Je to pořádný nářez, říká Smrž

AKTUALIZOVÁNO - Kdo je nejúspěšnější? Lukáš Pešek či Karel Abraham? Ne, český motocyklový sport má závodníka, který má ještě lepší výsledky než oni.
Pětadvacetiletý Jakub Smrž září v mistrovství světa superbiků, které se za tři týdny ukáží i na Masarykově okruhu v Brně. V letošní sezoně už byl dvakrát šestý a v boji s bývalými hvězdami MotoGP rozhodně nezapadá.
Jakube, jak vás těší letošní výsledky?
„Moc. Ale dá se na to dívat z různých pohledů. Co výsledků týče, určitě to není úplně špatné (řečeno s optimismem a spokojeností v hlase). Jenže na bodovém kontě je znát, že jsem nedojel spoustu závodů. Čtrnácté místo celkově není nic tragického, ale na takovém místě jsem dojel jen dvakrát a jinak byl do desítky. Dvakrát jsem byl šestý, pak i sedmý… Je tady velká konkurence.“
V čem je letošní rok lepší než ten loňský?
„Snad ve všem. Rozdíl je v týmu, jeho obsazení, v technice, kterou mám a která je zcela jiná. A změnil jsem se i já, získal jsem hodně zkušeností. Nemám úplně tu nejlepší techniku, pořád je moje motorka Ducati tak nějak polotovární. Jezdci ze špičkových týmů mají na každý závod motorku vylepšenou, mechanici mohou měnit součástky častěji. Ale nestěžuju si, lepší podmínky si musím samozřejmě zasloužit. Závodění v první desítce superbiků je úplně jiné než ve čtvrtlitrech v mistrovství světa. Je to pořádný nářez.“
Není divu, tam nejezdí hvězdy Biaggi, Checa, Haga či Bayliss pohromadě.
„Nedá se to srovnávat se závody, co jsem jezdil dřív. Teď jsem dvě jízdy absolvoval s Carlosem Checou a byla to velká škola. On závodil v době, kdy se mi o motorkách ani nezdálo. Všichni ze špičky mají obrovské zkušenosti a je těžké jim stačit. Závody jsou mnohem vyrovnanější, dramatické až do konce, pořadí se mění kolo na kolo. A nejtěžší ze všeho je předjet. Nikdo mi nenechá ani kousek místa, ani jediný centimetr. Pořád se musí něco zkoušet.“
A pak někdy přijde chyba, pád o několik míst nebo přímo pád na zem.
„Měl jsem pády, jednou mě diskvalifikovali, jindy zase penalizace. Půlka pádů je zbytečných. Tedy jinak. Všechny pády jsou zbytečné. Ale polovina z těch míst nebyla nutná a spadnul jsem spíš z nezkušenosti. Někdy prostě zazmatkuju, ještě pořádně nevím, jak situaci řešit. Ale to přijde se zkušenostmi. Po psychické stránce mi pomáhá, že jezdím vpředu, závodění je zábavnější, roste mi sebevědomí. To jsem potřeboval. Odchod z mistrovství světa silničních motocyklů pro mě byla taková živá voda.“
V posledním závodě v italském Misanu už vám patřilo i nejrychlejší kolo. Jak si ho ceníte?
„Moc, naznačuje to posun. U mě je problém v začátcích závodů. Starty už jsem natrénoval, ale první kola jedu asi až moc opatrně. Není jednoduché hned tahat na maximum. I ti zkušenější mi říkali: to se spraví, až tu budeš dýl, naučíš se to. V posledním závodě jsem byl na začátku šestnáctý a skončil sedmý, šest sekund za vítězem. Být tam s nimi od začátku, třeba by mi šlo i o stupně vítězů. Ale ze všeho nejtěžší je superpole.“
Boj o místa na startovním roštu, kde rozhoduje jediné kolo – žádná oprava, žádná druhá šance. Je těžké to zvládnout?
„Ze začátku to byla úplně tragedie, ale teď už se pravidelně dokážu dostat pod svůj kvalifikační čas. Naučil jsem se to.“
Jak reálné jsou letos třeba stupně vítězů?
„Docela dost. Při závodech v Americe jsem byl blízko, jinde jsem naznačil, že je to možné. Na bednu chci. Tuhle sezonu ale pořád beru hlavně jako sbírání zkušeností, protože příští rok bude ještě důležitější. To už chci pravidelně bojovat o bednu.“
A třeba někdy v budoucnu o titul mistra světa superbiků?
„Myslím, že příští rok bych měl být pravidelně v desítce, závod co závod kolem pátého místa. A pak se dá řešit, co dál. Když tam budu, třeba přijde nabídka přestoupit do továrního týmu. Záleží hlavně na mně, jestli se to podaří.“
Smržova sezona v ms superbiků
1. závod2. závod
GP Kataru10.9.
GP Austrálienedokončil18.
GP Španělska14.14.
GP Nizozemska6.8.
GP Itálie10.nedokončil
GP USA6.diskvalifikován
GP Německa11.nedokončil
GP San Marina7.9.