Jako rocková hvězda! Ondra o postupu, kozí nožce, prstýnku i trapasu s uzlem
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Představili ho jako legendu lezeckého sportu. Na stěně ta slova potvrdil. Potom slyšel skandovaný potlesk ve stoje, následně rozdal rozhovory do hlavních světových televizí. Bylo jasně vidět, že je Adam Ondra globální hvězdou. Postoupil do pátečního finále a má formu jako hrom. „Ať už to bude jakákoliv medaile, budu štěstím bez sebe,“ říkal český spiderman, jehož vysmátý výraz naznačoval, jak je spokojený. A jak je před pátečním vrcholem své olympijské mise bojovně naladěný.
Se zrádným místem, v němž spousta lezců spadla, si poradil jako zkušený mazák. Jako mistr svého oboru. Pustil se až o dost výš. V tu chvíli jasně vedl, nakonec skončil v kombinaci třetí. Fanoušci mu dlouho tleskali, v areálu, v němž do lidí pražilo sluníčko, byla opět skvělá atmosféra. Adamu Ondrovi se obtížnost povedla skvěle.
Můžete být spokojený, že?
„Bylo to úplně super. Ať to dopadne jakkoliv, je mi to takřka jedno. I když se cesta podle ostatních zdála být nepříjemná, mně se zdála velmi příjemná. Sám jsem z toho překvapený, jaký je z toho výsledek. V momentě, kdy jsem spadl, necítil jsem se unavený. Ani Byla to jenom malá taktická chyba.“
Jaká?
„Paradoxně mě čekaly dvě různé možnosti řešení, obě techniky jsou moje oblíbené. Jedna je kolínkování, druhá kozí nožka. Dal jsem kolínko, bohužel tolik nefungovalo. Než jsem dal kozí nožku, už jsem se trošku unavil a byl jsem dole. Ale nejdůležitější je, že jsem ve finále a že jsem se hlavně cítil dobře. Protože letos každý závod na obtížnost byl mírné zklamání, nikdy jsem se necítil tak, jak bych si představoval. A dneska to tam konečně bylo! Fakt skvělý.“
Dodalo vám to velké sebevědomí do bojů o medaile?
„Ano. I ta kombinace pocitů v hlavě… Jel jsem do Paříže po rozpačitých výkonech, hlavě při lezení na obtížnost. Necítil jsem se jako žhavý favorit. Ale věděl jsem, že poslední týdny jsme udělali skvělou práci. Teď jsem se na obtížnosti cítil opravdu dobře. Ale nemyslím si, že to výrazně zvýší tlak na mě ve finále.“
S čím byste byl spokojený?
„Ať už bude jakákoliv medaile, budu štěstím bez sebe. Jakákoliv medaile by byla super. Dnešek snad ukázal, že úroveň by na to byla, ale zároveň je to tak, že každý závod je jiný. V pátek to bude úplně od nuly. Musím tam dát všechno.“
Asi se vyplatilo, že jste se před Hrami držel trošku v ústraní, že?
„Nepochyboval jsem o tom, že taktika, kdy jsem absolvoval relativně malé množství závodů, je dobrá. V mém věku je lepší si vybrat pár vrcholů, na ně se soustředit, než objíždět všechny věci. Pomohlo mi i to, že jsem byl trošku stranou mediálního zájmu. A taky to, že jsem měl v kvalifikaci trošku horší výkony. Teď si myslím, že budu na koni, ale zároveň nebudu pod gigantickým tlakem.“
Co říkáte na skvělou atmosféru? I na to, jak vám fanoušci aplaudovali?
„Skvělý. I když jsem byl myšlenkami trošku naštvaný, když jsem spadl. Věděl jsem, že finále mám, že jsem zalezl dobře a cítil jsem se krásně. Ale věděl jsem, že v tom kroku, co jsem spadl, jsem padat nemusel.“
Cítí se trochu jako rocková hvězda, ne?
„Jsem na to zvyklý. Trochu umím francouzsky, ale jsem rád, že dnes vůbec nevím, co komentátor říkal. Vnímám maximálně šum nebo řev diváků. Když jste ve správné zóně, neměl byste komentátora vůbec vnímat. Třeba na českých závodech, kdy je cesta častokrát do první půlky hodně jednoduchá, se mi nepovede do zóny dostat a velmi dobře komentátory poslouchám.“
Co vaše prsty a rameno? Dostaly zabrat opět?
„Všechno super. Dneska byla výborná kůže, vůbec se nepotila a dobře lepila. Rameno nebolí. Teď už je to jedno a mohu jít do všeho naplno. I kdybych si trochu něco pocuchal, tak se to snad za chvíli zahojí. Tohle je vrchol sezony.
Ke konci vám nešlo odepnout lano, moderátor to pohotově komentoval, že i hvězda má všední lidské starosti…
„Normálně nepoužívám osmičkový uzel, takže ho vážu blbě. Je trochu zašmodrchaný a blbě se rozvazuje.“
Alespoň jste si o to víc užil ovace!
„Cítil jsem se trochu trapně, že jsme amatér, protože nemohu rozvázat uzel. Normálně totiž používám dračí smyčku, která je na závodech zakázaná.“
Na krku máte na řetízku prstýnek. Talisman pro štěstí?
„Vždycky lezu se snubním prstýnkem. Tímto je rodina se mnou. Je to důležité. Podvědomě cítím, když nastupuju, že ten prstýnek mám a doma mě sledují.“
