Michal Koštuřík
30. července 2021 • 19:41

Párty u Liptáků. Rodiče zlatého střelce hostí sousedy: Jura potřebuje stres

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Útulná chata pár metrů od vody, v kouzelném prostředí nádrže Nové Mlýny u Pavlova. Tady se v pátek večer mohutně slavilo. Sousedskou párty uspořádali rodiče zlatého olympijského střelce. Jiří Lipták starší (65) s manželkou Zdeňkou sledovali životní závod svého syna každý v jiném pokoji. Aby se vzájemně neznervózňovali. Po sladkém finiši vylítli ze dveří a srazili na chodbě s rukama nad hlavou. „Teď je na vrcholu,“ líčí otec v rozhovoru pro Sport.



O chatu, kam jezdí čerstvý olympijský vítěz se svou rodinou relaxovat, je opřený rybářský prut. Takže Liptáci jsou nejen střelci a myslivci. „Jsem rybář, ale nelovím. Jen sponzoruju,“ reaguje šampionův táta Jiří, taky chlap jako hora. Jeho drobná žena přinese na stůl koláčky a do rozhovoru vstoupí jen občas. „Manžel už to má natrénované,“ usmála se.

Je to milý blázinec nebo prostě blázinec?
„Blázinec na druhou. (úsměv) Hlavně ten první den. Pátek už byl poklidnější. Stačili jsme i nakoupit, abychom se nachystali na chatu, kde nás očekávali kamarádi. Jsme zvyklí se tu scházet. Každý pátek se někde sedává, bavíme se. Teď to zrovna vyšlo na nás.“

Hezká náhoda.
„Měli jsme zvát ostatní a po tom zlatu to bude větší. Ve čtvrtek jsme nic nestihli. Celý den jsem lítal autem. Někdy v devět večer jsem si uvědomil, že jsme ani neměli čas si něco dát. Až pak jsme si nalili malou štamprli. V pátek nás čeká oslava na chatě a v sobotu jedeme zase domů, protože syn se vrátí z Japonska. Jeho kamarádi už mají připravený nějaký transparent. Ještě jsme s ním ani nemluvili. Starosta Rajhradic říkal, že ho nechá trošku vydechnout. On i David (Kostelecký) toho teď budou mít dost. V průběhu prosince má proběhnout sezení s besedou.“
Zdeňka Liptáková: „Přišla na nás řada. Ale i kdyby ne, stejně by se sedělo u nás. Medaile je výjimečná věc. Jednou nás tu bylo pětadvacet.“

Umí si Jirka užít úspěch?
„On říká, že se to musí oslavit, aby se to okotilo.“ (úsměv)

Zdeňka a Jiří Liptákovi, rodiče zlatého střelce
Zdeňka a Jiří Liptákovi, rodiče zlatého střelce

Šokoval vás jeho triumf v Tokiu?
„Fazonu měl od vítězství na mistrovství Evropy (2019), kde vyrovnal světový rekord a v družstvech nastřílel čistých padesát, úžasnou. Nakonec to ale šok byl, protože průběh finále neodpovídal jeho načasované formě. Netrefil hned prvního holuba, kdy ho vyvedl z míry rozhodčí. Řekl mu „ready“ a on nebyl připravený. To ho trošku rozhodilo. Na druhou stranu, z prvních deseti ran většinou ty dvě, maximálně tři chybičky udělá. Pak to ustálí a jede. Teď to probíhalo podobně. Když poprvé minul, řekl jsem si: Dobrý, to je jeho povinnost.“ (úsměv)

Ale ani dál to nebylo ideální.
„Když udělal dvojchybu, už jsem se škrábal za ušima. Začal jsem kalkulovat, počítat. Přišla ještě jedna dvojchyba a byl na chvostě. Zachránil ho nástřel 124 v první fázi, což bylo nejvíc. Pak jsem viděl, že se chytl a že už to nepustí. On je takový. Jakmile to z něj spadne, mlátí to. David Kostelecký říká, že je stroj na rozbíjení holubů.“ 
Zdeňka Liptáková: „Ale musí střílet ve stresu, jak Jirka tvrdí. Když jde na položku v pohodě, není to dobré a správné. On si stres vyvolává i sám. Teď má ty nejlepší roky.“

Se stříbrným Davidem Kosteleckým má skvělý vztah, že?
„David je hrozně zodpovědný, dříč. Má to vymakané. Když jde střílet, vše si poskládá, narovná. Jura vezme kabelu a maže…David ho táhne, byl jeho vzor. Řekne, co se bude dělat a tak to je. Řídí to a Jura ho poslouchá. Jakmile před olympiádou povolila opatření, opřeli se do toho. Jsou upřímní parťáci. Začali chodit do fitka, ráno na pětikilometrové tůry na rozhýbání. Jura je chlapisko. Stopětadevadesát centimetrů, 125 kilo, má ručiska. Fyzičku ke zvedání flinty potřebujete.“

Takže si ani nezávidí?
„Určitě ne. Italové na nás koukají, jako bychom nebyli normální. Mezi nimi je opravdové kamarádství, zatímco Taloši mají šílenou rivalitu. Je jich dost dobrých a někdo se do nominace prostě nedostane. Co si budeme povídat, jsou trošku podrazáci. Kde můžou, něco reklamují, vyvádí ostatní z tempa. To náš Jura nemá rád. Potřebuje, ať to odsejpá.“

Jaký je povahově?
„Puntičkář na práci doma. Stavěl barák a třeba obklady koupelny si dělal sám.
(Zdeňka Liptáková: „A všechno drží! Už i kritizuje. Přišel na chatu a říká: Taťko, tady máš tu dlažbu nějakou křivou. Takový nebýval.“) Jo, je punťa. Ale jsou chvíle, kdy řekne: Teď střílím a vůbec nic mě nezajímá. Ani se ho nesmíme na něco zeptat. Kdy letíte, kdy přijdete…Takové otázky nesmíme pokládat. Zavře se do závodní bubliny a soustředí se.“

A proč vy se vlastně díváte na závody každý v jiné místnosti?
„Já jsem dřív střílel. Na pouťových závodech, jak říkáme. Dokážu se do toho vžít. Vím, proč chyba vznikla a že mrzí. Takže si k tomu něco řeknu.“
Zdeňka Liptáková: „Někdy mám nemístné připomínky. A on je nervózní, že mu do toho mluvím.“

Celý táta. Podělil humor i lásku k lesu

Nejen střelba na terče naplňuje mužské členy rodu Liptáků. Táta i syn jsou vášniví myslivci. „Mám pronajatou honitbu v Lysicích, Jura s kamarády mi tam pomáhá. Chytlo ho to,“ vypráví s potěšením Jiří Lipták senior. Společně se starají o vysokou, divočáky. Občas si i vystřelí. Už ale míň než dřív.

Les, ticho, jen zvuky přírody. To je druhý svět Jiřího Liptáka, olympijského triumfátora v trapu. K úzkému vztahu k přírodě ho přivedl otec, toho zase jeho táta. V Lysicích u Blanska postavili dvě chatové buňky, kde se scházejí i s přáteli. „S mladýma klukama jsem rád, je s nimi sranda. Jura je šílený srandista,“ tvrdí bývalý amatérský střelec u nádrže Nové Mlýny.

Vedle sedící manželka Zdeňka se smíchem připojuje: „To taky podědil. Dokáže se bavit i se starýma chlapama. Slušně, nikoho neurazí. Manžel kolikrát přijde a řekne: Čoveče, ten Jura má dobrý fóry,“ mrkne po svém ramenatém choti a dodá: „Dali mu přezdívku boss. Má i tričko s tím nápisem.“

Honitbu má od Lesů ČR pronajatou na deset let, nájem mu končí v roce 2023. Už ho jednou obnovil. Les hned tak neopustí, je to jeho vášeň. Navíc má k ruce zdatné pomocníky v čele se synem. „Kluci chtějí pokračovat,“ oceňuje. „ Teď v létě není potřeba zvěř dokrmovat. Ale na podzim tam jednou dvakrát týdně jezdíme.“

Nemyslete si ale, že si Liptáci sednou na posed a třesou se nedočkavostí, až budou moct předvést svou přesnou mušku na zvěři. „Po čtyřiceti letech, co to dělám, už je mi kolikrát i líto něco usmrtit. Ale musíme plnit plán lovu, takže se k tomu člověk odhodlá. Není to tak, že vyleze srnec a vy ho zastřelíte. Je potřeba vědět, na co střílíte. Jirka má za celou dobu střelené snad jen dva srnce. Není to nějaký bouchalín. Je z těch, kdo váží ránu,“ popisuje otec zlatého medailisty z Tokia.

V Rajhradicích jsou takřka sousedé, domy mají postavené nedaleko sebe. Což je výhoda, neboť nový český sportovní hrdina je pracovně často na cestách. Babička Zdeňka tak může operativně vypomáhat s výchovou dvou vnoučat, desetiletého Dana a osmileté Karolíny. „Kór když si vezme s sebou do lesa Daníka, vůbec nechce střílet. Spíš natáčí videa,“ informuje maminka Zdeňka. 

Od příští středy budou mít rodiče na hlídání ochrnutého jezevčíka, miláčka synovy rodiny. „Je na vozíčku. Ale v pohodě,“ líčí paní Liptáková. Její úspěšný potomek bere manželku a dvě děti k moři do Chorvatska a hned po návratu si dopřejí ještě týden na chatě v Jeseníkách. To je jejich oblíbený rajón, kde hodlají trávit v budoucnu mezi tamními kamarády ještě víc času. „Budou tam stavět chatu,“ vysvětluje otec Jiří.

Mimochodem, desetiletý Daník, jehož baví fotbal, už vlastní vzduchovku…

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud