PŘÍMO Z ČÍNY | Je kalamita vážných zranění českých snowboardcrossařů jen souhrou náhod, nebo lze najít kritický moment k analýze? Reprezentační kouč Marek Jelínek dává nehody do souvislosti s mizernými tréninkovými podmínkami národního týmu. V Česku schází tréninková trať i základní infrastruktura ve snowparcích.
„Svět kráčí mílovými kroky vpřed, rozvoj u nás je v tomhle směru minimální. Přesto nebrečím, přemýšlím, jak to udělat co nejlíp,“ říká Jelínek.
Český tým má proti zahraničí stále výhodu špičkového know-how, které Jelínek vytvořil během své dvacetileté kariéry. Do snowboardcrossu včlenil své poznatky gymnastického trenéra. Před lety přišel s novátorským způsobem, který vystřelil do špičky Michala Novotného, vítěze dvou závodů Světového poháru, a poté taky Evu Samkovou.
Olympijská šampionka ze Soči ale dodnes spolu s celým týmem každou sezonu řeší stejný problém, nedostatek tréninkových možností ve velkých tratích. S nimi se Češi většinou setkávají jen na místě elitních závodů.
„Trénujeme hodně na suchu, v posilovnách, děláme atletiku, gymnastiku, na sněhu nejsme, jak bychom potřebovali,“ líčí Jelínek. „A když už na sněhu jsme, nejsme v takových tratích, které potřebujeme. Zahraniční týmy si tratě staví ve svých střediscích, nás tam nepustí. Jako malý, nový sport jsme nezdědili žádnou infrastrukturu. Za šestnáct let jsme se nedostali nikam, jsme na nule.“
Podmínky pro trénink českého týmu jsou zásadně nedostatečné. Před minulými Hrami v Pchjongčchangu aspoň ve středisku Dolní Morava vyrostla tréninková brána, kde Češi trénovali specifický start, který je pak v Koreji čekal.
„Na Dolní Moravě nám v určitém období za peníze upraví svah rolbou a trénujeme. Ale standardní trénink to není. Vloni jsme mohli jezdit pár týdnů v trati ve Špindlerově Mlýně, ale letos se to nepodařilo,“ říká Jelínek. „Tratě v cizině, které využíváme v létě a na podzim, jsou pro nás strašně drahé. Jeden den ve Švýcarsku v trati vyjde na víc než tisíc euro.“
Jak z toho ven? Jelínek vidí dva směry, které by mohly snowboardcrossu v zemi zásadně pomoct. Tím prvním je výstavba malých snowboardových tratí napříč snowparky v českých horách.
„Zájem o to jezdit jinde než na sjezdovce je obrovský. Když na Dolní Moravě pustíme lidi do tratě a otevřeme fun linu, jsou tam fronty,“ líčí Jelínek.
Druhou myšlenkou je výstavba stálé tréninkové tratě, kde by mohli během zimy jezdit reprezentanti a získávat tak zkušenosti, za které občas v současnosti platí krvavou cenu přímo v ostrých soutěžích s nejlepšími.
„Potřebovali bychom tréninkové prostředí. Na Klínovci, ve Špindlu, v Peci, to je jedno, kam bychom mohli odjíždět za tréninkem,“ říká Jelínek. „Výstavba tratě z hlíny je řádově milion. Co se týče zasněžování, jsou to miliony předem, ale pak už se nemusí vynakládat. Provoz na rok nestojí víc než milon.“
Podle Jelínka by se obecně českým lyžařům hodila i tréninková hala.
„Ostatní státy tuhle možnost tréninku mají. Jsme poměrně velká lyžařská velmoc, lyžování je ve školách stále povinným předmětem, jsme nejstarší svaz na světě, ale my žádnou sjezdovku v hale nemáme,“ říká Jelínek. „Projekty fotbalových, hokejových stadionů jsou stonásobně dražší. Hokejisti už nemůžou hrát na Vltavě, na rybníku, tak se jim staví haly. U nás je to stejné. Projekty jsou, třeba v Lahovicích. Kdyby se něco takového podařilo, bylo by to super.“
Témata:
olympiáda, snowboardcross, snowboarding, olympijské hry, sport, zoh 2022, ZOH Peking 2022, olympijské hry 2022, ZOH22, Česko, Olympijské hry, Eva Samková, Čína, Švýcarsko, Dolní Morava, Soči, trénink, Michal Novotný, Sport na Heureka.cz
Související články
