Osmifinále jim zůstalo zapovězeno. Navzdory tomu, že po prohraném prvním setu dovedly Markéta Sluková s Barborou Hermannovou boj s Ruskami Jevgenijí Ukolovovou a Jekatěrinou Birlovovou.
do oblíbeného zlatého setu, tam padly 10:15 a olympiáda v Riu pro ně končila. „Převládá zklamání, protože jsme na ně určitě měly,“ konstatovala Hermannová.
Jak byste tedy ten zápas hodnotily?
Hermannová
: „Je to škoda. Po tom nešťastném startu, než jsem se rozehrála, jsme se krásně vrátily do hry, ale v koncovce mi v posledním balonu uletěl příjem, na který jsme si předtím zvykla. Ten set jsme ztratily, což bylo klíčové, protože v dalším setu jsme na ně nastoupily s přehledem na hřišti, s jinou obranou a zatlačily jsme na servisu. V tie-breaku pak bylo strašně zkažených podání a tam jsme po téhle stránce ubraly.“
Sluková
: „Je nám však líto začátku prvního setu, tam nám to uteklo. Dokázaly jsme to stáhnout, ale ty bodíky nám chyběly. A ve třetím setu to bylo o servisu, udělaly jsme moc chyb. Darovaly jsme jim pět bodů a o těch pět to nakonec i bylo. Je to škoda, protože byly hratelný.
Jaká byla však příprava na zápas, vzhledem k tomu, že jste se soupeřky dozvěděly až během večera?
Hermannová: „Byla zvláštní. My jsme do poslední chvíle nevěděly, s kým budeme hrát. Začaly jsme se rozcvičovat na zápas, aniž bychom věděly protihráče, takže jsme nemohly udělat taktickou přípravu jako na ostatní týmy. Simon si ale přichystal taktiku skoro na všechny možnosti, které tam byly. Měl připraveno spoustu papírů, takže po téhle stránce jsme byly docela dobře připravené.“
Bylo ale nepříjemné, že jste začínaly hrát až o půlnoci?
Sluková: „Tím, že jsme hrály už poslední dva zápasy ve skupině od deseti, tak jsme měly režim už od začátku trochu šoupnutý. Je to ale zvláštní, nedovedu si představit, že jiný sport má lidi, kteří musí podávat ten svůj nejlepší výkon ve dvanáct hodin. Připravily jsme se nejlépe, jak jsme mohly, věděly jsme, že to tak bude, ale úplně typické to není. Asi to nebude má oblíbená doba na hraní.“
Jak nakonec hodnotíte vaší olympijskou zkušenost?
Hermannová: „Jelikož byl postup ze skupiny náš cíl, tak na jednu stranu OK, zvládly jsme, co jsme si řekly, ale teď jsem po tomto zápase smutná.“
Sluková: „Já se z toho vyspím a od zítřka myslím jen pozitivně.“
Jaké zkušenosti si tedy odsud odvezete?
Hermannová: „Spoustu hezkých vzpomínek. To, že jsme se sem už dostaly, byla fakt paráda a tu atmosféru na centr kurtu, nikdy nezapomeneme stejně jako ty vypjaté zápasy. Odehrály jsme tu tři kvalitní mače a za hru jako takovou se nemusíme stydět. Snažily jsme se tu porovnat s nejlepšími a navíc naše skupina byla těžká. Mohly jsme z ní i vypadnout. A určitě si budu pamatovat, že Maki tady za mě lítala po celém hřišti, tak jak v dobách kdy se mi dařilo i když se mi nedařilo. Odvedla úplně výbornou práci a ukázala, že je hráčka s velkým h.“
Sluková: „I já si toho odvezu strašně moc. Teď jsme určitě hrozně zklamané, ale od zítra budeme moc rádi, že jsme jako tým dostaly šanci si tu zahrát, protože to bylo na poslední chvíli, nepočítaly jsme s tím a tahle olympijská zkušenost je strašně cenná. Kdybychom spolu chtěly vydržet do Tokia, což bychom strašně rády, potom to budeme určitě hodnotit velmi pozitivně, že už jsme si jednou ten olympijský systém zažily.“
Jak dlouho se tedy ještě zdržíte v Riu?
Hermannová: Letenky máme na 16. srpna, takže ještě čtyři, pět dnů. Asi se podíváme na jiné sporty do redbulláckého domova. Já bych šla ráda podpořit tenistky, pak bych ráda viděla nějaký volejbal a možná rychlostní kanoistiku…“
