Pešek: Moto2? Je to pořádná mela
Festival předjíždění a rázných strkanců. Takto jezdci charakterizují nově vzniklý šampionát Moto2 v mistrovství světa silničních motocyklů. Hned v prvním závodě v GP Kataru létali jezdci vzduchem a čtyřicetičlenný špalír závodníků na trati připomínal dopravní zácpu v Praze. „V prvních dvou kolech nešlo vůbec předjíždět. Bylo nás tam fakt hodně,“ popisoval Lukáš Pešek, který v nočním závodě dojel patnáctý.
Ćeský jezdec vyrazil do úvodního dějství sezony se speciální přilbou, která imituje design helmy Františka Šťastného, legendárního závodníka. „Měl jsem ji už v Brně a sklidila velký ohlas, líbila se. Trochu jsem ji ale upravil,“ vysvětloval Pešek z týmu Matteoni Racing, který odváží z prvního historického závodu kategorie Moto2 jeden bod. „Musím uznat, že se mi zde opravdu líbí a nová kategorie
mě baví.“
A jak zábavný byl start GP Kataru, kdy do první zatáčky najíždělo čtyřicet jezdců?
„Během něho jsem měl asi čtyři tužší kontakty. Je to pořádná mela! Nebylo kudy jet, vůbec. Pořád jsme se mačkali na sebe. Až po dvou kolech se to trošku roztrhlo a dalo se předjíždět. Navíc mně se start vůbec nepovedl. Zadrhlo se mi zadní kolo a než jsem se rozjel, tak jsem se objevil na třicátém místě. Musel jsem se hodně prodírat.“
Dají se při prodírání závodním polem schytat rány loktem?
„Určitě, bylo to fakt obrovské. Čtyřicet lidí na úzké trati je opravdu hodně.“
Jdou takové situace s něčím podobným srovnat?
„Něco podobného jsem zažil ve stopětadvacítkách, také nás tam bylo dost. Ale tohle jsou velké motorky, takže místa je daleko méně. Je složitější všechny jezdce předjíždět a vyhýbat se ostatním ranám.“
Jak se dá ráně od soupeře při vysoké rychlosti vyhnout?
„To nejde.“ (smích)
Není proto lepší se držet dál od početnějších skupinek, kde probíhají ostré strkanice a vy během nich můžete spadnout?
„Já se nechci držet dál od soubojů. Nebojím se. Ale vím, že k tomu může dojít. Třeba někdy spadnu a s sebou někoho shodím, nebo spadne někdo jiný a pak mohu skončit i já díky němu. Pro tento rok budou takové situace asi dost časté.“
Jak jste dokázal v posledním kole v Kataru předjet dva závodníky?
„Jezdil jsem za Willairotem a Mikem di Megliem šest kol a měl je pořádně přečtené. Jednoho jsem předjel na začátku prvního kola, s Di Megliem jsem si pak asi pětkrát nebo šestkrát prohodil pozici. Vždycky mi můj pokus oplatil a tím jsme se zpomalovali. Ke konci už jsem nechtěl jen čekat, ale urvat bod. Což se mi povedlo, jenže ne tak, jak jsem chtěl.
Jak to?
„Dostal jsem se před Di Meglia tři zatáčky před cílem, ale on mi to vrátil. Na cílové rovnice jsem ho však o nula nula celá nic zas předhonil já. Takže se to povedlo. Ten souboj mě fakt bavil.“
Na trati jste se také potkával s Karlem Abrahamem. Byl to podobný boj?
„Ne. Potkal jsem se s ním jednou. On se celých deset kol za mnou tahal a vyvážel. Před námi byla početná skupinka a já to celou dobu tahal na dojetí. Nakonec jsme ji opravdu dojeli. Karel mě pak předjel a dostal se hrozně rychle před Di Meglia a toho druhého jezdce.“
Společně s Abrahamem a dalšími jezdci se přeorientováváte z dvěstěpadesátky na čtyřtaktní motorku s jednotným motorem o obsahu 600 ccm. Cítil jste během závodu zlepšení?
„Určitě. Během celého víkendu jsme udělali obrovský pokrok. Oproti prvnímu dni jsme sundali tři vteřiny, což je hodně. Zvykal jsem si na čtyřtaktní stroj značky moriwaki a musím říct, že Moto2 začínám chápat.“
Čemu například jste za víkend porozuměl?
„Pochopil jsem jak správně brzdit a jak na motorce správně sedět. A dále po jaké stopě ze zatáček vyjíždět nebo jak regulovat plyn. Prostě spoustu věcí. Jsme na dobré cestě.“
Ke stupňům vítězů?
„To je teď těžké říci. Je to zde opravdu hodně vyrovnané. Soupeří proti sobě ne jedinci, ale skupiny jezdců.“
