PŘÍMO Z RIA | První střet veslařských titánů se na olympiádě překvapivě udál už ve čtvrtfinále a každý z dvou největších skifařských rivalů si splnil to své. Novozélanďan Mahé Drysdale čtvrtfinálovou rozjížďku vyhrál, Ondřej Synek si soupeře otestoval a pak, spokojený, zvolnil.
Jaký to byl závod?
„Dobrý… Hlavně, že se uklidnilo počasí, už je to veslovatelné. Včera jsem si spravil náladu při prvním tréninku po třech dnech na trenažeru. Takže super. Dneska čtvrtfinále na Drydalea… Někde se asi stala chyba v losu, ne? Nikdy to takhle nevyšlo, že bychom na sebe jeli už čtvrtfinále. Závod dobrý, vyzkoušel jsem si ho…“
Jako Drysdalea?
„Jo. Chtěl jsem si ho vyzkoušet v tom prostředním kilometru, kdy jede takové to strojové tempo. V pohodě jsem se držel půl lodě před ním a pak to bylo podle plánu, co jsme se domluvili s trenérem, že nepojedu do konce, pokud bude za mnou bezpečně díra a budu moct být v pohodě druhý.“
Je to mezi vámi i psychologická bitva?
„Nemyslím si. Myslím, že jsme věděli oba, jak to dopadne už dopředu. Mahé je z těch, kdo nevypustí jediný závod, já spíš z těch, co si drží svoji taktiku as dostat se do finále a tam se pak snažit to rozhodnout, protože se počítá to finále a ne čtvrtfinále.“
Povzbudilo vás to směrem k finále?
„Hlavně směrem k semifinále, to je další závod, bez kterého se do finále nepodívám. Podle mě je to úplně nejhorší závod celé olympiády. Tam se to oddělí. Buď se jede o medaili, nebo ne. Tam to pak může dopadnout jakkoli.“
Takže semifinále pojedete už nadoraz?
„Semifinále pojedu hlavně tak, abych postoupil do finále. Samozřejmě, pokud to bude nezbytné, tak pojedu až do konce. Pokud to bude probíhat podobně jako dneska, tak myslím, že i z druhého místa postoupit do finále je v pohodě. Když tady fouká, tak fouká všem stejně a není to nijaké znevýhodnění.“
V bytě, který mají čeští veslaři na Copacabaně, kousek od laguny pro předzávodní spánek, vás prý budili kohouti. Takže jste tentokrát spal v olympijské vesnici?
„Třeba Mirce se tam spí v pohodě, já s tím mám problém, že když změním ze dne na den postel, tak to pro mě není ideální. Do tří troubily taxíky, od čtyř kokrhal kohout. Z pátku na sobotu jsem tam spal. Ale není problém pro mě spát ve vesnici. Teď jsem si to tři dny vyzkoušel, vstával jsem vždycky ve tři čtvrtě na pět. V pět čtyřicet jsem odjížděl na závodiště… To je možná věc, na kterou bych chtěl narazit.“
Na co?
„Dočetl jsem se na sociálních sítích, že se o mně píše, že už tu týden jen fňukám, jak je všechno špatně, že jsou vlny, špatné jídlo a doprava… Nevím, myslím, že nejsem žádná fňukna, jen to komentuju, co se mi nelíbilo. Že byly vlny, s tím nic neudělám, doprava je špatná, i když se dneska zlepšila, protože s námi jeli policejní motorky, které prorážely cestu. A jídlo se dá jíst, akorát ve srovnání s ostatníma olympiádama je to slabší. Takže, prosím vás, napište českému národu, že nejsem fňukna.“
