Zatímco se Jiří Beran spolu s mušketýrskými bratry ve zbrani probíjel k bronzové medaili ve francouzském Grand Palais, jeho otec Jiří Beran starší jásal při komentování u televize. „Všichni mi píšou a říkají, že moje brďo letí na sítích,“ se smíchem vzpomíná na svůj páteční výkon u mikrofonu ČT. Týmu kordistů se podle českého trenéra podařila senzace, když nejdříve překonali světové šampiony z Itálie a záhy i domácí favority.
Získali bronz, ukončili český medailový půst a probojovali se mezi světové velmoci. Kordisté Jiří Beran, Michal Čupr, Jakub Jurka a Martin Rubeš v pátek triumfovali nad domácím výběrem Francouzů. Hon na cenný kov na ČT komentoval otec nejstaršího člena týmu, Jiří Beran starší. „Ani jsem si moc neuvědomoval, že je to jeho poslední zápas. Užíval jsem si to. Přiznávám, že jsem se nejdřív bál, aby emoce nepřevzaly otěže,“ směje se trenér a novopečený komentátor.
Jak těžké bylo sledovat a zároveň komentovat klíčový zápas svého syna a jeho parťáků, které všechny osobně znáte?
„Když jste trenér otec, každý úspěch znamená dvojnásobnou radost, zároveň každý neúspěch znamená dvojnásobnou bolest. Je to tedy dvousečné, jsou to nervy. Mám ale výhodu, že o závodnících vím úplně všechno.“
Sledovat poslední klání vašeho syna Jiřího muselo být velice intenzivní…
„Ani jsem si moc neuvědomoval, že je to jeho poslední zápas. (směje se) Užíval jsem si to. Přiznávám, že jsem se nejdřív bál, aby emoce při komentování nepřevzaly otěže. Když jsem záznam zpětně poslouchal, ještě to šlo. Úplně strhnout jsem se nenechal. Při sledování televize jste tak blízko, jako byste tam byl s nimi…Jsem rád, že to tak je, protože se díky tomu mnoho lidí seznámilo s šermem a pochopili tu obrovskou energii. Viděli, jaké to je, když kluci opravdu chtějí vyhrát.“
Emoce přeci jen trochu převládly, ale až v úplném závěru. S jakými reakcemi jste se dosud setkal?
„Všichni mi píšou a říkají, že moje „brďo“ letí na sítích. (směje se) To k tomu zkrátka patří, moc jsem jim výhru přál. Celou dobu jsem cítil, že jsou hrozně silní a výborně připravení. Na všech přípravných soustředěních jsem byl s nimi. Trenér Oldřich Kubišta navíc fantasticky složil sestavu. Jsem rád, že to kluci dotáhli až k medaili.“
Před olympiádou přitom nebyli nijak zvlášť favorizovaní. Může taková senzace zvednout popularitu šermu v Čechách? Možná byste pak měl více komentátorských příležitostí.
„Komentování mě bavilo, takže kdyby byl zájem, určitě do toho půjdu. Nejlepší bylo, že jsem se mohl podělit s myšlenkami a postřehy. Kamarádi mi pak řekli,
