PŘÍMO Z PEKINGU | Olympijské dobrodružství v Pekingu začne pro Česko s fanfárami, protože hned den po zapálení ohně v Ptačím hnízdě, bude na startu legenda. Rychlobruslařka Martina Sáblíková se představí v závodu na 3000 metrů (sobota v 9.30) tentokrát jako závodnice z druhé vlny. Zároveň ale jako jedna z těch, které pojedou o medaili, o tom není sporu. „S Niki jsme napočítaly takových deset holek, které můžou bojovat o placku,“ řekla Sáblíková. Ukáže se i Nikola Zdráhalová.
Během zimy se může stát naprosto cokoli. Martina Sáblíková ale pak přijede do olympijského města a zdá se, že vše zlé jí padá z ramen. Největší sportovní jeviště někoho dovede uzemnit. Sáblíková se naopak rozhlédne kolem po typicky vzdušné olympijské výzdobě, nadýchne se a je z ní zase ta silná bojovnice, která v tom nejdůležitějším momentu pojede na krev.
„Když jsem sem odjížděla, říkala jsem si: Páté olympijské hry, už to asi nebude jako poprvé, podruhé…“ líčila Sáblíková. „Ale když sem člověk přijede, vidí ty symboly, tak to na něj tak dýchne. Nervozita, takový ten pocit štěstí, ano jsem tady, dostala jsem se sem, můžu tady závodit, můžu hrdě reprezentovat. Nervozita v lidech pořád je. To se nedá úplně okecat.“
Když o tom mluví, třese se jí hlas vzrušením a nemůže se ubránit úsměvu. Olympiáda je pro ni kouzelným místem. Jako by se vždycky jednou za čtyři roky vracela domů. A přitom se jí celou dobu tak strašně stýská. Na všechny své čtyři Hry má vzpomínky, které nejsou vždycky jen šťastné. Podobně, jako když chce Harry Potter vyčarovat obranu proti zlému mozkomorovi ale stačí, když jsou silné.
Sáblíková chová v paměti mladistvé zklamání v Turíně, svůj životní Vancouver. Minule v Pchjongčchangu zvládla drtivou deziluzi na trojce. Tehdy se po závodě tvářila tak strašlivě, že to oživovalo obavy o stav jejích zad, které ji krutě trápily celou sezonu.
„Vůbec. Ne, ne, ne. Záda s tím mým výkonem neměla nic společného. Byla to grimasa na čtvrté místo, které jsem viděla u svého jména,“ vysvětlila Sáblíková.
Po závodě na 5000 metrů naopak prožila úlevnou euforii díky další medaili.
I v Pekingu to vypadá, že vše špatné, co ji během zimy obklopovalo, je pryč. Problémy s tepovou frekvencí ze začátku zimy, kauza trenéra Petra Nováka, řezné zranění na noze a nejistota, jak ovlivní závěrečnou přípravu na Hry. Téma Peking pro Sáblíkovou znamená takový příval veselých emocí, že se neudrží a vyprskne smíchy. To, když si uvědomí realitu.
„Hlavně jsem tady popátý,“ rozesměje se. „Je super, jak tady člověk potkává sportovce od nás, že je to nabíjí. Pro mě je olympiáda něčím jiná. Máme tady hokejistky. Pro mě už jsou prostě vítězové, že se sem dostaly. Je to bombastický. Tohle jsou ty příběhy, které provází olympiády.“
Sáblíková si prostě během Her umí brát pozitivní energii. Stačí jí jenom se rozhlédnout po Národním rychlobruslařském oválu se střechou z fotovoltaického skla, jemuž se přezdívá Ledová stužka. A uvidí svou oblíbenou modrou barvu. Nabírá sílu a dostává se do závodního módu.
„Je to pozitivní nervozita, protože to člověka nabudí na trénink a na všechno, co jde dělat. Je to jeden závod za čtyři roky, na který se člověk snaží maximálně připravit a má to v hlavě celé čtyři roky,“ říká Sáblíková. „Na druhou stranu potom, co mám za sebou je pro mě olympiáda specifická. Prožívám to trošku jinak.“
Teď ale dochází čas na pocity. Na olympijské dráze půjde o další medaili. A Sáblíková o ni znovu bude bojovat. A to přesto, že konkurence během téhle zimy je nezvykle široká a hodně nevyzpytatelná.
„Mně přijdou, že jsou všichni hrozně rychlí. Ale opravdu. Dneska jsme napočítali s Niki v autobuse takových deset holek, které můžu bojovat o placku,“ líčí Sáblíková. „Kdo vyhraje? Pokud se nic nestane, pokud ten člověk neudělá fatální chybu, tak je zcela jasné, kdo to bude. Ale na ty další dvě medaile je tam deset holek.“
Předpokládanou šampionkou je nepochybně Nizozemka Irene Schoutenová, která v zimě jezdí ve své vlastní lize a tak trochu připomíná formu Sáblíkové z jejích životních Her ve Vancouveru. Favoritkou na zlato bude nejenom v sobotu, ale i ve čtvrtek v závodě na 5000 metrů.
Jenže potom? Hoďte korunou, kdo to ví! Může tam být další Nizozemka De Jongová, Italka Lollobridgidaová, Kanaďanky Weidemannová či Blondinová. Norka Wiklundová… A taky Martina Sáblíková.
Do hry vstupuje i závodní led, který si světová špička kvůli pandemii nemohla vyzkoušet. Jeho kvalita se navíc během olympijských tréninků měnila.
„Záleží na tom, jak se pojede, s kým kdo pojede, jak komu sedne led. Bude to hodně, hodně, hodně otevřené,“ říká Sáblíková. „Když budu hodně upřímná, tak většinou, když jsem odjížděla na olympiádu, věděla jsem, co očekávat od sebe, co očekávat od ledu. A teď úplně nevím. Já prostě nevím, jak na tom jsem. Nevím, co můžu jet a nevím, jak se na tom ledě dá jet. Bude to hrozně zvláštní a musím říct, že se toho trošku bojím.“
Proč ne? Pojďme se bát, co se může stát!
Jak Sáblíková vzpomíná na předešlé ZOH?
TURÍN 2006 (4. na 5000 metrů, 7. na 3000 metrů)
„Úžasná zkušenost a hlavně to, že jsem se tam dostala v osmnácti letech, bylo pro mě něco magického. Pro mě olympiáda znamená strašně moc. Nevěděla jsem, že se tam dostanu takhle brzo. A co z toho nakonec bylo, pro mě nějakým způsobem otevřelo dveře do následujících let.“
VANCOUVER 2010 (zlato na 3000 a 5000 metrů, bronz na 1500 metrů)
„To je nezapomenutelná olympiáda. I teď často dostávám otázky, která olympiáda, která hala, která vesnice, které místo se mi líbilo nejvíc. Na to se mě nikdo nemůžete ptát, protože s tím, co mám za sebou ve Vancouveru, to nemůžu nikdy nic s ničím srovnat. Tam prostě vyšlo všechno do posledního puntíku. Pro mě to je nejhezčí olympiáda a nejhezčí zážitek v mé sportovní kariéře.“
SOČI 2014 (zlato na 5000 metrů, stříbro na 3000 metrů)
„Byla jsem hrozně ráda, že jsem tam měla svoji rodinu. A to pro mě mělo taky magické kouzlo. Zrovna na pětce byli v té hale všichni, takže jsem si to opravdu po závodě patřičně užívala i se svojí rodinou. Na to budu vzpomínat celý život.“
PCHJONGČCHANG 2018 (stříbro na 5000 metrů, 4. na 3000 metrů)
„To bylo takové malé vítězství po problémech se zády, co jsem měla. Ani jsem nevěděla, jestli na tu olympiádu odjedu. Hlavně to byla čtvrtá olympiáda. Pokaždé, když se sem člověk dostane, je to něco hezkého.“
Nejlepší časy roku na 3000 metrů
(ve startovní listině)
1. Irene Schoutenová (Niz.) 3:52,89
2. Francesca Lollobridgidaová (It.) 3:54,43
3. Antoinetette de Jongová (Niz.) 3:55,19
4. Isabelle Weidemannová (Kan.) 3:55,33
6. MARTINA SÁBLÍKOVÁ 3:55,50
7. Ragne Wiklundová (Nor.) 3:55,51
8. Ivanie Blondinová (Kan.) 3:56,88
10. Jevgenije Lalenkovová (Rus.) 3:57,87
…
17. NIKOLA ZDRÁHALOVÁ 3:59,66