Biatlonisté hledají finty na vítr a drsný mráz. Stojka bude o štěstí, ví Davidová
PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Je to vrchol jejich kariér, bude to ale tvrdý zážitek. V horském středisku Čang-ťia-kchou je krutá zima, srovnatelná s nechvalně proslulými podmínkami před čtyřmi lety v korejském Pchjongčchangu. Biatlonisti se chystají na olympijské závody v extrémních podmínkách. Pojedou proti větru, prsty na spoušti jim budou křehnout v hodnotách na samé hraně pravidel. „Ve stojce to bude o štěstí, jak komu foukne,“ varuje Markéta Davidová.
Zkuste tu hádanku. Noční můra biatlonisty? Za prvé, silný a nevyzpytatelný vítr. Za druhé zima. Ale strašná… A za třetí vysoká nadmořská výška.
„Tady jsou všechny tři, musíme se poprat se všemi věcmi,“ říká reprezentant Michal Krčmář.
Tratě v olympijském areálu se táhnou na dohled rozvalin Čínské zdi, na romantiku ale není čas. Za týden od příletu už si borci navykli na tuhle drsnou zkušenost.
Základ všeho je zima. Kosa. Klendra. Samec. Jak chcete. Teploty v čínských horách nad Pekingem každý den klesají k hranici minus dvaceti stupňů Celsia. Není příjemné stát chvilku na větru a čekat na autobus.
„Je důležité si na mráz pomaličku zvyknout, i tělo na to připravit,“ vysvětluje Krčmář. „Lepí se tejpy na dutiny. Když se vracíme na střelnici, vítr fouká fakt nepříjemně. Můžou se použít tejpy na ruce, na střelecké prsty můžeme přidat tenkou vrstvu, která nevadí ve střílení. Musíme najít ideální vrstvu oblečení, v níž nám není teplo ani zima. Tady síly ubíhají dvakrát rychleji. Dva, tři dny se zaměřuju na to, abych zvolil správné oblečení.“
Důležité bude udržet organismus zahřátý před samotným startem, udržet v teple ruce i nohy. Někteří závodníci kvůli tomu nosí vyhřívané ponožky.
„Viděl jsem pod kombinézou ovládání,“ usmívá se trenér mužské reprezentace Ondřej Rybář. „My jsme se k tomu neuchýlili. Spíš se volí síla bot velikost ponožek. Je to nepříjemné. Takhle dlouhé období být v takové kose se nám příliš nestává…“
Chlad je tak zdrcující, že teoreticky může ohrozit konání závodů. Povolená hranice na startu činí minus 18 stupňů Celsia. A už v sobotu startuje úvodní smíšená štafeta.
„Myslím, že v sobotu bude pod povolenou mezí, myslím, že to nikoho nezastaví,“ mrzne úsměv při slovech Markéty Davidové.
Situaci zhoršuje fakt, že závody startují v pět hodin odpoledne místního času, ale končí už za tmy pod umělým osvětlením, kdy ještě přituhuje.
„V pět to bude dobrý, pod povolenou mez to klesá v půl, ve tři čtvrtě na šest,“ upozorňuje Krčmář. „Na druhou stranu se má taky oteplit. Doufám, že se předpověď nezmění a pojede se podle toho, co teď předvídají.“
V Čang-ťia-kchou se chystá vskutku ďábelský mix živlů. K mrazu přidejte zrádnou nadmořskou výšku nad 1600 metrů. Na tu si borci zvykali při posledních předolympijských závodech v Anterselvě. Jenže tady i fouká.
„Se zimou se musíme sžít. Jako biatlonisty nás bude trápit vítr, na střelnici zamotá hlavu nejednomu závodníkovi a trenérovi. Vítr jde údolím nahoru, trať stoupá po pravé straně údolí, pak klesá ke střelnici. Skoro permanentně jedete proti větru,“ vysvětluje Rybář. „Není moc míst, kde by si závodník odpočinul. Je to lehce zleva, pro sportovce je hrozně těžké se tomu postavit, najít recept, aby byla pozice co nejstabilnější.“
Závodníci mají své zkušenosti, vždycky jde něco vymyslet.
„Fouká tady asi trošku víc, než bych chtěla. Chodí tady poryvy. Člověk může trošku hýbat nohama, stoupnout si víc zeširoka, otevřít tu špičku. Taky si dát pozor, aby měl zbraň dobře v rameni,“ líčí Davidová.
Otázka, jak kdo bude reagovat na vítr, zřejmě rozhodne i nominaci na sobotní závod smíšených štafet. Podle předpokladů by měla mít své místo jisté trojice Davidová, Jessica Jislová a Krčmář. O posledním členu týmu se ještě povedou debaty.
„O toho člena budeme hrát hlavně v mužské části, kdo se zvládne poprat s větrnou střelnicí,“ naznačuje Rybář. „Rozhodovat se bude mezi Jakubem Štvrteckým a Mikulášem Karlíkem.“
Sport Magazín Plus k olympijským hrám objednávejte na iKiosek.cz ZDE>>>
