PŘÍMO Z ČÍNY | Dobrá zpráva pro Ester Ledeckou. Její velká kamarádka, Italka Sofia Goggiaová, se po lednovém zranění vrátila a v sobotu ránu se postavila k prvnímu tréninku olympijského sjezdu. „Berle jsem odhodila za tři dny,“ prohlásila 29letá lyžařka. Úterní sjezd tak bude mít i jednu z hlavních favoritek.
„Byla jsem ráda, že jsem sjezd mohla dokončit. Nebylo vůbec jisté, že tady budu. Už to je pro mě úspěch. Nevidím důvod, proč bych neměla být spokojená,“ řekla Goggiaová. „Líbilo se mi sebevědomí, s kterým jsem nastoupila na start. Byla jsem zvědavá, jaké to tam pro mě bude. V tréninku jsem sotva sjela super-G, ale sjezd je jiná věc. Chtěla jsem jen tlačit do lyžáků a dát lyžím energii. Byla to pěkná jízda a jsem ráda, že noha vydržela.“
Goggiaová je dominantní sjezdařkou posledních let. Na minulých hrách v Pchjongčchangu získala ve sjezdu zlatou medaili, v téže sezoně získala v disciplíně malý křišťálový globus, který vyhrála i v minulé sezoně, přestože o značnou část zimy, včetně světového šampionátu v Cortině d´Ampezzo, přišla kvůli zranění. Z posledních deseti sjezdů Světového poháru osmkrát vyhrála, jednou byla druhá a jen v lednu v Zauchensee nedojela do cíle.
Její parádní jízdu však před třemi týdny zastavilo další zranění. A pak začal závod s časem. Pár dní před úterním olympijským sjezdem se Goggiaová postavila na sjezdovku Rock, ačkoli není ve stoprocentní formě.
„Být fit je desítka? Tak jsem na pěti a půl,“ vysvětlila Goggiaová. „S každým dnem o berlích člověk ztrácí týden tréninku. Odhodila jsem je za tři dny. Běžně to trvá deset dní. Jenže já jsem měla deset dní na všechno. Moje síla je síla mých svalů, mých nohou. Díky nim můžu jezdit své tygří lajny. A to teď nemám. Ale budu na tom pracovat. Snad se síla během tří dnů vrátí zpátky. Někdy trochu cítím bolest, ale musím se s tím poprat.“
Návrat sjezdové královny vzbudil v dějišti Her velkou pozornost. Její odolnost ocenila Američanka Mikaela Shiffrinová, které se zatím v Číně nedaří.
„Je to pravděpodobně nejtvrdší člověk, jakého jsem kdy potkala. Jela chytře, hladce. Vypadala jako Sofia Goggiaová. Je důležité a moc dobré, že ji tady máme, i když zatím jen v tréninkových jízdách,“ řekla Shiffrinová. „Podle její reakce v cíli si řekla: Pane bože, já to můžu zvládnout!“
Návrat Goggiové na svah jistě potěšil i její velkou kamarádku Ester Ledeckou. Mají k sobě blízko díky společné značce lyží i sponzorovi. Dalším pojítkem je osoba italského trenéra Ledecké Franze Gampera. Ledecká dokonce o Goggiaové mluví jako o „ségře.“
„Ono to vzniklo tak, že jsem dělala rozhovor do nějakých italských novin a reportérka mi prozradila, že mě tam už dávno berou jako ségru Sofie,“ vysvětluje Ledecká. „Média i fanoušci to v Itálii takhle zkrátka mají zavedené, což mě ohromně pobavilo. Jsme z podobných rodin, vyrůstali jsme podobným způsobem… Jsme v Red Bull i Atomic rodině, trénujeme spolu…“
Z velkých jmen ženského sjezdu bude v úterním olympijském závodě chybět zraněná Američanka Breezy Johnsonová. Královna si ale svůj sen vybojovala.
„Pro mě jsou olympijské hry vším. Je to místo, kde chcete dosáhnout svých dětských snů. Není místo, kde bych byla raději, než tady. Je mi jedno, v jaké formě,“ řekla Goggiaová.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo