Dojatý kouč Ledecké: Vždy mě rozbrečí. Mluvil o know-how na prkno
PŘÍMO Z ČÍNY | V čem je ta síla Ester Ledecké, že drtí svět snowboardingu, kdykoli do něho zavítá? Jisté je, že to není jen tak náhodou. „Je tam spousta věcí, které bych neměla vyzrazovat, protože to je know-how,“ usmívá se Ledecká.
Kvalifikaci vyhrála o víc než dvě a půl sekundy a ve vyřazovacích jízdách se jen držela svých standardních jízd a soupeřky odpadávaly jak odstředivou silou na kolotoči.
„Děkuju Justinovi, který se mnou udělal za ty čtyři roky obrovský kus práce. Opravdu jsem si to mohla užívat a prostě si jet jenom ty svoje jízdy,“ líčila Ledecká po svém zlatém závodě v paralelním obřím slalomu na ZOH. „Nemusela jsem bůh ví jak riskovat, mohla jsem si jet to svoje. Jsem ráda, že to takhle stačilo.“
To svoje ovšem znamená její vlastní standard, jenž vysoce přesahuje možnosti současné konkurence. Ledecká se na cestu k čiré dominanci přitom vydala poté, co jí před osmi lety v Soči hrozil brzký konec kariéry poté, co krutě trpěla s vyhřezlou ploténkou. V dalším olympijském cyklu se dala zdravotně dohromady, aby její tělo bylo schopné zvládat zátěž dvou různých sportů. A v tom dalším se během několika zim posunula na ještě vyšší úroveň.
„Ostatní trenéři se mě moc neptají, stejně bych jim nic neřekl. Ale nahrávají si každou její jízdu,“ směje se její kouč Justin Reiter. „Proč je tak dobrá? Je to kombinace různých věcí, ale největší tajemství je ingredience Ester.“
Je to samozřejmě jistá dávka talentu, ale především vůle pracovat na nejvyšší možné úrovni. Jsou to i její ambice, které pojí dohromady její různorodý tým. Všichni v něm vědí, že jsou součástí něčeho výjimečného. Ledecká dokáže čas na práci využít do poslední sekundy. I když se v předchozích dvou zimách výrazně zaměřila na lyže, na prkně šla paradoxně ještě výš než v minulosti.
„Že nejezdí závody, neznamená, že nepracujeme. Strávili jsme hodně času v přípravných kempech, ve sportovním vývojovém středisku Red Bull, aby zlepšila svou kondici,“ vysvětluje Reiter. „Je snowboardistka s lepším tréninkem, lepším vybavením a lepším tělem. Tyhle tři věci dohromady s jejím uměním ji posunují dál. Nemusíte závodit tisíckrát za rok, ale trénovat tisíckrát z rok. A to děláme.“
Ledecká v Reiterovi našla parťáka, který je naladěný stejně. Miluje drobné detaily, kterými může svou závodnici zlepšit. Ledecká postupem času vyměnila boty i prkno. Svou dlouhou oblíbenou značku vyměnila za jinou, aby prkno víc vyhovovalo jejímu agresivnímu pojetí.
„Ale nejvíc mi pomohlo to, na čem jsme pracovali s Justinem. Spousta věcí kolem techniky, musím říct, že to vzal hodně precizně a od základů,“ říká Ledecká. „Samozřejmě stavěl na tom, co už bylo, ale taky mi ukázal spoustu věcí a variant, které mě dokázaly zlepšit. Za to jsem mu strašně vděčná, taky za tu trpělivost, kterou má. A že pokaždé, když jdu na lyže, tak mi úplně upřímně řekne, že to je skvělé a dobré rozhodnutí, ať si to užiju a že se zase potkáme na snowboardu. A že je strašný kliďas, všechny dny to zvládá. Je to úžasný kouč, jeden z nejlepších, co jsem kdy měla.“
Reiter se netají, že je pro něj práce s STR srdcová záležitost. A po zlaté jízdě byl viditelně na měkko. Mohl slavit bronz svého dalšího svěřence, naturalizovaného Rusa Vica Wilda. Ale především si užíval další historický počin s Ester Ledeckou.
„Ester mě vždycky rozbrečí,“ smál se, když ho na chvíli přemohlo dojetí.
