Martin Hašek
3. února 2022 • 20:20

Rakušan z Holešovic. Švancer (17) je tváří Big Airu, má zásobu triků

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
SESTŘIH: Boston - Toronto 2:3. Pastrňák dal první gól v play off, rozhodl ale Matthews
Zima dohnal(a) Slavii, Trpišovského díl viny. Sparta má víc herní nadstavby
VŠECHNA VIDEA ZDE

Zimní olympiáda se mění. Věky ověřené hity sice zůstávají, fanoušky ale stále víc fascinuje kombinace sněhu a zábavných adrenalinových kousků ve vzduchu. Lyžařský Big Air bude na ZOH v Pekingu novinkou. A hned k němu míří velká očekávání, už jen atraktivním městským můstkem na místě bývalé ocelárny. Tváří disciplíny je sedmnáctiletý chlapec Matěj Švancer. Artista. Kouzelník. Fenomén. Na nejvyšší úrovni vymýšlí triky, které před ním ještě nikdo nezvládnul. Kluk z Holešovic, jenž však život našel v Rakousku. A za zemi jižních sousedů závodí i v Číně.



Pokud mu horské slunce nepálí přímo do očí, Matěj Švancer je zvyklý závodit bez brýlí. Proto byly na jeho tváři tak dobře vidět emoce. Při nedávných X Games v americkém Aspenu na tabuli blikly známky, které mu měly zajistit vítězství. Počítač ale hodnoty schroustal a vyplivl kontroverzní celkové skóre, které Švancera sesunulo až na pátý flek.

„Řekli, že skoky byly stejné. Byly to jen stejné rotace, ale jiné triky. Jeden byl double, jeden byl triple. Oni řekli, že systém to kvůli tomu nevzal, protože to hodnotí jako ten samý trik. Jenomže zadání bylo udělat dva rozdílné triky a to jsem splnil,“ vysvětloval Švancer v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport.

Čert to vem! Ani kontroverze vyplývající ze specifického způsobu závodění na slavných X Games nezastínila to hlavní. Mladík zase létal vzduchem jako ďábel. A další zastávkou už jsou olympijské hry.

ŠVANCER NA ZOH

Pondělí 7. února Big Air kvalifikace
Středa 9. února Big Air finále
Pondělí 14. února slopestyle kvalifikace
Úterý 15. února slopestyle finále

Big Air je nejnovější senzací zimních olympiád, která se během posledních dvaceti let proměnila z klasického svátku tradičních disciplín v téměř cirkusové představení adrenalinových lákadel nového tisíciletí. Velký můstek, velký kopec, úchvatný let a prostor ukázat triky. Před čtyřmi lety v Pchjongčchangu se v Big Airu poprvé závodilo na snowboardu. A v Pekingu se dočkají i akrobatičtí lyžaři, neboli freestylisti. Švancer má tady šanci vykouzlit si úžasnými kousky slávu jedné z globálních hvězd Her.

„Když pominu X Games, na předchozích dvou Světových pohárech dominoval. Umí dodat něco navíc. Myslím si, že má obrovskou šanci olympiádu vyhrát,“ řekl český reprezentační trenér Josef „Pepé“ Kalenský.

Pro fanouška je tu jen jediné bodnutí do srdce. Švancer, který ještě vloni v Krasnojarsku získal pro Česko dva historické tituly juniorského mistra světa, už od olympijské sezony závodí za Rakousko. Z téhle cesty nevedla žádná náhradní varianta. Český svaz sice Švancerovi nabízel, co mohl, ale neměl šanci. Švancerovi se s celou rodinou vydali do Alp, už když bylo mladému Matesovi šest let. Chvíli brousil kopce na alpských lyžích, ale brzy převážila zábava ve snowparku.

„Že to spěje k freestylu, bylo poznat okamžitě. Když se zpětně dívám na Matějovu kariéru, věděl to pravděpodobně, už když stál poprvé na lyžích ve Francii,“ řekl Švancerův otec Jan v rozhovoru pro Sport Magazín. „Protože to bylo pořád skokánky, skokánky, skokánky. Jezdili jsme volně po sjezdovce, a když jsme náhodou minuli skokánek, třískal hůlkou a opakoval kokánek, kokánek, protože ještě sotva mluvil.“

Na ohni čisté vášně mladý Švancer rychle získával ve vzduchu jistotu. Gymnastické základny mu v klubu SK Hradčany dal trenér Petr Novák. Celá rodina se ale rozhodla pro rakouskou cestu. Rodiče opustili zaměstnání a vyrazili za jižní hranice, kde tehdy desetiletému synovi vyjednali studium na prestižním gymnáziu v Saalfeldenu. Matěj od té doby využíval pohádkové zázemí lyžařsky poblázněného národa. Pomohlo, že moc nevyrostl, jeho 170 centimetrů je pro salta nad překážkami ideálních.

Matěj Švancer se chce na olympiádě předvést
Matěj Švancer se chce na olympiádě předvést

Kam až Švancer doletí, je zřejmě jen otázka jeho vlastní představivosti. Už teď fascinuje. Vloni na juniorském MS ještě pod českou vlaječkou předváděl historické skoky. Jako první na světě v závodě dotočil čtverné salto mimo osu. Ve slopestylu divákům naložil skok s názvem switch quad cork 1620 safety grab – tedy vyosená čtyři salta se 4,5 otočkami.

V Big Airu pak navíc dotočil 1800 stupňů a kolem své osy se tak mihnul pětkrát.

V prosinci při Světovém poháru ve Steamboatu přišel s další novinkou.

Ohromil skokem s názvem nose butter triple cork 1980 safety, při němž se odráží ze špiček lyží.

„Ve slopestylu musíte bezchybně a krásně ustát triky na osmi překážkách, zatím co v Big Airu pouze na jednom skoku, a v tom Matěj absolutně dominuje. Ve slopestylu se mu na Světovém poháru zatím tolik nedařilo, ale věřím, že do roku či dvou bude stejně dominantní i ve slopestylu,“ chválil Kalenský.

„Má v zásobě obrovské množství triků. Ostatní jezdci většinou mají dva, tři, čtyři skoky, které na závodech dělají. Mates má velkou výhodu, že triků má v rukávu mnohem víc, třeba deset, patnáct. Vybere si, co mu bude sedět, a to tam dá. Na olympiádě má obrovskou šanci, když správně naplánuje triky.“

Zmatky z X Games by se na olympiádě neměly opakovat. Stále však jde o sport, kde o výsledku rozhodují body od rozhodčích. Švancer má k dobru náročné triky, unikátní čtverné salto. Na druhou stranu v těchto těžkých skocích zatím používá ty jednodušší graby, tzv. safety grab, kdy se ve vzduchu chytí lyže pod botou, které rozhodčí tolik neoceňují.

„Mates dělá tak těžké skoky, že graby se tam těžko chytají. Když jdete čtyřikrát přes hlavu, chytit u toho ještě lyži například za patku je nereálné,“ vysvětlil Kalenský. „Těžší graby (tailgrab, stalefish, atd.) nejsou do těchto skoků vůbec jednoduché. Ale je možné, že někdo tyto těžké triky s graby přes léto natrénoval, a dostane za to hromadu bodů.“

Švancer si ale podobnými myšlenkami olympijský zážitek nekazí. Čeká ho závod na novém obřím můstku v městském areálu Šou-kang na místě bývalé ocelárny u jezera, od kterého se při nočních závodech jeho obraz kouzelně odráží.

Na olympiádě se ale Big Air bude konat před polednem, aby ho Američané dostali v prime timu. A Švancera čeká rozhodování, jestli se podrží svého zvyku jezdit bez brýlí.

„Závodím bez brýlí, protože líp vidím. Taky mi to nezakrývá uši, pak toho víc slyším. A čím míň toho mám na hlavě, tím líp. Víc vnímám okolí kolem sebe,“ řekl Švancer. „Brýle samozřejmě na sobě mám, když strašně svítí sluníčko. Ale bez brýlí je to příjemnější.“

Jde si čistě za trikem, říká Hudeček

Jsou to pořád parťáci. I když Matěj Švancer závodí pod rakouskou vlajkou, do snowparku občas stále vyráží s kamarádem z Česka. „Je neskutečné, kam se posunul. Mám z toho radost. Je vidět, jak se zlepšuje každým dnem, dělá nové triky. Přijde mi to super jak pro něj, tak pro mě. Motivuje mě. Snažím se posouvat sám sebe,“ říká Štěpán Hudeček.

Rychlý Švancerův výtah na vrchol světového Big Airu je unikátní cesta. Hudeček si jede svým tempem. Letošní olympiáda v Pekingu byla pro osmnáctiletého ridera příliš velká výzva.

„Ještě teď nemám triky a schopnosti, abych udělal nějaký výsledek na olympiádě,“ prohlašuje Hudeček. „S tím jsem ani nepočítal, že bych tam jel. Pracuju na tom, chci se furt zlepšovat a přibližovat se světové konkurenci. Chci dělat nejlepší triky, co umím v Evropském poháru, a jednou snad ve Světovém poháru.“

Tahle zima je pro Hudečka investicí do budoucna. Objíždí evropské závody, kde sbírá body, díky nimž bude moct snad v příští sezoně pravidelně startovat na nejvyšší úrovni.

„Hodně lidí do nás hustilo olympiádu, ale musíme si nalít čistého vína. Když vidím, co kluci předvádí ve Světovém poháru, je to něco neskutečné. Zatím ta výkonnost není,“ vysvětluje reprezentační trenér Josef Kalenský. „Bylo mu osmnáct, má čas. Náš sport je taky o sbírání zkušeností. Pokud nejste Mates… Říkal jsem Štěpánovi, aby tuhle sezonu vyjezdil co nejvíc bodů. Od příštího roku začneme jezdit Světové poháry a další dva roky se bude bojovat olympiádu. Věřím, že by se to mohlo podařit.“

Hudeček právě pracuje na double corku 1620 s mute (pravou rukou se chytá levá lyže) a tail grabem (chytá se patka lyží).

„A rozhodně bych rád přidal switch double cork 1620 a 1800,“ sní Hudeček o dvojném vyoseném saltu pozadu se čtyřmi a půl a pěti otočkami. „Člověk se musí kouknout za sebe a ztratit dopad. Není to příjemné, je to těžké na naučení. Ale dopředu to už dělám, mohlo by to jít.“

Se Švancerem se teď Hudeček většinu zimy míjí. V létě ale spolu trénovali v akrobatickém centru v Mostě u jezera Matylda. A kolem Silvestra si spolu užívali ve Flachau.

„Jak lyžujeme odděleně, je těžké najít společný čas. Ale snažíme se vidět co nejvíc,“ říká Hudeček. „Beru si od něj, že je dobré nad triky tolik nepřemýšlet. Na něm je vidět, že nad tím nepřemýšlí. Ne jako já, nemá obavy, myšlení kolem. Jde si čistě za svým trikem. Je vidět, že ho lyžování baví.“

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud