PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Jeden hod, úsměv, veselé zamávání do kamery a bylo to. Po olympijské kvalifikaci mohlo oštěpaře Jakuba Vadlejcha mrzet snad jen, že ještě chvilku nemohl pobýt v kotli Stade de France, kde bylo i ráno zase plno. Po hodu dlouhém 85,63 metru ještě ale bude mít šanci ve čtvrtek ve finále. „Všichni budou chtít mít životní den,“ řekl o soupeřích. Sám má stejný cíl.
Po jednom hodu na hřišti by Vadlejchova návštěva v mixzoně vystačila na jedno slovo. „Fantazie!“ zahlásil a naznačil, že míří k odchodu. Pak se v dobré náladě rozpovídal o nejlepší kvalifikaci svých vrcholných závodů, na nichž pojedenácté v řadě postoupil do finále.
Jak závod hodnotíte?
(usmívá se) „Já to řeknu takhle, je to můj nejdelší hod v jakékoli kvalifikaci, navíc prvním hodem. Je to dobrý…“
Byl to trochu zadržený hod?
„Ono to nejde zadržet. Bavili jsme se s Johannesem Vetterm, když v Londýně na kvalifikaci hodil devadesát jedna, nesmysl na kvalifikaci… On říkal: ´Já prostě neumím házet na sedmdesát procent.´ Člověk hodí tak, jak na to tu chvíli má. Je dopoledne, ono se to hrozně jednoduše podcení. X skvělých závodníků historicky ukázalo, že stačí malinkatý moment pochybností a je po kvalifikaci.“
Jaké bylo házet ve vaší skupině jako poslední šestnáctý?
„To šestnácté místo je nejhorší pozice v kvalifikaci. Nikdy jsem to nezažil, ani nic podobného. Mluvil jsem o tom loni s Čoprou, který měl stejnou pozici v Budapešti, že házel šestnáctý. A říkal: ´Stalo se mi to podruhé, poprvé jsem to extrémně pokazil.´ Už na to tenkrát měl a vypadl. Tak jsem si vzal do hlavy, že nesmím nic podcenit, všechno dělat jako vždycky, což dělám. A povedlo se to.“
Po hodu jste mával do kamery, komu to bylo?
„To bylo ženě, malé a druhé malé, která to teda určitě neuslyší. A divákům, je fantazie, že tohle přijde dopoledne. Že se osmdesát tisíc lidí ráno vzbudí a jde na stadion. To je prostě nádherný. To chce každý vidět a zažít.“
Co říkáte na výkony soupeřů, vaší skupinu vyhrál Julian Weber (87,76) před Juliusem Yegem (85,97)?
„Já ty kvalifikace beru jinak, my nezávodíme ani tak proti sobě, jako proti limitu. Julian hodil nádherně, krásně to trefil. Jestli je to dobře nebo špatně, se uvidí při finále. Očividně je při chuti, v dobré formě. Julius Yego hodil fantasticky. V rozcvičování vypadal skvěle, takže se nedivím.“
Kolik je favoritů?
„Řeknu klasikcá jména: Julian Weber, Oliver Helander, Aršad Nadím, Níradž Čopra. Řadím se mezi ně, myslím, že mezi ně patřím. Yego? Tímhle se tam zařadil. Všichni budou hladoví a všichni budou chtít mít životní den.“
Kolik můžete hodit ve finále?
„Chcete slyšet číslo? Nedokážu říct. Tam jde o maličkosti.“
Jak se vám líbí sektor?
„Nádherný… Povrch je rychlý. Já tady házím podruhé v životě, poprvé se mi závod extrémně povedl, byla to Diamantová liga (v roce 2016 Vadlejch na Stade de France výkonem 88,02 vyhrál – pozn. red.) Takže doufám, že se mi bude dařit dál.“
A jak na vás působí nezvyklá fialová dráha?
„Proč ne? Líbí se mi. A teď se mi líbí ještě víc.“
