Zimní olympijské hry a sníh? Logicky to patří k sobě. Jenže i v tomto ohledu budou Hry v Pekingu jiné a zvláštní. Proč? Organizátoři totiž alpské a běžecké disciplíny umístili do okresů Jen-čching a Čang-ťia-kchou v severozápadní části Pekingu. Ty jsou sice hornaté, jen v nich téměř nikdy nesněží. Možná i pro to, že jsou 80 kilometrů od hranic slavné pouště Gobi. Ekologičtí experti tak upozorňují, že tahle olympiáda rozhodně nebude „zelená“, jak organizátoři slibovali.
Je to zvláštní obrázek. Hnědými kopci nad Pekingem se vinou obří bílí hadi. Za pár dnů se tu po nich spustí na lyžích Ester Ledecká , Mikaela Shiffrinová, Petra Vlhová, Beat Feuz nebo Marco Odermatt. Ze Světového poháru jsou sjezdařské hvězdy zvyklé na zasněžené kopce Alp či Pyrenejí. V Pekingu se však olympijské závody pojedou v jiných kulisách.
Na některých vrcholcích tamních kopců leží poprašek 2-3 centimetrů sněhu, většina horských štítů je ale holá. Naposledy tu totiž výrazněji sněžilo v listopadu. Má snad olympiáda smůlu na špatnou zimu? Tak to ani náhodou. V okresech Jen-čching a Čang-ťia-kchou totiž nesněží v posledních letech téměř nikdy.
Zima tu sice především v prosinci i lednu bývá tuhá s teplotami pod bodem mrazu, ale také mimořádně suchá. Průměrný počet dnů se srážkami je od začátku prosince do konce února extrémně nízký. Konkrétně 3-4 dny, za které celkem nasněží v průměru jen 7-8 centimetrů sněhu.
A třeba loňský rok? Za celou zimu v Pekingu a okolí lehce sněžilo pouze tři dny a napadlo titěrných 3,3 centimetrů. Oproti tomu ve stejném období například švýcarský Davos, ráj sjezdového lyžování, zasypalo během 51 dnů se srážkami celkem 233 centimetrů sněhu. A i v Praze jsme na tom byli podstatně lépe - za 33 dnů napadlo 56 centimetrů sněhu.
„Tato olympiáda prostě bude téměř výhradně na umělém sněhu. A pro tamní už tak vyprahlou krajinu to může být vážný problém,“ říká Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. Čína, věrná komunistické myšlence o zemi neomezených možností, sníh pro olympiádu a tamní střediska prostě kompletně vyrobila.
Kolik vody na to však spotřebovala? Tady se odhady různí. Čínské zdroje mluví o 186 milionech litrů vody. „Podle mě je to ale daleko od skutečného čísla. Toto bude stačit zhruba na výrobu sněhu na jednu sjezdovku. Můj odhad je pro to zhruba 1,9 miliardy litrů vody, tedy desetkrát víc,“ odhaduje de Jongová.
V Alpách podle ní vyžaduje pokrytí jednoho hektaru sjezdovky umělým zasněžováním 3-6 milionů litrů vody. Na olympijských závodech však bude spotřeba vody na stejné ploše i třikrát vyšší, protože tamní suché klima není pro zasněžování vhodné.
Co to všechno způsobí? Organizátoři Her tvrdí že nic zásadního, protože olympiáda prý spolkne jen kolem 3-4% místních vodních zdrojů. Ekologové jsou jiného názoru. Peking a okolí podle nich už nyní bojuje s nedostatkem vody a v některých okresech prý na jednoho obyvatele vychází už jen pětina národního čínského průměru. A stav podzemních vod je už několik let kritický.
A to vše nejen kvůli výstavbě horských středisek na území, kde nesněží, ale i kvůli intenzivnímu zemědělskému zavlažování. Na nevhodnost výstavby olympijských areálů pak prý už v roce 2015 poukázali i čínští biologové. „Ti také navrhli přesunutí zimních středisek mimo přírodní rezervaci Song-šan,“ říká De Jongová, která minulý rok porovnala mapy tohoto území a zjistila zajímavou věc.
Číňané prý opravdu cosi posunuli. Ale nebyly to sportovní střediska, ale hranice přírodní rezervace, která se zmenšila o 1100 hektarů. Tedy o 25 procent plochy. Hotovo, vyřešeno, jedeme dál. Jenže v budoucnu prý tomuto území hrozí ještě větší eroze půdy, než která už ho trápí, a také záplavy v letních měsících.
„Eroze bude mít dopad na ekosystém. Ucpe toky řek a udusí ryby. Může také ovlivnit vodní infrastrukturu, zaplnit kanály a nádrže. Vysoká míra usazených hornin také může ovlivnit kvalitu pitné vody," varuje geografka De Jongová.
Pro úplnost je třeba dodat, že už i minulé olympiády se konaly z větší části na umělém sněhu. V Soči 2014 to bylo zhruba 80% pokrývky, před čtyřmi roky v Pchjongčchangu ještě o 10 procent víc. Normální to ale rozhodně není a stále více organizací i sportovců na tento nesmysl v režii MOV začíná upozorňovat.
Čínští organizátoři se nicméně nyní mohou upínat k sobotě 12. února. Ten den má totiž v okolí Pekingu napadnout po mnoha slunečných dnech bez mráčku celé 3 centimetry sněhu. Kopce na pozadí sportovišť tak možná dostanou ten pravý zimní nádech a iluze o dokonalých Hrách v dokonalé zemi bude prostě úžasná…
Ester Ledecká 
Hokejová reprezentace 
Markéta Davidová 
Martina Sáblíková
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...
