jsem to v posledních kolech zabalil. Usoudil jsem se, že by nebylo rozumné riskovat boj o sedmé místo a pak spadnout. Navíc jsem potřeboval dojet. Závodů bez bodů bylo už moc.“

Z čeho vycházíte při rozhodování, zda má smysl bojovat, nebo je lepší závod dojet?
„Tak posledně bylo to desáté místo opravdu dobré. Prostě přemýšlím, jestli moje snažení může mít efekt - jestli vůbec nějaký. Většinou volím variantu bojovat. To mám v krvi, ale tentokrát jsem se musel krotit. Vždycky záleží na průběhu závodu. Když jedu ve skupince v klidu, tak je to jiné, než když se soupeřů držím s vypětím všech sil a co chvíli řeším krizovku. To se pak radši držím zpátky.“

Třikrát jste dojel desátý. Je těžké dostat se výš?
„Každé desáté místo je úspěch. Kolikrát jsem spadl a pak ještě spousta jezdců ze špičky, takže bych nakonec byl třeba sedmý.“

Není pak lepší jet na jistotu? Mnohokrát už jste říkal, že vám chybí zkušenosti. Jenže, když spadnete, pak je vysedáváním v boxech nezískáte.

„Když je člověk pátý, tak je lepší vydržet takhle třeba jen polovinu závodu. To mi dá víc zkušeností, než kroužit na dvanáctém místě. Mnohdy je pro mě víc jezdit s nejlepšími a třeba v půlce závodu padnout.“

Co když někdo namítne, Pešek má za sebou několik sezon ve stopětadvacítkách, teď sedm závodů jen v letošní sezoně ve čtvrtlitrech. Nemá těch zkušeností už dost?
„Nedokážu říct, jak to je. Není to málo, ale taky to zase není moc. Každý z nás si na vyšší třídu zvyká jinak. Na začátku sezony jsem se snažil vývoj urychlit. Tlačil jsem se dopředu a neukázalo se, že by to bylo dobře. Teď jezdím ve větším klidu a věřím, že je to dobře.“

Z dosavadního průběhu sezony je vidět, že v kvalifikacích jste výrazně horší než v závodech. Proč?
„Je to dané tím, že nejsem tolik vyježděný, abych mohl jet kvalifikační kola sám. Nakonec jsem vždycky závislý na tom, že se zavěsím za rychlejší jezdce. Někteří už si ale začali dávat pozor, abych se za nimi nevytáhl. Ve stopětadvacítkách jsem dokázal jezdit sám poslední dva roky. Netroufám si říct, kdy budu mít tolik zkušeností, abych se nemusel spoléhat na ostatní. Třeba přijdou už na konci sezony. Tenhle rok je pro mě pořád učňovský. To, že jsem jel pár kol mezi prvními, neznamená, že to umím. Byl to takový výkřik, ale je to naděje, že všechno zvládnu. Kdy, to nikdo neví.“

Nemrzí vás, že už nejste českou jedničkou? Karel Abraham má víc bodů než vy.
„Myslím si, že lidé, kteří motorkám rozumí, mě pořád za jedničku považují. Ale nezáleží na tom, jestli jsem jednička nebo ne. Závodím v mistrovství světa a ne v českém šampionátu. Navíc - ještě není konec sezony.“

Letos pracujete s kondičním trenérem a prý už jste si musel nechat přešít kombinézu.
„Museli jsme ji nechat zvětšit, protože jsem nabral přes ruce a ramena. Už při závodech v italském Mugellu to byl problém. Kombinéza mi škrtila ruce. Odkrvovaly se mi a vůbec jsem je necítil. Tak jsme ji museli naříznout, abych mohl závodit.“

Nedáte se na box?
„Nabral jsem svaly, ale všeho s mírou. Loni jsem byl vychrtlý a teď vypadám jinak. Asi o trochu líp, ale jestli to tak je, nechám jiným.“

Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud