Ve své době byla nejrychlejší ženou světa, jako jediná v historii se v závodech Grand Prix dokázala vyrovnat mužům. Podílela se na výstavbě Masarykova okruhu, na kterém se díky jejím známostem posléze objevil i trojnásobný vítěz Velké ceny Československa a nejstarší jezdec na startu Velké ceny F1 Louis Chiron. Eliška Junková se narodila 16. listopadu 1900 a její život se nesmazatelně zapsal do historie českého motoristického sportu.
„Nikdy jsem neměla nikoho, koho bych vyloženě obdivovala. Ale od té doby, co jsem se seznámila s jejím příběhem, je to člověk, který mi sedl. Kdybych měla tu možnost, hrozně bych se s ní chtěla setkat. Nedávno jsem s ní viděla dokument. Je to osobnost, má šarm,“ uvedla na adresu Junkové olympijská vítězka v hodu oštěpem Barbora Špotáková,
Eliška Junková, která se narodila v Olomouci v roce 1900 jako Alžběta Pospíšilová, usedla poprvé do závodního vozu v roce 1923 jako spolujezdkyně, o tři roky později zvítězila na závodu Zbraslav-Jíloviště. "Když jsme závod po mnoha letech obnovovali, paní Junková nám věnovala putovní pohár, o který posádky dodnes soutěží," řekl Václav Kafka, prezident Veteran Car Club Praha, který akci pořádá.
Junková a Bugatti
Eliška Junková vyhrála ve vozech Bugatti celou řadu mezinárodních závodů. Se svým sportovním Bugatti 35 dominovala i v závodě Zbraslav - Jíloviště v roce 1925, následující rok zajela tamtéž nejrychlejší čas a jako první žena na světě vyhrála mezinárodní závod v absolutní klasifikaci. V roce 1972 vydala knihu Má vzpomínka je Bugatti.
Výstavba Masarykova okruhu v Brně
Brněnský Masarykův okruh, jehož výstavba začala 10. dubna 1930, umožnil na přelomu 20. a 30. let přitáhnout do Československa ty nejlepší automobilové závodníky. Závodní dráha, vybudovaná jak bylo v té době zvykem na běžných silnicích, měřila přes 29 kilometrů a jejích 128 zatáček představovalo pro jezdce nebývalou výzvu. Počtem zákrut, ale i umístěním velké části okruhu v lesích, připomínal Masarykův okruh známý německý Nürburgring.
Osudný okruh v životě Junkové
A není divu, právě tato legendární trať posloužila za vzor motoristickým nadšencům, kteří koncem 20. let na Brněnsku pořádali mezinárodní závod v jízdě do soběšického vrchu. Významnou iniciátorkou projektu byla tehdy také Eliška Junková, která právě na Nürburgringu oslavila jedno ze svých velkých vítězství a zároveň na tomto okruhu při Velké ceně Německa v roce 1928 zahynul její manžel Čeněk Junek.
Úspěchy Elišky Junkové
Junková se mezi roky 1924 a 1928 jako jediná žena v historii vrcholných automobilových závodů Grand Prix vyrovnala nejlepším jezdcům a ve vozech Bugatti vyhrála řadu mezinárodních závodů. Jedním z největších úspěchů bylo 5. místo v závodě Targa Florio na Sicílii z roku 1928. Kromě něj si totiž ze závodu odnesla pohár za nejrychlejší druhé kolo, pohár za nejlepší amatérský výkon a dámskou cenu.
Mezi další úspěchy se řadí již zmíněné vítězství v závodě do vrchu Zbraslav - Jíloviště, 1. místo ve Velké ceně Německa na Nürburgringu, nebo vítězství v ženských soutěžích Coupé des Dames a velká dámská cena Montlhéry.
Elšika Junková zemřela krátce po svých 93. narozenínách 5. ledna 1994. V Praze a Olomouci jsou po ní pojmenovány dvě ulice, Loni Junkovou vyznamenal prezident Miloš Zeman in memoriam medailí Za zásluhy I. stupně. V roce 2020 vzdal hold Elišce Junkové i vyhledávač Google.
