PŘÍMO Z PEKINGU | Netajil, že je to obrovské zklamání. Generální manažer Petr Nedvěd, jenž má v reprezentaci hlavní slovo, vnímá i to, že se jedná o nejhorší umístění v historii. „Je to pro nás možná až kruté,“ vykládal někdejší skvělý útočník pár minut po utkání. V tu chvíli mluvil o tom, že má chuť pokračovat, ale je mu jasné, že i o jeho budoucnosti se bude mluvit. Tady jsou jeho bezprostřední dojmy.
Co se vám honí hlavou?
„Obrovské zklamání. Měli jsme tady mužstvo, které mělo minimálně šanci hrát o medaili. A to se nám, bohužel, nepodařilo. To byl náš cíl. Do turnaje jsme nevstoupili dobře, body nám možná chyběly, abychom měli přijatelnějšího soupeře. Los byl malinko nemilosrdný, ale tak to je. Když chceš vyhrát velký turnaj, takové soupeře musíš porazit. Ale Švýcaři byli lepší, to musíme uznat. Trošku nás vyškolili v efektivitě a to byl ten rozdíl. Šance jsme si vytvořili, ale nebyli jsme tak úspěšní jako soupeř.“
Jak vnímáte, že jde o historicky nejhorší umístění?
„Samozřejmě, že to vnímáme. Je to pro nás možná kruté. Obrovské zklamání.“
Opravdu měl tým na medaili?
„Pojďme si nalít čistého vína. Budete se mnou souhlasit, že k té špičce už delší dobu nepatříme. Není náhoda, že jsme tak dlouho bez medaile. Můžeme se bavit o náhodě a nějakém štěstíčku, možná jedno dvě mistrovství světa, ale ne deset let. Mezi velmoci už nepatříme, přesto si myslím: dokázali to Němci, Švýcaři už patří delší dobu mezi špičku. Ti medaile vozí, my se to zase musíme naučit. Nezvládáme důležité zápasy. Odehráli jsme dvě vynikající utkání ve skupině, ale dnes byl soupeř lepší. Je to o gólech, tam nás vyučil v efektivitě. Na takovém turnaji bruslíte na tenkém ledě.“
Dají se vyjmenovat důvody, proč tomu tak je? Proč tým nezvládá klíčové zápasy?
„Hrozně rád bych to věděl. Rozebíráme to zleva, zprava. Přijde den D a přijde neúspěch, už je to pravidlem.“
Mají to hráči už v hlavách?
„Je to možné. Dnes to bylo cítit. Předchozí zápasy jsme byli uvolněnější, teď mi přišlo, že ne všichni, ale část hráčů byla svázaná. Je to velký tlak nejen na trenéry, ale i na hráče. Tohle se nám dlouhodobě nedaří.“
Navíc jste za všechno zodpovědný, ale nemůžete do toho z tribuny zasáhnout. Jaké to je pro vás?
„Před turnajem ano, během něj to s trenéry rozebírám, ale pak na střídačce nejsem. Tím neříkám, že za to nenesu odpovědnost, ale to je to nejtěžší, sledovat to z tribuny. To je role, kterou mám, s tím nic neudělám.“
Měl by Filip Pešán pokračovat u národního týmu?
„Je deset minut po zápase. Až se vrátíme domů, uděláme si výstup z celého turnaje, i tahle otázka padne.“
Jeho místo bylo v ohrožení už před turnajem. Není chyba, že neskončil už před ním?
„Avizoval jsem to před turnajem. Neudělal bych to jinak. Já Filipovi věřil, nejen jemu, není tam sám. Je tam Stráča (Martin Straka), Špágr (Jaroslav Špaček), Zdeněk Orct. Věřil jsem jim a z mého pohledu nebyl důvod pochybovat, i když už před olympiádou jsme šestkrát v řadě prohráli… Ale pojďme si znovu nalít čistého vína, tady porovnáváme úplně jiný turnaj.“
Evropská série je o něčem jiném…
„Zápasy jsou důležité, jde o to dávat šanci mladším hráčům. Je to i pro sponzory. Lidi, kteří se na to nabalují. Potřebují něco pozitivního, náš hokej potřebuje něco pozitivního. Já jsem to vnímal negativně, byl to pro nás vztyčený prst po Channel One Cupu. Pak jsme poprvé v historii prohráli s Dány… Kluci se pak semkli, trenéři nepanikařili a drželi jsme to, co jsme chtěli. Odehráli jsme vynikající dva zápasy, ale realita je, že dva zápasy vám nevyhrají turnaj. Stejně jako první prohra vám ho neprohraje. Atmosféra v týmu byla vynikající, viděli jsme světlo na konci tunelu. Tohle je ale studená sprcha.“
Nezvažoval jste, že si před olympiádou stoupnete na střídačku? Abyste měl větší přehled?
„Jediná šance byla, kdyby nemohl přiletět Jarda Špaček (kvůli covidu). To by to eventuálně připadalo v úvahu. Já to tak necítil a nemyslím si, že by to bylo správně.“
Nevzalo vám to chuď do další práce?
„Potřebujeme úspěch. Hrozně bych si to přál pro kluky. Zasloužili by si to. Fanoušci by si to zasloužili. Je to deset let, co už nemáme medaili. Zlatá generace je pryč, ale určitě na tom nejsme tak špatně, abychom byli takhle dlouho bez medaile. O to víc je to frustrující. Tím spíš, že jsme si zažili zlatá léta. Očekávání jsou hodně vysoko a do určité míry je to správně. Mě to spíš motivuje o to víc úspěchu dosáhnout. Takže chuť mám, nějaký výstup si ale musíme udělat a uvidíme, co to bude.“
Nevidíte problém v rozdělení rolí? Je jasné, kdo je vůbec šéfem? Vy, nebo hlavní trenér?
„Nevidím v tom problém. To není tak, že já napíšu 25 jmen na papír a dám to trenérům na stůl a jdeme hrát… Takhle to nefunguje.“
Fanoušek si ale může říct: Kdo je za tým tedy zodpovědný? Vy, nebo Pešán?
„My oba. Za sestavu jsem zodpovědný já. A my všichni jsme zodpovědní za výsledek. Nevidím rozdíl, jestli nesu větší zodpovědnost já nebo Filip. Sestava jde určitě za mnou.“
Takže by se měla řešit i vaše budoucnost?
„Absolutně s tím nemám problém. Určitě. I to se bude řešit, protože nemůžeme takhle jezdit do nekonečna beze změn.“
Jak se vůbec rodila olympijská nominace?
„Sestavu jsme dělali všichni. Já, Filip i Zdeněk Orct, Martin Straka, Jarda Špaček. Společně. Nedokážu si představit, že by někdo chtěl hráče, na kterém se neshodneme. To nedává smysl.“
Neříkáte si, že to byly zlaté časy, když jste ještě hrál a nemusel řešit funkcionářské věci?
„Je to jednodušší. Jsi na ledě, můžeš s tím něco udělat. Mě ale tahle funkce baví, hrát nemůžeš navždy.“
Jenom Jágr může…
„Jen Jarda, to je dinosaurus hokeje. Pro normální smrtelníky to nejde.“
Zprávy ze dne 6. února 2022
SKOKY NA LYŽÍCH: nejzkušenější český skokan Roman Koudelka se v olympijském závodě na středním můstku vyšvihnul v prvním kole na jedenácté místo. Místo útoku na top ten ale ve finále spadl o sedm míst. I tak je to pro české skoky světlý moment. „Mám chuť, baví mě skákat,“ říká Koudelka k dalším čínským závodům. Více čtěte ZDE >>>

CURLING: Nejznámější český curler, trenér a propagátor tohoto sportu Karel Kubeška podrobně analyzuje dnešní utkání s Kanadou. Pro všechny fanoušky curlingu to byl opravdový svátek – český tým nastoupil proti Kanadě a jejím mimořádným curlerům Vicky Persingerové a Christopheru Plysovi. Manželé Tomáš a Zuzana Paulovi dostali hru do devátého extra endu a byli blíž vítězství. Měli na výběr mezi dvěma variantami, zvolili tu se zvýšeným rizikem, a výsledkem byla výhra Kanady.
HOKEJ: Nedělní trénink českého národního týmu...



SANĚ: Michael Lejsek obsadil v Pekingu při své olympijské premiéře 30. místo. Před závěrečnou čtvrtou jízdou pro dvacet nejlepších vede Němec Johannes Ludwig. Třiadvacetiletý Lejsek dnes v olympijském korytu v Jen-čchingu zajel nejpomalejší ze svých tří jízd. Poprvé v soutěži se dostal přes jednu minutu a o jednu příčku si pohoršil oproti postavení po polovině závodu. K postupu do elitní dvacítky chyběly českému reprezentantovi téměř čtyři sekundy.
SKOKY NA LYŽÍCH: Roman Koudelka skončil v olympijském závodě na středním můstku osmnáctý. Zlato slaví Japonec Rjoju Kobajaši, který se stal poprvé olympijským vítězem. Čestmír Kožíšek obsadil 29. pozici. Překvapením je stříbro Rakušana Manuela Fettnera a bronz vybojoval Dawid Kubacki, z jehož úspěchu měl z pozice hlavního trenéra polské reprezentace radost bývalý český skokan Michal Doležal.