Hlavní skupina českých sportovců pro olympijské hry odletěla do Tokia. Dvaačtyřicetičlenná skupina, z níž polovinu tvořili samotní olympionici, vyrazila na cestu z vojenského letiště ve Kbelích. Čekal je dlouhý let se zastávkou na Sibiři. „Já mám strašně moc jídla, jsem snackmonster,“ smála se plážová volejbalistka Markéta Nausch-Sluková.
Podívejte se nahoru, až do výšky 199 centimetrů, a seznamte se. Ten vysoký, štíhlý chlapík je kordista Jakub Jurka a na olympiádu letí pokračovat ve velké rodinné tradici svého dědečka Jaroslava, který reprezentoval na Hrách v Montrealu a Moskvě.
„Zatím vidím, že je tady super atmosféra. Spousta sportovců, spousta známých tváří. Když mě někdo osloví, rád se seznámím a možná třeba taky s někým pokecám,“ usmíval se Jurka před vchodem do odbavovacího prostoru vojenského letiště. „Posiluje mě, jak jsou všichni v pohodě. Nervozita se bude stupňovat s tím, jak se budou blížit závody.“
Jurka patřil do skupiny sportovců, která využila možnosti nastoupit do vládního speciálu. Ten v pátek, týden před vzplanutím olympijského ohně, vyrazil přes čerpací zastávku v Novosibirsku do Tokia.
Tentokrát nešlo o hromadný odlet většiny českého týmu. Kvůli cestám na aklimatizační kempy i omezujícím opatřením japonských pořadatelů, která povolují dorazit do Tokia jen týden před startem svých soutěží, většina olympioniků vyrazila po vlastní ose. Skupina střelců například během pátku nadvakrát odlétala z Ruzyně. Jurka si ale vybral týmový speciál.
„Mohl jsem si sám vybrat. Bylo nám nabídnuto, že poletím dneska, nebo zítra s dalším šermířem Alexem Choupenitchem,“ vysvětloval Jurka. „Ale já jsem si řekl, on tam jede podruhé, ale je to moje premiéra. Vládní speciál je super. Doufám, že se tam s někým seznámím, že bude na palubě legrace.“
Na palubě byli například silniční cyklisté, gymnastka Aneta Holasová nebo oba páry pro plážový volejbal.
„Čeká nás dvanáct hodin s tankovací přestávkou v Novosibirsku. Já mám strašně moc jídla, jsem snackmonster. Já potřebuju jídlo, i když jedeme na Černý Most. Mám sváču, knížku, karty a koupila jsem novou hru. Jmenuje se Praha. Takže snad zapojíme i Simona,“ líčila Markéta Nausch-Sluková s připomínkou svého manžela a trenéra.
„Dala mi nějakou zrcadlovku a světlo, které potřebujeme na video, protože má plnou tašku jídla a nevejde se jí to tam,“ komentovala to její parťačka Barbora Hermannová, která si pochvalovala atmosféru týmového letu. „Určitě to napomáhá vnímání blížící se olympiády víc a víc. Při fasování to zavonělo reálnou olympiádou a tady potkáváme ostatní olympioniky, tak je to super. Přijde mi to lepší, než když jsme letěli do Ria po vlastní ose.“
Výprava vyrazila na cestu s obavami, co ji potká po příletu v Tokiu. Všichni účastníci Her se musí hned po příletu podrobit PCR testu a zůstat na místě, dokud nepřijdou výsledky. Aby mohly letiště opustit, musí mít v pořádku všechny doklady, včetně QR kódu ve stažené aplikaci v telefonu. S blížícím se termínem zahájení olympiády atmosféra na tokijských letištích houstne. Na místě už je podpůrný tým v čele s šéfem mise Martinem Doktorem.
„Minulý týden naše parta zůstala dvanáct hodin na letišti. Martin Doktor to řešil s organizátory, ostatní výpravy si stěžovaly, že takhle to prostě nejde. Organizátoři slíbili, že udělají navýšení kapacity, snaží se to řešit, aby to bylo lepší,“ uvedl Tibor Alföldi, ředitel komunikace ČOV.
Sportovci ale odlétali v dobré náladě.
„Zatím vím, že asi čtrnáct hodin poletíme, pak budeme dvanáct hodin čekat na letišti, pak nás někam zavřou a nebudeme smět nikam jít. Ale třeba to nebude tak strašný. Vstříc novým zážitkům!“ usmívala se gymnastka Aneta Holasová.
