Soupeřka Samkové se dočkala zlata. 16 let stará frajeřina konečně „odčiněna“
Turínské prokletí prolomeno. Americká snowboardistka Lindsey Jacobellisová (36) se na své páté olympiádě konečně dočkala vysněného zlata. Jela si pro něj už před šestnácti lety v Turíně. Jenže předposlední skok vyšperkovala frajerským chycením prkna. Spadla, díky náskoku skončila alespoň druhá. Ve Vancouveru a v Soči vyhořela, v Pchjongčchangu ji z pódia vytlačila Eva Samková. V Pekingu teď Jacobellisová paradoxně vůbec poprvé nepatřila mezi adeptky na zlato. A vyhrála! „Byla to dlouhá cesta, plná vzestupů, pádů a zranění. Jsem šťastná!“
Emotivní příběh americké legendy se zlatým koncem vehnal slzy do očí i české reprezentantce Evě Samkové. Zlatá ze Soči a bronzová z Pchjongčchangu svedla na snowboardcrossových tratích s Jacobellisovou hromady soubojů. Kvůli nešťastnému zranění těsně před olympiádou její boj sledovala pouze na dálku jako spolukomentátorka České televize.
„Já jsem snad dojatá,“ hlesla Samková po zlaté jízdě. „Úžasný příběh. Neskutečné, jak to všechno vydržela.“
Jacobellisové přezdívají jí Lucky Lindsey. Půvabná rodačka z Danbury v Connecticutu pětkrát vyhrála mistrovství světa, desetkrát prestižní X-Games. Ve Světovém poháru ovládla 31 závodů, což je absolutní rekord mezi ženami i muži. Na olympiádách ji ovšem provázela smůla. Jako by si ji při premiéře v Turíně 2006 k sobě přitáhla sama.
Parádička „přitáhla“ smůlu
Jela si suverénně pro zlato, jenže předposlední skok vyšperkovala frajerským chycením prkna. Po zbytečné parádičce pro diváky skončila v kotrmelcích, do cíle se dostala alespoň jako druhá. Jacobellisová později říkala, že se chycením prkna snažila vyrovnat stabilitu. Buď jak buď, na dalších olympiádách pak sčítala jen zklamání.
Ve Vancouveru minula bránu v semifinále, v Soči ve stejné fázi závodu upadla z prvního místa. A bez medaile skončila i v Pchjongčchangu, kde ji limitovalo třikrát operované koleno. Jela pod prášky proti bolesti. Skončila těsně čtvrtá, ve finiši ji předčila Eva Samková.
„Jasně, mohla bych být naštvaná, ale k čemu mi to pomůže?“ reagovala Jacobellisová. „Jela jsem nejlépe, jak jsem mohla. Nezranila jsem se, koleno vydrželo. Měla jsem s ním velké problémy, takže je skvělé, že můžu chodit a závodit...“
Vzdát se tehdy rozhodně nechtěla. Že by však vydržela ještě i do další olympiády? To se zdálo být nereálné. „Co se dá dělat, bude si muset vydržet do šestatřiceti let...“ prorokoval bývalý reprezentant Michal Novotný pro Sport. „U holek to reálné je, jen musí zůstat extra fit. A těžko říct, kolik mladých se objeví. Lindsey má hodně zkušeností, ale mladé holky zase umí věci, které už ona ne. Už to není tak, že by byla obrovská favoritka a zbytek pole jako by tam nebyl.“
Jdu na lov!
Přesně v takové roli přijela Američanka do Pekingu. Tři dlouhé roky byla bez vítězství! Naposledy se radovala v únoru 2019 v závodě Světového poháru ve Feldbergu. Vůbec poprvé se tak o ní před olympiádou nemluvilo jako o favoritce na zlato. A to i přesto, že chyběla zraněná Samková.
V kvalifikaci zajela Jacobellisová pátý čas. Hned v první rozjížďce se její olympijský sen málem rozplynul. „Úplně jsem pokazila začátek, musela jsem jít na lov,“ popisovala pro NBC Sports. „Povedlo se! Tohle mi dodalo energii, pak už jsem měla starty lepší.“
Když uspěla v nabitém semifinále, kde za sebou nechala i obhájkyni Michelu Moioliovou z Itálie, největší tlak z ní spadl. Ve finále si jela suverénně pro zlato od startu až do cíle. Soupeřkám nedala šanci. A na posledním skoku...se soustředila. Žádné zbytečné parádičky. „Vlastně jsem už po semifinále měla pocit, že jsem vítězkou. Byla to dlouhá cesta, plná vzestupů, pádů a zranění. Jsem šťastná.“
Zlaté loučení legendy?
Zlatá olympijská mise, která může být definitivní rozlučkou snowboardové legendy, dojala i Evu Samkovou. „Jela skvěle!“ Znovu se ukázalo kouzlo adrenalinové disciplíny.
„V tom je krása našeho sportu,“ říkala už dřív Jacobellisová. „Je nepředvídatelný. Může být hodně drsný, je v něm spousta bláznivých pádů. Je v něm všechno, co diváci milují. Hodně proměnných, které nemáme pod kontrolou. Můžete trénovat, jak chcete, dát do toho všechno. Jedete první a během okamžiku jste mimo. Proto je tento sport tak často frustrující, stejně jako odměňující. Všechno se může otočit na desetníku. A já to vždy brala tak, jak to přišlo.“
JACOBELLISOVÁ NA ZOH | |
| Peking 2022 | 1. místo |
| Pchjongčchang 2018 | 4. místo |
| Soči 2014 | 7. místo |
| Vancouver 2010 | 5. místo |
| Turín 2006 | 2. místo |
Zprávy ze dne 20. února 2022
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Domluveno, dětský sbor doprovodil závěrečné pasáže a zhasnutí olympijského ohně, olympijské vločky teď symbolicky míří do celého světa...
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Proběhlo ještě videopředstavení příští zimní olympiády, promluvil šéf pekingských organizátorů, řeční i šéf MOV Thomas Bach.
