Martin Hašek
5. srpna 2021 • 09:00

Dostál o zmrtvýchvstání: Vyřízení účtů s Tokiem. Šloufa medaile dostala

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z TOKIA | Emotivní comeback dotáhl kajakář Josef Dostál na Hrách v Tokiu. Před dvěma dny ho po singlovém závodě na pokraji kolapsu tahali z vody. Ve čtvrtek ráno s parťákem Radkem Šloufem vybojoval v deblkajaku na kilometru svou další olympijskou bronzovou medaili.



Bylo to zmrtvýchvstání?
Dostál: „Bylo to zmrtvýchvstání. Musím přiznat, že předevčírem mi bylo dost blbě. Byl jsem unavený, šel jsem spát brzy. Ve středu jsem vstal rozmlácený jako hračky na pískovišti, co jsou tam tři roky. Odpoledne jsem si dal volno, byl jsem vyšťavený, úplně hotový. Lehnul jsem si na pokoj, večer jsem něco blbého snědl, šel jsem se projít a bylo mi blbě od žaludku. Říkal jsem si, že to bude parádní noc a jestli budu mít žaludeční problémy, bude to výborně zakončená olympiáda.“

Bylo to ráno lepší?
Dostál: „Vzbudil jsem se a říkal jsem si, ty vado, já jsem úplně fresh! Cítil jsem se špičkově, volno mi pomohlo. Měl jsem dobrou náladu. A když mám dobrou náladu, tak je to známka, že jsem odpočatý. Šel jsem do závodu odhodlaně, chtěl jsem podat dobrý výkon, abychom měli v posádce dobrý pocit. Ten když se ztratí tak je to špatně. Šli jsme do semifinále s přáním postoupit. Já jsem věděl, že pak bude dvě a půl hodiny volno, takže musím pošetřit síly. Radkovi se to asi v poslední dvoustovce nelíbilo.“

Šlouf: „Já jsem byl překvapený. Ty jsi strašný rafan v konci a najednou to tam nebylo. Já jsem nevěděl, jestli šetříš síly, nebo to tam není.“

Dostál: „Ono to tam bylo, ale měl jsem to tam jenom na jeden závod. Kdybych to tam poslal v semifinále, nezůstalo by na finále.“

Šlouf: „Udělal jsi to dobře.“

Věděl jste ráno, že je Pepa v dobré náladě?
Šlouf: „Nevěděl. My máme zcela jiný rytmus. My jsme se viděli dvě minuty na snídani, když já končil a on teprve přicházel. Já mám rituál s rozcvičením, rozdýcháním. Já na to všechno potřebuji více času. Už jsem nevnímal, jak na tom je. Já se staral, abych se cítil dobře. Nepotřebujeme spolu nějak extra mluvit. Každý se připravujeme jinak.“

Semifinále jste zvládli, s čím jste šli do finále?
Šlouf:
„Pepa to pojal tak, že postup je jasný, tak raději pošetří síly. Byli jsme čtvrtí, nešel jsem ze závodu s tím, že je to perfektní, ale o to více jsem šel koncentrovaný na finále. A do něj jsem nervozní nevstupoval. Pepa na mě pracoval. Říkal mi, že jsme na tom pracovali tři roky, ušli jsme nějakou cestu a postupem do finále máme splněno a můžeme jen zakončit hezkou tečkou. A povedlo se.“

Na trati jste se drželi v kontaktu a celou druhou polovinu trati už byli na medailové pozici. Vypadala takhle vaše taktika?
Dostál: „Měli jsme docela štěstí, že jsme byli na kraji a nemuseli se rvát s ostatními ve středu. Soustředili jsme se jenom na náš závod. Věděl jsem, že musím vystartovat, nevyšvihat se, trošku pošetřit síly. Protože když jsem na deblu vyškubanej, tak posledních dvě stě metrů nedojedu. Jel jsem tak, abych byl dvacet metrů před cílem úplně koženej. To jsem byl. Musím se za taktiku pochválit. Výsledek udělaly dvě věci. První věc je taktika, druhá souhra. Taktika je na mně, souhra na Radkovi. A myslím, že dnes sedlo obojí špičkově. Děkuju, Radku!“

Šlouf: „Děkuju, Pepo!“

Deblkajak si dojel pro bronz! Dostál si po boku Šloufa spravil chuť
Video se připravuje ...

Vypadalo to, že jste v první chvíli nevěděli, že je medaile vaše, kdy vám to došlo?
Šlouf: „Několik sekund za cílem. Projeli jsme, teď jsem se kouknul a říkal jsem sám sobě: Hele, asi jo, ale vůbec jsme se neradovali, ani Pepa. Nejdřív jsme se museli vydýchat a zůstat v lodi. Pak se mě Pepa ptá: Hele, my jsme fakt třetí? A já říkám: No, asi jo. Ale stejně jsme se ještě neradovali. Dál jsme se vydýchávali a pak jsme to spustili. Ty jsi možná viděl tu tabuli?“

Dostál: „Ne, neviděl. Potvrdil to až trenér Karel Leština po dlouhých desítkách sekund po závodě. Mám to celé v jednom hluku. Jeli jsme, vidím Karla a ptám se: Jsme třetí? A on: Jo. V tu chvíli jsme spustili radostné oslavy.“

Radku, na vás bylo hned po závodě vidět, že vás ta chvíle dost vzala…
Šlouf: „No, když jsme měli minutku po závodu, projížděli jsme k platu, kde se to mělo celebrovat, tak jsem si to najednou uvědomil. Že to je opravdu tam. Medaile, kterou jsme tam vzadu cítili, že bychom mohli mít, když se všechno podaří. Takže ze mě všechno spadlo, protože to není tenhle měsíc, kdy jsme celou dobu v Japonsku, ale cesta několik let. Všechno ze mě spadlo, že se to povedlo.“

Pepo, pro vás je to čtvrtá olympijská medaile…
Dostál: „To je pěkný, ne? Mně se to líbí! Chtěl jsem odsud odjíždět a mít jich pět, bohužel to nevyšlo v singlu, ale k tomu už se nebudeme vracet. O to víc mě těší, že to dopadlo s Radkem. Že jsme si sedli v lodi, dneska to bylo asi nejlíp, co se nám kdy jelo. A taky je to bezvadnej kluk, i když je teda z Plzně. Ne, já ho mám rád a mám rád i Plzeň. Takže mu patří dík.“

Navíc máte medaili už ze třetí olympiády, cítíte se jako legenda?
Dostál: „Já se nemůžu cítit jako legenda, sám sebe nemůžu považovat za legendu. Medailí je to dost. Kdybych to vyhrál, tak by to bylo lepší, ale bronzová je taky krásná. Ani si je všechny na krk nepověsím, protože to bych se s nimi mohl taky utopit, když má každá skoro půl kila. (smích). Je to fajn.“

Cítíte po singlovém utrpení satisfakci?
Dostál: „Já jsem říkal, že mám s Tokiem nevyřízený účty a byl jsem tak naštvaný, že jsem si říkal, že už do Japonska v životě nepojedu. Po dnešku si to možná rozmyslím. Dnešní závod mi opravdu zlepšil náladu, spravil chuť.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud