PŘÍMO Z PEKINGU | Očekával se debakl. Jenže ten nepřišel. Extrémně bojovným výkonem české hokejistky dlouho deptaly amerického obra. Co na tom, že první střelu na branku zapsaly až ve 23. minutě. Jednoznačně nejlepší hráčkou byla brankářka Klára Peslarová, která spolehlivě drtila soupeřovu psychiku. „Byla na nich vidět frustrace. Ukázaly jsme jim, že se svět netočí jen kolem nich,“ povídala pak gólmanka, která zastavila 55 ran! Inkasovala třikrát, Češky nakonec ve čtvrtfinále padly 1:4, do hry o medaile jdou ženy USA.
Vypadáte, že toho máte opravdu dost. Není divu.
„No… Byl to slušný kolotoč, co si budeme povídat. S holkama jsme předvedly, co je v našich silách, a svět si to bude pamatovat. Doufejme, že i v Česku budou koukat na ženský hokej jiným pohledem. Doma máme hodně trenérů, co rádi mluví z gauče. Pořád jsme předvedly víc než oni.“
Celkem jste čelila 58 střelám. Byl to nejtěžší zápas kariéry?
„Bylo tam hodně střel, ale nedá se říct, že to byl nejtěžší zápas. Gólmani mají rádi, když na ně jdou střely a můžou se hýbat. My jsme si to všechny užily, mohly jsme porovnat síly s velmocí, takže jsem za ten zápas opravdu ráda. Můžeme odjet se vztyčenou hlavou.“
Jak bylo těžké zvládnout utkání psychicky. Výkon stál na vás, dlouho jste zvládly držet krok.
„Když nepustím gól, vyhrajeme. Ale já zas nedám góly na druhé straně. Je to strašně těžké s minimem střel, ale holky se tlačily do brány a Američanky úplně všechno blokovaly, byly obětavé. Já se taky snažila všechno zastavit, bohužel na tři góly jsem byla krátká. Jsem nesmírně pyšná na to, co holky dneska převedly. Teď jen soustředit se na další turnaje a vzít si to dobré a vylepšit maličkosti.“
Mrzí druhý inkasovaný gól? Byla jste dlouho bez hokejky, střela byla navíc smolně tečovaná vaší spoluhráčkou.
„Je to těžké, Američanky nás tam točily. Pro holky je těžké věnovat se brankářce, jestli má hokejku. Samozřejmě na konci mi v ruce chyběla. Bylo to jedno s druhým, na to se nemůžeme vymlouvat, pro ně šťastný gól, pro nás naopak.“
Zahodila jste helmu, zanadávala jste si.
„Doufám, že rodiče zrovna na toto nekoukali. (směje se) To ale ke sportu patří, občas je potřeba si zanadávat.“
Cítila jste, že vás Američanky podcenily? Dělala jim velké problémy vaše aktivita a napadání.
„Bylo to pro ně taky těžké, nevěděly, co od nás čekat, stejně jako my od nich. Bohužel je tady to špatné pravidlo, že si s nimi nemůžeme poměřit síly v základní skupině. To bych uvítala. Je jedno, jestli hrajeme s Dánskem, nebo s Kanadou. Do každého zápasu jdeme na sto procent.“
Může být tenhle první historický vzájemný duel a váš výkon z něho velkou zkušeností do budoucna, ze které můžete těžit?
„Samozřejmě. Pracujeme na maličkostech, které nám chyběly, a naopak víme, v čem jsme dobré. Můžeme se tak připravit na další turnaj a doufejme i na další olympiádu.“
Ještě po druhé třetině byl stav 1:1. Co se o přestávkách dělo v kabině?
„Říkaly jsme si, abychom zůstaly v klidu, že na ně máme a můžeme hrát vyrovnaný hokej. A abychom hlavně neodstupovaly od našeho playbooku. Užívaly jsme si to, každou minutu, každou sekundu.“
Přitom vám nikdo nevěřil. Byla tohle nejlepší odpověď?
„Byla to ta nejlepší odpověď, jakou jsme mohly dát.“
Také soupeřky byly chvílemi hodně naštvané, takové odpor nečekaly.
„Ano, šlo na nich vidět, že jsou naštvané a frustrované. Několikrát tam nadávaly, když jsme je sundaly. Myslím, že tohle k hokeji patří. Celý svět se netočí jen kolem nich. Jsou tady týmy, které s nimi můžou hrát vyrovnaný hokej. Dneska jsme to ukázaly.“
Doufáte, že by vaše pekingské představení mohlo rozšířit povědomí o ženském hokeji v Česku?
„Moc bych si to přála. Myslím, že jsme ženskému hokeji pomohly hodně. Snad se více holčiček zapojí do tohohle sportu a přibude víc týmů, víc financí. Snad bude všechno jen pozitivní.“
SESTŘIH zápasu:
Zprávy ze dne 12. února 2022
HOKEJ: Jak již bylo avizováno do zápasu s Rusy rovnou naskočí útočník Michael Špaček. Míří do třetí formace mezi křídlá Stránského a Řepíka. Do druhé řady se posouvá Vladimír Sobotka.
HOKEJ: Když váš oblíbený tým či reprezentace vybojuje sportovní úspěch hodný zápisu do historie, budou si fanoušci i s odstupem času pamatovat jména všech strůjců triumfu? V drtivé většině ne. V paměti ale bezpochyby utkví především to, co měli aktéři na sobě. A nemusí jít nutně jen o trikoty vítězů. Prestižní zámořský deník The Athletic se v anketě zaměřil na nejlepší hokejové dresy v historii olympijských her. A kdo vyhrál? Česká reprezentace a její úbory na letošním turnaji v Pekingu! Více čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: Kdo měl to štěstí a mohl v televizi sledovat alespoň kus pátečního utkání národního týmu se Švýcarskem, jistě si toho všiml. Výkon rozhodčích měl k ideálu daleko. Poloprázdným Národním stadionem v Pekingu se mnohokrát rozléhal vzteklý křik české střídačky. Suverénně nejhlasitějším byl asistent trenéra Jaroslav Špaček. „Nepískali, jak bychom si představovali. Je ale fakt, že se musíme uklidnit,“ přiznal po sobotním rozbruslení před utkáním s Ruskem. Více čtěte ZDE >>>

HOKEJ: Konečně! Hlavu mu svírala nejistota, ale nakonec i on na poslední chvíli vyklouzl z covidového zajetí. Na sobotním rozbruslení si útočník Michael Špaček poprvé vyzkoušel olympijský led a hned bude připravený naskočit do zápasu s Rusy! „Jsem strašně rád, že jsem tady,“ zněla jeho první slova. Není se čemu divit. Izolace v pražském hotelu ho stála spoustu psychických sil… Premiéru si opora švédské Frölundy odbude hned proti sborné. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
HOKEJ: K hokejové reprezentaci na olympijských hrách se den po příletu do Pekingu připojil Michael Špaček. Kouč Filip Pešán tak má k dispozici 22 hráčů do pole a tři brankáře. Čtyřiadvacetiletý útočník švédské Frölundy, který se zdržel v Česku kvůli koronaviru a následným povinným testům, by měl nastoupit již v dnešním zápase proti Rusku.