2. srpna 2020 • 19:50

Největší olympijský podvod. Zázračný kord díky tlačítku, viník mlčí už 44 let

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Hrot kordu mířil vzhůru ke stropu, přesto se rozsvítilo zelené světlo. Zásah, konec souboje. „Je tak rychlý, že jeho výpad ani nevidíte,“ pravil obdivně kanadský trenér. Omyl, sovětský moderní pětibojař Boris Oniščenko měl v rukojeti zbraně tlačítko, jehož stisknutí vyslalo elektrický impulz a zajistilo falešný zásah. Tak se na Hrách v Montrealu 1976 zrodil největší podvod olympijské historie.



Tak moc toužil po individuálním olympijském zlatu, které by mu v Sovětském svazu zajistilo lepší budoucnost, že neváhal podvádět. Boris Oniščenko byl přitom bohatě dekorovanou hvězdou moderního pětiboje, světovým šampionem, zlatým olympionikem z týmové soutěže a stříbrným z individuálu. V osmatřiceti letech měl v Montrealu poslední šanci pro svůj velký den a rozhodl se pomoci si k němu podvodem.

Někteří rodáka z Ukrajiny popisovali jako vlka samotáře, jiní jako podivína, jenž dělal věci po svém. Nikdo však nezpochybňoval, že navzdory vyššímu věku byl stále nejlepším šermířem z pětibojařského pole. O to nepochopitelnější byl úskok, ke kterému se uchýlil.

Montrealská olympiáda začínala pro pětibojaře soutěží týmů. Major sovětské armády Oniščenko se do výběru dostal na poslední chvíli, konec kariéry už byl blízko. Jak blízko? Dokonce tak, že se v autobuse s Britem Andym Archibaldem dohodl, že koncem týdne mu odprodá všechny své kordy. Ještě poslední mise a je hotovo.

Týmovou soutěž v šermu rozjel Oniščenko suverénně. Prvního z Britů Adriana Parkera zdolal. Hrot kordu opatřený pružinkou se po zásahu stlačí, spojí elektrický obvod a rozsvítí signalizační zařízení. Už tenhle zásah byl ale příliš dobrý na to, aby byl skutečný. Parker protestoval, rozhodčí Guido Malacarne však po inspekci zbraně Sověta konstatoval, že je vše v pořádku a výsledek uznal.

Proti fyzikálním zákonům

Dalším na řadě byl Jeremy Fox zvaný Jim. Do konce tříminutového klání zbývalo čtyřicet vteřin, a pokud by ani jeden z borců nezasáhl, oba by si připsali porážku. Fox nalákal soupeře k výpadu a chtěl kontrovat… Atak odrazil tak, že hrot Sovětova kordu mířil vzhůru a sám soupeře trefil do prsou. To už ale svítilo zelené světlo na znamení Oniščenkova vítězství. Byl to zásah proti všem fyzikálním zákonům, žasli všichni. Ne tak rozhodčí Malacarne, jenž ho obratem odvolal. „Promiň Jimmy, vyměním si kord,“ kál se Oniščenko. Rozhodčí přezkoumali zbraň, prohlásili ji za vadnou a odebrali Oniščenkovi body.

Příliš malý trest, zlobili se Britové a už podávali protest. Důkladné rozebrání zbraně vedl sám šéf šermířské federace Belgičan Charles Debeur – a nestačil se divit. Pod jelenicovou omotávkou rukojeti nalezl kovové tlačítko. Oniščenko ho pouze musel stisknout malíčkem a prsteníčkem levé ruky, aby se spojil obvod a mohl slavit. Najednou stál Oniščenko v centru ohromného skandálu.

Kord Borise Oniščenka podrobnou kontrolou projít nemohl
Kord Borise Oniščenka podrobnou kontrolou projít nemohl

Sandy Kerekes, ředitel pětibojařské soutěže, má ten obraz i po 44 letech stále jasně před očima. Vešel do kanceláře rozhodčích, kde našel Oniščenka zhrouceného na židli. „Měl ostudu před celým světem. Zasypali jsme ho otázkami, na žádnou neodpověděl. Jen opakoval, že je nevinný,“ řekl Kerekes pro Sports Illustrated. Sovět později tvrdil, že zbraň nebyla jeho. Nedůvěryhodné tvrzení, jelikož byl jediným levákem v týmu. „Byl to předem naplánovaný podvod. Ve sportovním světě naprostá vražda,“ dodal Kerekes.

Oniščenko byl obratem diskvalifikován, jeho život se během pár hodin ocitl v troskách. Ze stadionu ho vyvedli dva zástupci sovětské výpravy v dlouhých kabátech a kloboucích. Moderní pětiboj se dostal na přední stránky světových novin. „Šlo o naprosto výjimečný případ,“ upozorňuje historik olympismu Bill Mallon. „Skoro všechny ostatní podvody byly spojené s dopingem, žádný ale se zmanipulovaným náčiním.“

Na koberečku u Brežněva

Sovětský svaz měl z ostudy kabát. Britové nakonec díky diskvalifikaci Sovětů brali zlato, Československo stříbro před třetími Maďary. Oniščenkovi parťáci se omlouvali ostatním, hříšníka zavrhli a tvrdili, že měli podezření již delší dobu.

„Tým o ničem nevěděl, je to pro nás tragédie. Tohle nejsou naše metody,“ stálo v prohlášení sovětské výpravy, zatímco Oniščenko putoval do Moskvy na kobereček, kde ho čekalo vysvětlování před samotným Leonidem Brežněvem, nejvyšším představitelem SSSR. Přišel o všechna vyznamenání, byl degradován a dostal pokutu 5000 rublů.

Od té doby o něm kolovaly různé pověsti. Ta nejčastější byla, že ho našli utonulého v moskevském bazénu. Podle zjištění Sports Illustrated je však pravda mnohem méně dramatická. Oniščenko byl vídán na pětibojařských akcích, dokonce v domovském Kyjevě léta pracoval ve sportovní akademii, kde právě šerm vyučoval. Snad pracoval i jako taxikář.

Ani po 44 letech nepromluvil

Motivace a detaily podvodu však zůstanou navždy záhadou. Sports Illustrated se dokonce s dnes třiaosmdesátiletým důchodcem spojil, ten ale odmítl spolupracovat. „Je to pro mě bolestivá rána. Nechci přidělávat problémy sobě ani vám. Nehodlám se omlouvat, mluvit o tom, jestli jsem dobrý či zlý. Děkuji za zájem,“ citoval americký magazín Oniščenka.

Největší olympijský podvod tak zůstane navždy zahalený tajemstvím. Pro některé šlo o čin zoufalého muže s velkým egem, který prahnul po slávě a uznání. Jiní zase upozorňovali na to, jak smrtelně vážně byl ve východním bloku olympijský úspěch brán a pod jakým tlakem sportovci byli.

Jim Fox, britský pětibojař, jehož zápas s Oniščenkem vše provalil, ale nikdy hříšníkovy pohnutky nepochopil. „Vždyť nemusel podvádět. Byl to nejlepší šermíř na světě…“

Očima soupeře: Neměli jsme ho rádi. Byl arogantní, nafoukanej...

„Byla to tehdy strašná ostuda! Den předtím přitom vyšla výzva od Brežněva, jak mají všichni férově sportovat, a pak se stane takováhle věc! Však Angličani Oniščenka hlídali už delší dobu, měli podezření, že to není samo sebou.

Pamatuju si, že se o něm už dřív bavili. Ale myslím, že si to chystali právě na olympiádu, aby ho přistihli s velkou pompou. Já s ním šermoval mockrát a taky se mi stalo, že jsem od něj dostal zásah, a vůbec jsem si nebyl vědom, kam… Ale vždycky jsme to nějak přešli, vůbec nás nenapadlo, že by někdo mohl takhle švindlovat. Pamatuju si ale, že nám bylo podezřelé, že v roce olympiády vyhrál mistrovství Ruska a měl v šermu jen tři porážky. To už bylo trochu divné. Ale říkal jsem si: No tak je dobrej, no. On byl totiž fakt dobrej šermíř, výbornej! Navíc byl technicky dost zdatný, takže vymyslet ten podvod nebylo pro něj nic složitého.

Měl omotanou ručku jelenicí a pod ní drátky. A když potřeboval, zmáčkl to. Asi si to chtěl pojistit, byl sice mistr světa, ale individuální zlato z olympiády mu chybělo. My jsme ho teda vůbec neměli rádi, byl to jediný z Rusů, se kterým se nedalo mluvit. Byl arogantní, nafoukanej… Však na něj ostatní byli pěkně naštvaní, kvůli němu přišli o zlato. A nám to zase pomohlo posunout se na druhé místo.“

Jiří Adam, člen stříbrné družstva čs. moderních pětibojařů na OH v Montrealu 1976

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud