PŘÍMO ZE ŠPANĚLSKA | Když začala ve WRC nadvláda francouzské elitní rallyeové dvojice Sébastien Loeb - Sébastien Ogier bylo Ottu Tänakovi pouhých 17 let. Teď je Estonci dvaatřicet a je prvním člověkem, který dokázal dlouhotrvající sérii přerušit. V Katalánsku byl sice rychlejší než on ještě Thierry Neuville, přesto pilot Toyoty předčasně (jeden závod před koncem sezony) slaví titul mistra světa.
Je to sotva pár minut, co jste se stal světovým šampionem. Popište nám rychle první pocity vítěze kategorie WRC?
„Co říct... Je vlastně těžké říct úplně cokoliv. Ten tlak na vítězství byl poslední dobou vážně velký, na druhou stranu on byl celkem velký už posledních několik let. Člověk tak nějak celou dobu ví, že tohle je to, co se od něj čeká, a i pro mě samotného to byl životní cíl.“
Jaké byly první pocity ve chvíli, kdy jste poprvé projel cílem a věděl, že je hotovo?
„Úplně na začátek to bylo trochu divné, protože jsem musel čekat na to, až mi sportovní ředitel Kaj Lindström sdělí, jak to vlastně dopadlo. Trvalo to pár sekund, možná mě chtěl napínat (úsměv). Během jízdy jsem cítil trochu úzkost, až pak jsem se uvolnil. Popravdě jsem ale hned v cíli absolutně netušil, jestli mi to na konečné vítězství stačilo.“
Ten tlak, o kterém jste mluvil, musel být v průběhu Katalánské rallye ještě větší, že?
„Ano, hned od startu mi bylo jasné, že nesmím udělat ani chybku, a že musím jet skvěle. Navíc nikdy nechcete minout šanci zvítězit. Jak říkám, minimálně na začátku jsem si na ten obrovský tlak dost zvykal. Ale naučil jsem se to, našel jsem v sobě ten klid, který jsem potřeboval a vrátil se k tomu stylu jízdy, který umím nejlépe.“
Okamžitá úleva po dnešním vítězství tedy byla určitě hodně velká.
„Byla asi ještě větší. Během kariéry jsem toho hodně zažil, někdy jsem byl dole, někdy nahoře, zkusil jsem si asi všechno, takže bylo krásné tohoto konečně dosáhnout."
Máte tady ve Španělsku celou rodinu, jak si užívají rodiče velký životní krok svého syna?
“Pro ně to hodně znamená. A také pro mou sestru. Když jsme byli malí, byli jsme často nemocní, a všichni toho pro mé závodění museli hodně obětovat. Včetně jí, která díky tomu také o leccos přišla. Takže jsem rád, že jim to všem můžu takhle vrátit."
V Estonsku se dnes bude asi hodně slavit, nemyslíte?
“Těžko říct, já se popravdě těším, že se pořádně vyspím (úsměv)."
