Největší sportovci z historie letních olympijských her
Letní olympijské hry jsou svědky úctyhodných výkonů a překonávání sebe sama. Už jen se dostat na olympiádu znamená, že jste velmi úspěšným sportovcem. Je ale pár výkonů, které stojí za to zmínit a vyzdvihnout je, protože v dějinách LOH jsou z nějakého důvodu dvakrát podtržená.
Michael Phelps
Říká se mu ryba a není to pro nic za nic. Tenhle americký plavec má na kontě několik olympijských rekordů a sedm světových. Když v roce 2004 získal na olympijských hrách v Aténách 6 zlatých a 2 bronzové medaile, byla to senzace. Jenže hned na další olympiádě o čtyři roky později získal dalších 8 zlatých medailí. Mluvilo se o tom, že se zrodila legenda. Tahle legenda svou kariéru ale ukončila velkolepě. Na olympijských hrách v Londýně v roce 2012 si Michael Phelps vyplaval ještě 4 zlaté a 2 stříbrné medaile. Celkem jich tedy má jenom z olympiád 22 a z toho je 18 zlatých. To je zároveň rekord v počtu medailí pro jediného sportovce vůbec.
Usain Bolt
Není to jen sportovec ale také trochu showman. Tak třeba v roce 2008 na olympiádě v Pekingu. Zaběhl královskou disciplínu atletiky – sprint na 100 metrů za 9,69 sekundy. Nejen, že tím překonal světový rekord (svůj vlastní), ale když už bylo zjevné, že má to zlato v kapse, začal dělat svoje legendární radostné výstřelky a ksichty - ještě před cílovou čárou. Celkově je v tuto chvíli držitelem tří světových rekordů – v běhu na 100 m (9,58s/2008), 200 m (19,19s/2009) a ve štafetě 4 x 100 m (36,84s/2012).
Nadia Comaneci
Vždy tomu bylo tak, že v gymnastice není možné získat absolutní skóre 10.00 a když se instaloval ukazatel na olympiádě v Montrealu 1976, tak měl pouze tři místa. Jenže pak se předvedla Nadia Comaneci, pouze čtrnáctiletá gymnastka z Rumunska. Výkon, který předvedla, vzal všem dech. Byl absolutně precizní a bezchybný. Když se objevilo skóre 1.00, byl její trenér zmatený, proč dostala tak malé číslo. Ve skutečnosti ale Nadia získala jako první v historii desítku, se kterou ukazatel do té doby nepočítal. Ještě sedmkrát takový výkon mladičká gymnastka po olympiádě zopakovala.
Jesse Owens
Sportovec, který ukázal Adolfu Hitlerovi, že rozhodně nepaří k podřadné rase. V roce 1936, na olympijských hrách v Berlíně, se Hitler snažil ukázat Německo jako nadřazené celému světu. Doufal, že to ukáže dominancí ve sportu. Plány mu zhatil právě Jesse Owens. Jediný atlet, který na olympiádě v Berlíně získal 4 zlaté medaile a navíc v atletických královských disciplínách – běhu na 100 a 200 metrů. Hitler mu odmítl po vítězství podat ruku, ale sportovec si s tím hlavu moc nedělal. Smutnější bylo, že po návratu domů do Spojených států musel stejně snášet rasové ústrky tehdejší doby a to i přes své zlaté sportovní triumfy.
Ben Johnson
Je to trochu smutná historie. Jeden den hrdina, druhý den pád na dno. Carlo Lewis a Ben Johnson byli velcí soupeři. Své síly rozhodně poměřili na olympijských hrách v roce 1988 v Soulu. Jenže radost a sláva ze zlaté medaile nevydržela dlouho. V jednu chvíli Johnson prohlašoval, že rekord, který zaběhl, mu někdy někdo ještě může vzít, ale zlatou medali už ne. Za sotva 24 hodin ji už musel vracet, po nálezu steroidů v jeho vzorcích, které potvrdily, že nevyhrál čestně, ale s pomocí dopingu. V té době byli na dopingu bohužel i jeho kolegové, ovšem on jediný nepřestal zakázané látky užívat včas, aby se ve vzorcích neprojevily.
