Česku hrozí medailové fiasko. Doktor nabádá: Zbytku nic nepředhazovat
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Už zkraje minulého týdne vyšel v deníku Sport článek s titulkem: „Medaile, kde jste?“ V podobném duchu ho můžeme použít znovu. Podtext je ale ještě mnohem vážnější, zatím má česká výprava pouze dvě. A z tohoto pohledu hrozí nevídané fiasko. Nebo vyjde drtivý finiš? „Ale byl bych nerad, kdybychom teď předhazovali sportovcům – vy to zachraňte!“ odmítá Martin Doktor, šéf výpravy. Mix potěšil zlatem, šermíři uchvátili bronzem, je řada čtvrtých míst… Čísla jsou ovšem neúprosná.
Buďme shovívaví, to přijde. Je to jenom otázka času. Podobná chlácholící slova zněla už pomalu na začátku, kdy se o panice ještě mluvit nedalo. I tak medailový příslib přišel až šestý resp. sedmý soutěžní den, což je vyrovnání historického smutného rekordu z roku 1996.
Ale budiž, chtělo to čas. Jenže ten běží, až sprintuje a… pořád nic. Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru, si před Hrami přál dvouciferné číslo. Deník Sport odhadoval rekordní bilanci 12 medailí (z toho pět zlatých). O to smutnější je pohled na aktuální bilanci: 1 – 0 – 1. 38. Medailové pořadí zemí najdete ZDE>>>.
První údaj značí hodnotu medaile, druhý pořadí mezi zeměmi. Označení CZECHIA je mezi Uzbekistánem a Guatemalou.
„Vím, že je populární si říkat, měli jsme deset nebo jedenáct medailí. Ale to jsou úspěchy jednotlivých sportovců. A zrovna se stalo, že u spousty z nich, u kterých jsme my i veřejnost očekávali, že by mohla medaile přijít, se jim to nepovedlo,“ říká Doktor, sám dvojnásobný olympijský vítěz.
Nabízí se pohled do historie. Kdy samostatné Česko získalo nejméně medailí?
V Pekingu 2008 jich bylo 7 (3-3-1), v Sydney 2000 o jednu víc – 8 (2-3-3). Je čas se tedy ptát, neklube se v Paříži, v jinak krásných sportovních scenériích, nejhorší debakl? Člověk nemusí být autorem sportovních encyklopedií, aby vyluštil, jaké medailové naděje jsou ještě ve hře. Martin Fuksa, Josef Dostál, Jakub Vadlejch, Adam Ondra…
Ovšem v podobném duchu se minulý týden zmiňovala jména jiných velkých kalibrů. Lukáš Krpálek, Jiří Prskavec, Iveta Miculyčová. Vysoké teploty naděje spálily. „Pohybujeme se na špičce ledovce všech sportů. Jsou tady úplně ti nejlepší. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem je tak malý, že prostě se tohle stane. A tady se to přihodilo ve více případech,“ zamýšlí se Doktor.
Zároveň odmítá, aby se vytvářel velký tlak na medailové adepty, kteří jsou ve hře. Po dnešku je to třeba Adam Ondra, který zvládl obtížnost parádně.
„Ale byl bych nerad, kdybychom teď předhazovali sportovcům – vy to zachraňte!“ odmítá Martin Doktor, šéf výpravy s tím, že i taková věc může sportovce rozhodit. Takže je chce nechat v klidu.
Čtyři čtvrtá místa, zklamala tradiční chlouba
Objektivně je třeba zmínit, že jsou čtyři čtvrtá místa (Lukáš Rohan, mužský debl, ženský debl, Jiří Přívratský), do toho několik hodně ceněných pátých a šestých míst (třeba plavkyně Seemanová, která se ve své parádní disciplíně dostala do finále jako jediná Evropanka). „Rozdíl mezi šestým místem a medailí bývá opravdu hodně malý,“ upozorňuje Doktor.
Poprvé od roku 1992 vyšla medailově naprázdno tradiční česká chlouba – vodní slalom. I v tomto případě nastala nevídaná situace. Bilanci zachraňoval kayakcross, tedy nová disciplína, která v branži nemá zdaleka takový ohlas a ani sami slalomáři ji nemají v lásce, ani ji netrénují.
Právě v ní ale skončil kovaný kanoista čtvrtý… Jako by si pařížské Hry s českým osudem roztodivně pohrávaly. „Hodně to prožívám, pochopitelně bych si přál, abychom jako výprava měli co nejvíc medailí,“ říká k tomu Rohan, přemýšlivý muž s přesahem.
Když dostal otázku právě na bídnou bilanci, zamyslel se a pak s prosbou vzkázal fanouškům: „Chtěl bych apelovat na lidi, aby si při neúspěších uvědomili, jak velké byly předtím úspěchy v minulosti. A to nejenom ve vodním slalomu.“
Chce tím říct, že se možná dřív medaile braly jako samozřejmost. „Ale ono to tak není! Rozhodují milimetry, setiny, jakékoliv dobré či špatné rozhodnutí. To je na sportu to krásné, i když možná někdy kruté,“ dodává Rohan, jenž dobře ví, o čem mluví.
V Tokiu získal ve své hlavní disciplíně stříbro. Teď byl šestý. A když si sám pro sebe důkladně analyzoval, co mohl udělat v přípravě jinak, na nic nepřišel. Podle samotných sportovců se ale v olympijské vesnici příliš tohle téma neřeší.
„Absolutně ne,“ odmítá oštěpař Jakub Vadlejch, že by to bylo společné téma. Doktor věří v úspěšný konec, ale nechce závodníky dostávat pod tlak.
Jiné starosti mají ve Francii. Sice doma, sportovci jsou pod tlakem, ale už teď má sportovní země rekord v počtu medailí (48). Titulní strany novin to hrdě připomínají, zmiňují se titáni jako plavec Marchand nebo judista Riner.
A ještě jeden boj vrcholí. Kdo ovládne celkové hodnocení? Čína, nebo USA?
Jisté je, že v případě Česka hrozí propadák.
Hlavní medailové tipy do konce OH
Středa
Amálie Švábíková
Někdejší tréninková parťačka snowboardkrosové šampionky Evy Adamczykové se stále pevněji zabydluje ve špice světové tyčky. Loňské bronzové medailistce z halového ME na rozdíl od spousty konkurentek na rychlém mondu Stade de France sedla kvalifikace. V poli chybí favoritka Cauderyová, letos se neskáče zas tak vysoko. 480 centimetrů na první pokus? Za to by medaile mohla být…
Čtvrtek
Jakub Vadlejch
Zlatý muž z evropského šampionátu v Římě sám sebe řadí mezi favority oštěpařského finále. Těch je sice celá hromada, Vadlejch má ale proti nim velkou zbraň – konzistenci svých výkonů, která mu na pěti vrcholných akcích v řadě pomohla k medaili. Klíče od zlaté brány už má, teď to chce, aby jeden pokus ve finále pořádně uletěl.
Pátek
Martin Fuksa
Tenhle kanoista bez olympijské medaile? Zatím je to nevysvětlitelný paradox. Ve finále závodu na C1 1000 metrů bude mít trojnásobný mistr světa a jedenáctinásobný mistr Evropy další šanci to změnit. Kvůli bratrskému deblu je od úterka každý den dvakrát na vodě, ale na zápřah je zvyklý.
Adam Ondra
Dnes v lezení na obtížnost zdárně dokončil kvalifikaci, finále pro něj bude šité. Tohle není Tokio, kde se kolem něj točila globální pozornost. Zdá se, že v Paříži jsou mladší a dravější borci. Ondrovi ale taková situace vyhovuje, v klidu si připravuje svůj útok. Konkurence je tvrdá, ale i on pořád patří ve stěně k nejlepším. A dnešní lezení na obtížnost to jenom ukázalo.
Sobota
Josef Dostál
Minulá sezona bez medaile donutila obrovitého kajakáře ke změnám, zapracoval na stravě a v Paříži mu dělá pohodu jeho snoubenka Anežka Paloudová. Dostál už čtyři medaile má, a pokud uspěje znovu, probourá se zase výš historickými statistikami českého sportu. Jeho disciplínou je K1 na 1000 metrů.
Neděle
Lucie Hlaváčková
Insideři vědí své. V téhle osmnáctileté moderní pětibojařce je velká budoucnost. Svěřenkyně olympijského šampiona Davida Svobody sbírala medaile v mládežnických kategoriích, ale už má i bronz z mixu z dospělého MS a byla čtvrtá na závodě Světového poháru. „Samozřejmě že cílím na medaili,“ říká, jako by to byla samozřejmost, před rozlučkou sportu v klasické podobě s olympiádou. Od příště už bude místo koňského parkuru překážkový běh.
