Čistá práce. Ondřej Balvín patřil v olympijské kvalifikaci jako už tradičně k pilířům národního týmu basketbalistů: v závěrečné bitvě proti Řecku, kterou Češi zvládli v poměru 97:72 a po 41 letech se tak probojovali na OH, si připsal 14 bodů a 7 doskoků (nejvíce z celého mužstva). „Pořád tomu nemůžu věřit. Neskutečné,“ soukal ze sebe 217 cm vysoký pivot jen pár minut po siréně. „My fakt jedeme na olympiádu? To snad není pravda...“
Ondřej Balvín, olympionik. Jak vám to zní?
„Je to neuvěřitelný. Neuvěřitelný. Zatím tomu tady nikdo pořádně nevěříme. Vždyť my jsme jen banda ču... na výletě!“
Prosím?
„To je název naší WhatsApp skupiny, kterou máme s klukama z nároďáku. Jsme jedna velká rodina a takhle zůstáváme pořád v kontaktu. Není to tak, že skončí nároďák a my se rozejdeme s tím, že za rok zase ahoj. Píšeme si, žijeme naše kariéry přes reprezentaci. Jsme pohromadě deset, dvanáct let, a když to jde, snažíme se sejít. Ale pozor – taky nemáme problém se navzájem strašně seřvat.“
Takže po zápase s Kanadou, kdy jste ztratili v poslední minutě desetibodové vedení, to asi v týmu pořádně vřelo, co?
„Neskutečně jsme si vynadali. Ale nebylo to ve zlém, nikdy to není ve zlém. Nejsme na sebe naštvaní: tyhle věci ke sportu patří. Chceme jeden druhého pozvednout, a když je potřeba, abychom se u toho seřvali, tak se navzájem seřveme.“
Jak jste vlastně po infarktovém thrilleru s Kanadou sebrali sílu k rozhodující bitvě proti Řecku?
„Byli jsme mrtví, ale taky v euforii. Věděli jsme, do čeho jdeme, a že není kam uhnout. Když člověk vyhraje, odpočívá se mu líp, regenerace je jednodušší. Udělali jsme všechno pro to, abychom byli na Řeky ready.“
Koučem řecké reprezentace je Rick Pitino, jeden z nejslavnějších trenérů v historii univerzitního basketbalu v USA. Na tiskové konferenci uvedl jako hlavní důvod porážky fakt, že český tým měl pod kontrolou doskoky, což byla hlavně vaše záležitost. Jak se vám to poslouchalo?
„Skvěle. Ale pozor – obranný doskok je prací celého týmu. Někdy jsou pivoti těmi, kteří získávají odražených míčů nejvíc, ale někdy čistíme prostor pro spoluhráče. Třeba Blake Schilb nám na doskoku strašně pomohl v zápase proti Uruguayi, Saty tam chodí pořád a zápas co zápas má šest, sedm doskoků. Všichni musejí udělat svůj kus práce, abychom soupeři zamezili šance na opakované pokusy na střelu.“
Jak se vám znovu hraje s Janem Veselým, který po zranění chyběl na veleúspěšném MS 2019?
„Výborně, naprosto výborně. Honza začal v nároďáku dřív, než většina z nás – pamatuju si, že jsem se na něj chodil dívat na Folimanku, když hrál v reprezentaci ještě pod koučem Ježdíkem. Se Satym mají jedinečnou konexi a je vidět, že to je absolutní bestie, hlavně v obraně. Tím, jaké měl v kariéře trenéry, a jak rozumí hře, tak mančaft neskutečně pozvedá.“
