Doktor z Pekingu: Steleme postele, pro náhradníky nemáme ubytování navíc
Šéf české olympijské mise v Pekingu už je uprostřed hygienické bubliny přímo v hlavní olympijské vesnici. Poznává první drobné problémy, ale o tom základním nemá pochyb. „Bublina funguje, odsud se ven nikdo nedostane, pouze na místa, kam je to možné,“ vysvětluje Martin Doktor.
Jaké jsou vše první dojmy?
„Vesnice vypadá hezky, je to takové sídliště, ale apartmány, byty jsou pěkné, prostorné. Konkrétně tady v Pekingu je každý ubytován sám na pokoji, apartmány jsou po dvou, po čtyřech. V horských vesnicích, tam je to trošku menší, s ubytováním je to na hraně. Nicméně jsou to taky pěkné, nové stavby. Na všechno mají hodně lidí, ale někdy hodně lidí dělá furt tu jednu věc. Je to prostě jiná kultura, jiná mentalita, jiné vnímání, my se s tím musíme malinko srovnat.“
Co už jste v tomhle směru zažil?
„Když řeknete jednomu z těch lidí, že potřebujete zkontrolovat pokoj, jestli je tam opravené okno, sebere se jich pět a jde se jich tam podívat pět. Jsou zvyklí, že jim ta práce je zadaná přesně. Nejsou zvyklí řešit problémy, které jim nepřísluší. Stojí u zavřené brány, před ní je dvacet lidí. A dokud jim neřeknou, tak konec... Prošli jsme Japonskem, ta mentalita je podobná.“
Jak se dbá na opatření proti covidu?
„Naši asistenti chodí nejenom v respirátorech, mají i štíty. Co se týče úklidových čet, techniků, ti chodí většinou v bílých skafandrech i se štítem. Oni tady, chudáci, nesmí vůbec nic jíst, pít. Místo, kde se mohou občerstvit, mají relativně daleko. Ale nikdo to extrémně neřeší.“
Co říkáte na informaci, že od začátku olympijské bubliny v ní bylo už 72 pozitivních testů?
„Tohle nemám čas sledovat. Rozhodně tady nikde nevidím žádnou paniku, všichni dodržují opatření. Kdybyste si na chvíli sundali roušku, byť z opodstatněného důvodu, tak vám slušně řeknou, že si ji máte nandat. Bez respirátoru tady nikdo nefunguje.“
Co můžou očekávat sportovci na letišti v Pekingu?
„Naše zkušenost je velice dobrá, do hodiny jsme byli pryč z letiště, včetně všech procedur, které byly podobné těm v Tokiu. Tady ten rozdíl tkví v tom, že vás dovezou do místa určení, teprve tam se dozvíte výsledek testu. Nebylo to tak, že by člověk sbalil bágl a byl za dvacet minut na hotelu, ale měl jsem z toho o hodně lepší pocit než v Tokiu. Pozítří máme mítink šéfů misí, tam nám řeknou čísla, detaily. Je jasné, že jak jsou všichni testovaní před odletem, záchyt je zatím relativně malý. Ale ty největší nájezdy přijdou.“
Čemu se zatím v Pekingu věnujete?
„Jak chceme zajistit servis na maximum, dost si na sebe pleteme bič. Přehazujeme všem sportovcům matrace (ČOV tradičně českým olympionikům poskytuje speciální matrace – pozn. red.) ve dvou, pak je musíme i oblíkat. Oni mají jasně řečeno: Co se týká postelí, to si řešíte vy. Je to drobně svazující.“
V posledních dnech se objevila možnost náhradníků pro hokejové týmy...
„To samozřejmě řešíme. Je to takové hezké řešení od hokejové federace ve spolupráci s olympijským výborem. Ale oznámí vám, že sem může přijet navíc v našem případě dvanáct sportovců. Ale nemáte možnost už navíc pořídit ubytování, to není úplně značka ideál...“
Co s tím?
„My jsme nějakou rezervu měli, hokejisti souhlasili, že budou muset snížit svůj komfort, být na dvojácích. Ti sportovci v režimu náhradníků se kromě hotelu a tréninku nedostanou vůbec nikam. Nemůžou ani do olympijské vesnice, musí je jenom odvést na trénink, když je zápas, zase se tam nedostanou. Je to samozřejmě náročná pozice, na druhou stranu jsou připravení, když se něco stane.“
Cítíte se v Číně pod dohledem, už proto, že musíte mít v mobilu speciální aplikaci?
„Kdybych tu aplikaci neměl, tak tady nejsem. Na ní se vyplňuje třeba i zdravotní stav. Ne, já ten pocit nemám. Tady to ani nejde, jsme v uzavřeném prostoru. Ne, doopravdy nemám pocit, že mě někdo sleduje. Za mě se cítím jako na každých jiných Hrách, kde začátek trávíme v uzavřeném prostoru. Tady je to víc znatelné, nemůžeme jít ani nikam nakoupit.“
Panuje v Pekingu podobná zima jako na úvod minulých Her v korejském Pchjončchangu?
„Mylím, že tak extrémní teploty nejsou. Umí být pěkná kosa, obzvlášť, když foukne. Nahoře bylo minus patnáct, minus sedmnáct. Je to velice podobné, je tady suchá zima. První dva dny byl relativně velký smog. Ale včera i dneska svítilo sluníčko. Když svítí sluníčko, zase fouká, ale bylo to relativně příjemné, začátek byl docela zamračený. Sníh tady máme. Musel napadnout těsně před námi, chodili tady s hrably a shrabovali sníh.“
Zprávy ze dne 14. února 2022
HOKEJ: „Kouč si svolal všechny hráče do středového kruhu. Teď k nim promlouvá. Zdá se, že oficiální část je u konce,“ informuje Janda. „Skupinky hráčů ale ještě zůstávají na ledě....“
HOKEJ: „Rozhlížím se po hale, jestli nezahlídnu nějakého švýcarského „špeha.“ Ale nevidím. Je možné, že je někde pěkně schovaný....:) Osobně si tipnu, že určitě někdo ze soupeře trénink sleduje. Ale v hlavní hale je spousta míst, kde se dá schovat. Na rozdíl od té tréninkové, v níž trénují Švýcaři,“ dodává Janda, vyhlížející pozorovatele ze štábu soupeře.
HOKEJ: „Dalším cvičením Švýcarů jsou rychlé protiútoky do rozhozené obrany a přečísleni. Právě tím Švýcaři Čechy v prvním vzájemném utkání v základní skupině nejvíc zlobili,“dodává Kuchař.
HOKEJ: „Hlavní kouč Pešán si svolává hráče k poradě u tabulky. Jinak jsou v prázdné hale akorát čeští novináři a pár dobrovolníků,“ píše Janda. „Při prvním cvičení, při němž se jedí ve formacích, je místo Sobotky s Červenkou a Kovářem útočník Lenc. Jinak zůstávají formace stejné, jak dohrávaly. V tom žádná změna není. Podle očekávání....“
HOKEJ: „Trénink Švýcarů zatím řídí výhradně hlavní trenér Patrick Fischer. A je hodně hlasitý. Velmi často akce zastavuje. Aktuálně se věnují ostremu nácviku rozehrávky po soubojích u mantinelu,“ píše Kuchař.
