PŘÍMO Z PEKINGU | Konečně! Hlavu mu svírala nejistota, ale nakonec i on na poslední chvíli vyklouzl z covidového zajetí. Na sobotním rozbruslení si útočník Michael Špaček poprvé vyzkoušel olympijský led a hned bude připravený naskočit do zápasu s Rusy! „Jsem strašně rád, že jsem tady,“ zněla jeho první slova. Není se čemu divit. Izolace v pražském hotelu ho stála spoustu psychických sil… Premiéru si opora švédské Frölundy odbude hned proti sborné (od 14.10 hodin, sledujte ONLINE přenos >>>).
Jak to prožíváte?
„Jsem hrozně rád, že jsem tady. Čekání bylo strašně dlouhé a nebylo to nic příjemného. Teď jsem tady a jsem šťastný. Bylo to náročné. Doufal jsem, že testy mi budou vycházet pozitivně jen dva tři dny a pak se to zlomí. Bylo to ale trošičku delší. Nezbývalo mi ale nic jiného, než jen čekat a čekat…“
Říkal jste si, proč zrovna vás to postihlo na tak dlouho?
„Asi je to nevyzpytatelné, sám tomu nerozumím. Bohužel. Stalo se, teď to nezměním. Jsem tady, za což jsem moc rád.“
Neměl jste obavy z prvního testu po příletu?
„To nikdy nevíte. Letadlo vám asi moc nepomůže, ale já jsem se snažil hodně jíst, pít. Ve finále s tím člověk moc neudělá. Čekáte, jak to dopadne. Naštěstí to dopadlo dobře.“
A hned budete hrát. Jak to zvládnete tak rychle po příletu?
„Těžko říct. Je lepší, když už tu člověk nějakou dobu je, a připravuje se s týmem. Ale já jsem vůbec rád, že jsem tady. Musím se s tím poprat.“
Padaly nějaká narážky na to, že covid zastavil oba Špačky? Později přiletěl i asistent Jaroslav…
„Ještě v kabině v Praze jsme si to řekli, že to odskákali Špačkové… Pár vět padlo, ale nic extra. Moc bych si přál, abych pomohl týmu k úspěchu.“
Jste rád, že na vás trenéři počkali?
„Ano. Vážím si toho. Nechci říct, že jsem to nečekal, ale mile mě to překvapilo.“
Neříkal jste si, že už je to ztracené?
„Jak se to protahovalo, sám jsem tomu moc nevěřil. O to větší radost mám, že jsem tady.“
Jak moc pro vás bylo nepříjemné, když se vás každý z kamarádů ptal, co je s vámi? A kdy budete fit?
„Já jsem na to ani neodpovídal…“

Zprávy ze dne 20. února 2022
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...



