PŘÍMO Z TOKIA | Na olympiádu do Tokia se probojoval z nabité české kajakářské konkurence pouze nyní už zlatý Jiří Prskavec. I přes to kolem zdejší slalomové trati pobíhal i stříbrný z Her v Londýně 2012 Vavřinec Hradilek. Ale v modrém triku, na němž zářila brazilská vlaječka. Český, stále aktivní, sportovec zde byl totiž jako trenér Pedra Goncalvese. „Už dřív jsem mu čas od času poradil, on se toho hrozně chytl. Loni se mě zeptal, jestli bych s ním nechtěl jet na olympiádu,“ popsal Hradilek, jak ke spolupráci došlo.
Byl v Tokiu sice jako trenér, ovšem při otázce, zda by se této profesi chtěl věnovat i v budoucnu, měl hned jasno. „Neee,“ vysypal ze sebe okamžitě Vavřinec Hradilek. Kajakář, který získal stříbrnou medaili před devíti lety v Londýně, svou aktuální funkci u brazilského týmu bere jen dočasně. Se svým současným svěřencem se domluvil jen proto, že sám se jako závodník do Tokia neprobojoval.
„Už před naší nominací se mě ptal, jestli bych s ním nejel na olympiádu. Řekl jsem mu: „Počkejme po nominaci, když nepojedu jako závodník, pojďme to zkusit. Já jsem měl jako podmínku, že především chci pořád závodit sám a že se mu při závodech, kde pojedu, nebudu věnovat tolik. Říkal, že to je pro něj ideální. Ten kluk nikdy neměl trenéra,“ vysvětloval čtyřiatřicetiletý Čech.
Popsal také, z jakých poměrů jeho svěřenec pochází. „Vyrůstal na malém městě a vyprávěl mi, jak začínal. Když přijel poprvé do Evropy na skleněné lodi a pak mámě zavolal, že tady potřebuje koupit lepší loď, tak ona chodila po vesnici a sbírala po desítkách korun, nebo nějakých těch jejich reálů, aby si ji mohl koupit. Asi kdyby to byl někdo, kdo si může dovolit trenéra a má ho celý život, tak bych o tom nepřemýšlel. Tohle hrálo roli, že je to sympaťák a chtěl jsem mu tímhle pomoci.“
Do finále pátečního závodu se jeho svěřenec neprobojoval, což Hradilka mrzelo. „Jezdil dobře, ale tak to prostě je,“ pokrčil rameny.
Kolem slalomové trati pochodoval v oblečení brazilské výpravy, z čehož měl nejprve trochu obavy. „Je to samozřejmě jiné mít na sobě brazilské tričko. Ale myslím, že to tak nějak všichni chápou. Já jsem se trošku bál, aby nebyly nějaké řeči. Fandím především Čechům a pak taky tak trochu Brazilcům, když už jsem u nich. Je to rozhodně zajímavá zkušenost. Jiný tým, jiný národ, trošku jiná nátura,“ hlásil Hradilek.
Hodně mu sedla jižanská povaha brazilských sportovců. „Říká se o nich, jak jsou hrozně neorganizovaní a že je to s nima náročný. Což teda, když se řešily před olympiádou takové ty organizační věci, bylo trošku složitější, zmatenější, to je pravda. Ale ve výsledku jim všechno hrozně dobře klape a funguje,“ chválil mistr světa z roku 2013.
Spolupracovat s osmadvacetiletým závodníkem začal už před nějakým časem. „Hrozně mě bavilo, jak byl akční a pozitivně naladěný. Závodil v Evropě a věděl jsem, že nemá nikoho kolem sebe. Tak jsem mu čas od času poradil, on se toho hrozně chytl, hrozně mu to pomáhalo, byl z toho nadšený. Minulý rok se mě zeptal, jestli bych s ním nechtěl jet na olympiádu,“ řekl Hradilek.
U brazilského týmu nefunguje ale pouze jako trenér, v Tokiu, kde všechny týmy musejí pravidelně odevzdávat vzorky slin pro testy na covid-19, působí také jako takzvaný covidový styčný důstojník. Ano, tahle funkce tady opravdu existuje. „Musím kontrolovat naši skupinu, jestli si ráno vyplnili aplikaci s dotazy na zdravotní stav, a takovéhle věci. Teď i přišlo, že musím podat hlášení Je tam nějaké papírování, je to dobrá zkušenost.“
Trenérstvím by se ale do budoucna živit nechtěl. Rozhodně ne teď, kdy bude ještě bojovat o účast na Hrách v Paříži za tři roky. „Myslím, že tato sezona nebyla zatím úplně špatná. Měl jsem trochu smůlu, ale myslím, že se tam ještě držím. Ty kluky, co byli tady ve finále, stabilně porážím. Ne všechny, ale některé jo. Myslím si, že šance tam je. I s novou disciplínou extrémní slalom, což je asi ta největší motivace, že se pravděpodobně otevře nová možnost kvalifikace. I když nikdo moc neví, jak to ještě bude,“ dodal Hradilek.
