Wow! Eiffelovka, davy, muzika. Čeští beachaři ovládli nejlepší sportoviště
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Ten pohled vás uchvátí. Usadíte se na tribunu a wow! Před vámi se tyčí Eiffelovka s olympijskými kruhy. Vymetená obloha. A obří tribuny. Až v kýčovitém prostředí zvládli dobře vstup do turnaje Ondřej Perušič a David Schweiner. „Je to úžasný. Beachvolejbal vyhrál suverénně nejlepší sportoviště tady,“ vykládal Dave. Perun pokýval hlavou. Oba ale přiznali, že chvíli bojovali s nervozitou i horší orientací. I tak kanadskou dvojku Schachter – Dearing porazili 2:0.
Když jdete pod ocelovou konstrukcí zrovna v době, kdy po tribunách běží mexická vlna, máte pocit, že přišlo zemětřesení. Až takový je to rachot.
Rovněž pro samotné hráče je nezvyk hrát v tak obřím chrámu. „Před tolika lidmi jsme snad nikdy nehráli,“ přiznal Ondřej Perušič, přezdívaný Perun, jenž má v elitní dvojici mistrů světa pozici polaře. Takže i do olympijského písku se neohroženě vrhal, aby vybral zdánlivě ztracené míče. Přesně jak to má ve zvyku.
Tribuny pro 13 tisíc fanoušků byly téměř zaplněné, vládla výborná atmosféra. Nechyběl ani Ondřej Synek, dvoumetrový obr, který jako veslař získal tři olympijské medaile.
„Krásný prostředí, to fakt jo,“ reagoval slavný olympionik, který beachvolejbal hrává. Není divu při jeho výšce. „Ale takhle naživo ho při tak velké akci vidím poprvé,“ dodal a pro reportéra deníku Sportu krátce zapózoval. Za ním se vyjímala hlavní dominanta Paříže.
Kurty jsou kousek od ní. Na jednom z nejslavnějších a nejvíc navštěvovaným místem planety.
A není přeci obří věž jenom rušivým prvkem? Nestane se, že ji na kurtu zahlídnou a ztratí orientaci?
„Nechápu, proč nám ji postavili takhle blízko!“ vtipkoval David Schweiner, jenž má funkci blokaře.
Vážněji už ale dodal, že tribuny jsou tak obrovské, že Eiffelovka jenom trochu vyčnívá, když jsou na kurtu. „Z lavičky se samozřejmě můžeme kochat, když chceme. Jak tam nahoru vyjíždí výtah, ale jinak nám vůbec nevadí,“ dodává Perušič.
Hráče několikrát místní hlasatel přivítal jako mistry světa. Dával si záležet, aby dal najevo, že proti Kanaďanům nastupují právě světoví šampioni.
„Od mistrovství si všichni pořadatelé zvykli nás tak nazývat, přestože naše výkony s tím moc nekorespondovaly,“ s úsměvem připomněl Perušič, jinak doktor práv, že v sezoně se dlouholetým parťákům příliš nedařilo.
Jenže třeba právě v Paříži přijde zlom!
„Hrát blbě na začátku je, zdá se, dobrá taktika,“ v žertu připomněl právě loňské mistrovství v Mexiku, které ovládli i přesto, že úvod je nezastihl v ideální pohodě. Při premiéře v Paříži vyhráli, hráli slušně, ale k ideálu to mělo daleko.
V hledišti se sešla spousta českých fanoušků, kteří neúnavně povzbuzovali, mávali rukama, občas si spolu s místními Francouzi zazpívali. Hrála i chytlavá muzika.
„Atmosféra byla výborná,“ rozplývali se oba.
S orientací už to bylo těžší. A to právě kvůli tomu, že se jedná o mnohem větší areál, než na který jsou zvyklí. Často se stalo, že se jim míč ztratil proti sedačkám.
„Ono to možná z pohledu diváka není tak vidět, ale je tam spousta míčů, kdy člověk třeba vyskočí příliš brzo. Nebo nemá úplně odhad na to, kde přesně jsou čáry,“ vypichuje Perušič jednu ze zrádností.
A pokračuje: „Pro mě je největší rozdíl při podání soupeře, a při jejich útoku. Při podání míč přilítá z dálky, proti sedačkám. Není jednoduchý odhadnout, kde zrovna je.“
Česká dvojice je ale známá tím, že se dokáže rychle přizpůsobit. I díky radám od italského trenéra Andrey Tomatise, špičky ve svém oboru.
Dá se čekat, že do dalších zápasů to vychytají. Už během utkání bylo vidět, jak se zlepšují, jak si bleskově v hlavě dokázali zanalyzovat, co je potřeba. Kanaďané se s tím popasovali mnohem hůř.
I proto Češi berou první výhru.
Na nejlepším sportovním místě v Paříži.
