Už teď je jasnou královnou zimních Her. Tři zlaté, dvě stříbrné, dvě bronzové. Tu poslední vybojovala včera. To je bilance Martiny Sáblíkové, královny rychlého oválu. Je z ní legenda. Ale co dál? Nevyzkouší si na kole i letní olympiádu? To by teprve byla výzva! „Ježišmarjá. Teď jsem dojala pětku a už mě cpou na kolo,“ smála se. Ale u ní nikdy nevíte. Nevyloučil to ani její kouč Petr Novák.
V květnu jí bude pětatřicet. Ale nevypadá to, že by její kariéra uvadala. „Pořád si atakuje svoje nejlepší časy. Opravdu dozrává jako víno. Nejezdí hůř, jezdí pořád stejně nebo líp,“ říká k tomu trefně trenér Novák, který ji vede od doby, kdy jí bylo něco málo přes deset.
Byl to tedy ve čtvrtek její poslední olympijský závod? Otevřená otázka, na kterou nezná odpověď ani ona sama.
Když stála před novináři, v ruce mačkala maskota, který dostávají všichni medailisté. Zrovna jí hřálo u srdce, že má placku ze čtyř Her v řadě. Tentokrát bronz na oblíbené pětce. Takže o budoucnosti moc vyprávět nechtěla.
„Moc dopředu neplánuju, uvidíme,“ naznačila, že jsou otevřené možnosti. Konec, i pokračování.
„Sezona je pro mě čím dál tím náročnější. Všichni se mě ptají, jak to, že jsem tak nervózní, když toho mám za sebou tolik. A já odpovídám, že právě proto. Člověk nechce zklamat, chce ukázat jak sobě tak ostatním, že tam ještě je a patří do špičky. To je hrozně těžké s tím bojovat. Uvidíme. Olympiáda je olympiáda, komu by se chtělo končit…“
Ale pozor, ve hře je i jiná možnost. Taková, o které nemluví nahlas. Spíš je to někde uložené vzadu v hlavě. Jako sen.
Letní olympiáda na kole! Právě na něm jezdí ráda. A veleúspěšně. Na silničním kole je dokonce šestinásobnou mistryní republiky v časovce i v hromadném závodu.
„Pojďme se na tohle téma bavit, až já budu vědět víc. To je tak za měsíc a půl. Pracujeme na různých věcech, ale není to dotažené do konce,“ opatrně to komentoval Novák. Na doplňující dotaz pak ale připustil: „Nevylučuju to….“
Že bychom se tedy dočkali další sportovní obojživelnice? Která si zkusí zimní i letní olympiádu? „Kolo mě hrozně baví. Když na něm jedu, daří se mi a užívám si to, tak by člověk hned chtěl všechno. Ale tak to nefunguje,“ pousmála se olympijská hrdinka.
Jednou už měla našlápnuto na letní Hry. Do brazilského Ria v roce 2016 to nevyšlo, přitom se zdálo, že splnila nominační kritéria, jenže administrativní zádrhely to nakonec neumožnily. Bylo kolem toho hodně zlé krve. Emocí.
Vyjde to tentokrát? Zkusí zimní královna opanovat i letní dějství?
Může se stát cokoliv. U ní nikdy nevíte. Dneska si převezme při slavnostním ceremoniálu bronzovou medaili. Pro ni celkově sedmou olympijskou placku, čímž se zařadila po bok těch největších legend. Věry Čáslavské a Emila Zátopka.
Ale nemusí to být ještě konečná.
Zprávy ze dne 11. února 2022
HOKEJ: „Do olympiády 1998 jsme taky neměli ani medaili. Akorát jsme se v roce 1996 podepsali pod největší průšvih českého hokeje na Světovém poháru. Až pak jsme se naučili vyhrávat,“ pronesl Martin Ručinský před soubojem Česka se Švýcarskem.
HOKEJ: „Máme v sestavě hráče, kteří by góly měli umět dávat. Můžeme se vždy bavit, jak by to vypadalo, když by tam byl někdo jiný. Nerozumím tomu, že z takového tlaku nedáme branku. Nevím, jestli to mají kluci v hlavě, že prohráli v sezoně tolik zápasů. Spíš bych se soustředil na to, hru zjednodušit. Tlačit se před branku, aby brankář neviděl…,“ prohlásil Martin Ručinský.
HOKEJ: „To, jak jsme na tom špatně v prvních třetinách, je alarmující. Sedm prohraných v sedmi zápasech, navíc se skóre 1:14, to je k zamyšlení,“ poznamenal Martin Ručinský k vstupům české reprezentace do zápasů v této sezoně.
HOKEJ: „Proti Dánsku se mi líbil vstup do zápasu. Měli jsme tlak, pár šancí. Dánové ale dali dva góly, které jsme neměli dostat. Dlouhodobě nás trápí koncovka, nemůžeme dávat góly. Kdybychom se v úvodu střelecky prosadili, vypadalo by to asi jinak,“ vrátil se ve Studiu iSport před zápasem se Švýcarskem k úvodnímu duelu národního týmu na ZOH proti Dánsku Martin Ručinský.

HOKEJ: Očekával se debakl. Jenže ten nepřišel. Extrémně bojovným výkonem české hokejistky dlouho deptaly amerického obra. Co na tom, že první střelu na branku zapsaly až ve 23. minutě. Jednoznačně nejlepší hráčkou byla brankářka Klára Peslarová, která spolehlivě drtila soupeřovu psychiku. „Byla na nich vidět frustrace. Ukázaly jsme jim, že se svět netočí jen kolem nich,“ povídala pak gólmanka, která zastavila 55 ran! Inkasovala třikrát, Češky nakonec ve čtvrtfinále padly 1:4, do hry o medaile jdou ženy USA. Více čtěte ZDE>>>