Tohle byl asi nejbolavější den v kariéře velkého šampiona. Veslař Ondřej Synek se rozhodl, že ze zdravotních důvodů nepojede na olympiádu do Tokia, kde měl závodit na svých pátých Hrách. „Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mojí sportovní kariéře,“ řekl pětinásobný světový šampion a trojnásobný olympijský medailista.
Tahle olympijská kampaň už byla navíc. Ondřej Synek se do ní pustil i díky emotivní vzpomínce na slavnou gymnastku Věrou Čáslavskou , s kterou si v rozhovorech pro deník Sport několikrát povídal a dostal od ní na památku peříčko, jež s sebou nosil jako talisman.
„Jsem odhodlaný to ještě minimálně jednou zkusit a udělám pro to všechno,“ vysvětloval Synek krátce po minulé olympiádě v Riu. A připustil, že motivaci získal právě od Čáslavské, která jen pár dní předtím zemřela. „Zlomilo se to ve mně, nakoplo mě, že by to bylo hezké tam odjet a bojovat třeba ještě o další medaile. I pro ni.“
Slib dodržel. Ondřej Synek pro svůj zlatý olympijský sen udělal maximum. V posledních třech letech ho ale jeho tělo trápilo a problémy vrcholí právě v olympijské sezoně. Před dvěma týdny oznámil, že trpí tzv. syndromem nejasného snížení výkonu. Na soustředění v Livignu ještě zkusil svůj příběh zvrátit, ale jeho tělo ho dál nepustilo.
„Rozhodl jsem se, že ze zdravotních důvodů nepojedu na olympiádu. Můj stav teď není odpovídající tomu, abych závodil na vrcholové soutěži,“ vysvětlil Synek. „Veslování je hlavně o fyzické kondici a já teď nejsem ve stavu, kdy bych mohl odjet závod, abych dobře reprezentoval Českou republiku.“
Pro osmatřicetiletou legendu světového veslování je to zřejmě smutný konec olympijské kariéry. Ze světových šampionátů má rekordních pět titulů, na olympijských hrách získal tři medaile, jen zlato mu uniklo. V Tokiu měl mít poslední výstřel.
„Od soustředění v Livignu jsem čekal, že by mě mohlo ještě nakopnout. Dal jsem si před ním pauzu od veslování a tréninku, ale bohužel se tak nestalo. Možná se to i zhoršilo,“ líčil Synek. „Můj zdravotní stav teď není v pořádku na to, abych mohl podávat vrcholové výkony, abych vůbec mohl provozovat sport na vrcholové úrovni.“
Synek už je ve vrcholovém sportu přes dvě desetiletí a většinu té doby bojoval o medaile. Vloni odstartoval experiment na dvojskifu s Jakubem Podrazilem, po letošním neúspěchu na mistrovství Evropy se vrátil na skif. Na slavné regatě v Lucernu se ale nedostal do finále. Šampion zvyklý pokaždé bojovat o vítězství najednou ztrácel i na daleko slabší soupeře. Takhle jet do Tokia nechtěl.
„Určitě to nebylo jednoduché, i jsem to obrečel,“ popisoval Synek své rozhodování. „Ale je to asi nejlepší rozhodnutí, které teď můžu udělat. Vždycky jsem jezdil na závody, abych odvedl maximální výkon. To teď není vůbec možné. Bude lepší, když místo mě pojede někdo jiný.“
Náhradník? Není čas udělat rozstřel
Synka na olympiádě ve skifu zřejmě zastoupí Jan Fleissner, bratr další olympioničky Kristýny Fleissnerové a loni šestý na mistrovství Evropy do 23 let. Současný člen reprezentační párové čtyřky byl pro skif uvedený jako náhradník. Svaz musí finální nominaci potvrdit už dnes.
„Sešlo se to v nejhorší možný okamžik. Nezbyde nic jiného, než poslat náhradníka, který je tam napsaný. Bohužel nemáme čas udělat rozstřel. Pojede Honza,“ řekl reprezentační šéftrenér Jakub Makovička.
Pro olympijský tým je Synkova neúčast obrovskou ztrátou, pro české veslování znamená konec jedné éry.
„Mně osobně je to líto, my jsme dlouholetí kamarádi, tréninkoví parťáci. Když mi spadla do klína funkce ústředního trenéra, dal jsem si předsevzetí, že ho dovedu na poslední olympiádu. Srdce mi to trhá, ale jeho rozhodnutí chápu a respektuju,“ říká Makovička.
Otázka je, co bude dál se Synkovou kariérou.
„Je to hodně čerstvé, musím všechno zpracovat a dát se do pořádku zdravotně, to je pro mě nejdůležitější,“ říká Synek.
I po tak těžké ráně by tu mohl být důvod, proč ještě vydržet. Příští rok se totiž v Račicích koná světový šampionát. Bude se legenda loučit tam?
„To by bylo moje obrovské přání, protože není nic hezčího než skončit doma na šampionátu, kde vám zatleskají vaše děti a rodina,“ říká Makovička. „Strašně bych si to přál, ale nejhorší by bylo řešit to horkou jehlou.“
