Nešťastný střelec Tomeček: Kdybych nebyl... Jako kopnout penaltu za sebe
PŘÍMO Z TOKIA | Mohl se směle zapojit do závodu o první českou medaili na Hrách v Tokiu. Sportovní střelec Jakub Tomeček ale v samotném závěru kvalifikace skeetu dvakrát minul, osudově jen ránu před koncem soutěže. Spadl tak do rozstřelu, kde po úmorném dramatu zůstal první pod čárou finále. „Jak kdyby to byl penaltový rozstřel, a já jsem kopl balon za sebe, ani ne proti brance,“ hlesl zklamaně.
Skeet, to je dvoudenní těžká práce. Tomeček byl po prvních třech z pěti kvalifikačních položek po neděli čtvrtý. V pondělí nasázel 43 bezchybných ran a finále už měl na dosah. Chyba sedm ran před cílem jeho situaci nalomila. Zkáza pak přišla v předposledním výstřelu.
„Pokud bych nebyl... To byste stejně vypípali, takže to říkat nebudu,“ ulevil si Tomeček těsně po závodě. „Tuhle ránu jsem minul poměrně nedávo. Ale nebylo to takhle, že bych šel vyšpičkovaně na perfektní výkon a že by přišlo takovéhle selhání. To je, jako kdyby běžec přes překážky utíkal a hodil totální držku přes překážku. Jako kdybych si zakopl o tkaničky. Úplně úlet...“
Tomeček patřil k jasným medailovým nadějím české výpravy. Předloni vyhrál mistrovství Evropy a získal bronz na Evropských hrách. Stal se vůbec prvním českým sportovcem, který pro tým vybojoval místo v Tokiu.
V neděli večer závod velmi nadějně rozjel a dnes šlo všechno podle plánu. Sedm střel před koncem kvalifikace měl Tomeček na kontě jedinou chybu ze 143 ran a měl za sebou tři čisté položky.
„Měl jsem ten vnitřní pocit, že prostě trefuju. A když jsou koně v tahu, tak se prostě nevypřahá. Nicméně jsem si zakopl o tkaničky, no,“ líčil Tomeček.
Nekonečný rozstřel znamenal konec
Kolaps na konec kvalifikace ho o naději nepřipravil, musel ale s dalšími pěti střelci do rozstřelu o tři volná místa ve finále. Zůstal ve hře i po dvou vyřazovacích mini položkách. Pak už to bylo kdo s koho mezi ním a Dánem Jesperem Hansenem.
A byl to téměř nekonečný rozstřel. Souboj se táhl devatenáct ran, které oba soupeři trefili. Jako první chyboval Tomeček a bylo po finále.
„Kupodivu to bylo v takové pohodě, protože jsme byli rozstřílení. Spíš jsem čekal, kdy on udělá tu chybu. Říkal jsem si – to už bys mohl, už bys mohl něco minout. Pořád jsem se díval na rozhodčího, jestli teda zvedá ruku, že minul,“ vyprávěl Tomeček. „On pořád nemíjel, nemíjel. Nemyslel jsem si, že tu chybu udělám já. Věřil jsem si, že budu trefovat do té doby, dokud on nemine. Ale bohužel jsem minul dřív.“
Medailový sen tak pro střelce trvá dál. Za tři roky jsou další Hry v Paříži.
„Samozřejmě ten sen díky tomu, že placku nepřivezu, zůstává. Budu dělat všechno pro to, abych v Paříži byl a aby to bylo lepší,“ řekl Tomeček.
