Prskavec o účasti na OH i na kanoi: Ovlivnila by kajak, teď budu stoprocentní

Je pro vás lepší, když už víte, na čem jste a na co se máte na OH připravovat?
„Rozhodně jsem rád, že vím, jak to je. Co se týče kapitoly singl, tu jsem uzavřel a teď je prioritou kajak. Ale neznamená to, že bych na singlu nejezdil, protože si myslím, že mě to opravdu posouvá dopředu. Dokonce myslím, že takovou jízdu, jakou jsem jel letos na kajaku za velké vody v Tacenu, bych před třemi lety nebyl vůbec schopen jet. Neměl bych tam šanci od startu, protože bych na takhle velkou vodu silově neměl. Samozřejmě zariskoval jsem poslední pasáž, která se hodně měnila, a tam jsem přišel pravděpodobně o titul. Ale celkově jsem mockrát přetlačil nepřízeň vody, což přisuzuju na sto procent singlu a tomu, že jsem silnější než dřív.“

Takže singlkanoe zůstává doplňkovou disciplínou?
„Ano, bude to tak i teď v Paříži na soustředění. Priorita bude jasně nastavená na kajak, nicméně třeba každý třetí trénink na kanoi pojedu, protože silově mi to pomáhá. A možná mi to trošičku něco dává i v tom, jak čtu vodu. Celkově myslím, že nominace byla už trošku zavřená po mistrovství světa (Lukáš Rohan tam získal do nominace dva plusové body), a to, že jsem to dokázal prodloužit až takhle do konce, je prostě bomba. Za dva roky jsem ukázal ohromný progres, a když jsem to zvládl takhle, tak mě zajímá, co bude za další dva, tři roky. Nicméně teď se pozornost otočila zpět na kajak a mám nějaké dva a půl měsíce na to perfektně se připravit na olympiádu. Myslím si, že mám oproti ostatním přeci jen výhodu, že jsem formu neměl načasovanou na nedávné období, normálně jsem trénoval a více méně jsem jen zvolnil přes nominace a teď před Evropou. Ale jinak jsem trénoval.“

Na kajaku?
„Na kajaku i na singlu. Bylo to tak 60 na 40, 50 na 50 v celém letošním roce. Teď se to asi otočí zpátky na těch 70 na 30. Ale myslím, že návrat do tréninku bude relativně snadný, těším se na to. Teď jedeme otestovat olympijskou trať a bude to klidnější objemové období. To já mám rád, moje tělo to má rádo. Vždycky když se dostanu do drobné únavy, tak se cítím skoro nejlíp. Protože tělo nemůže tolik silově, tak ho to tolik nebolí, což je super. To mě teď čeká během příštího měsíce. A pak už to půjde zpět do rychlosti a to taky bude dobré. Věřím, že formu načasuju ideálně na olympiádu.“

Je pro kajak dobře, že jste se na kanoi nenominoval?
„Ano, kdybych si to vyjel i na singlu, tak z tohohle pohledu by výkon na kajaku asi trošku ovlivněný byl. Takhle to bude stoprocentní, a to je super.“

Jaké pocity ve vás převládaly na ME v Tacenu hned poté, kdy jste věděl, že na OH na kanoi nepojedete? Bylo to zklamání, nebo i trochu radost za Lukáše Rohana, který je váš kamarád?
„Už po nominacích jsem věděl, že ať se tam dostanu já, Lukáš nebo Váša (Chaloupka), je to tak trochu jedno. Protože všichni v letošní sezoně jezdíme to nejlepší, co jsme kdy jezdili. Opravdu jsme se posunuli. Takhle blízko kajakářům, takhle vyrovnaně a psychicky silně jsme nikdy nejezdili. Takže v tomhle jsem nebyl úplně rozhodnutý, kdo si to nejvíc zaslouží. Snažil jsem se soustředit na sebe a chtěl jsem ve finále podat top jízdu. A myslím, že se mi to opravdu povedlo. Když jsem dojel, neuvědomoval jsem si, že jsem nechal tolik času ve střední pasáži. A myslím, že kdyby se mi povedla, šel bych před Adama Burgesse, což by znamenalo, že bych do poslední jízdy čekal, jestli to klapne, nebo ne. A ono by to stejně neklaplo a tím pádem by to bylo kruté čekání pro mě a pro Lukáše taky.“

Takže jste nebyl zklamaný?
„Samozřejmě jsem byl smutný, protože jsem si myslel, že má jízda byla super. A ona byla, akorát tedy ten střed… Já prostě na singlu nemám takový odhad. Na kajaku dokážu říct, jestli byla jízda rychlá nebo ne. Ale podle času jsem si říkal, že to nebude stačit. Byl jsem smutný, ale zároveň jsem byl vlastně spokojený s tím, co jsem předvedl. Nebylo to tak, že bych to pokazil, nejel to, co jsem chtěl, bál se riskovat. Ta jízda měla to, co měla mít, jen jsem nebyl dostatečně rychlý. A tak to má být.“