Nechce se věřit, že tahle videa dělí jen šest let. Na prvním se drobná Američanka Erin Jacksonová opatrně pouští mantinelu a na dlouhých rychlobruslařských nožích dělá jen velmi opatrné krůčky, co chvíli škobrtne. „Bambi na ledě,“ komentuje se smíchem. Na druhém videu se řítí do cíle olympijské pětistovky pro zlato. Jako první rychlobruslařka tmavé pleti v historii. Se slzami v očích okamžitě hledá kamarádku Brittany Boweovou. Jen díky ní se do Pekingu dostala. Boweová jí totiž přenechala své místo po nevydařené americké kvalifikaci.
Na bruslích byla Erin Jacksonová (29) vždycky rychlá. Odmalička. Jen pod sebou nikdy neměla led. Medaile sbírala na inlinech. Ze světových šampionátů jich má sedm, vyhrála 47 národních titulů.
„Je to legrační, lidé mi často říkali – jo, tebe jednou uvidíme na olympiádě,“ vzpomínala Jacksonová v rozhovoru pro olympics.com. „Odpovídala jsem, že těžko. Můj sport na olympiádě není a na ledě nikdy bruslit nebudu. Milovala jsem inline a nenáviděla zimu.“
Není divu, z rodné Ocaly na Floridě byla zvyklá na slunce, teplo a pohodu. Na kolečkových bruslích se v divokých kostýmcích bavila při roller derby za Ocala Cannibals nebo Jacksonville RollerGirls.
„Bruslím tak dlouho, jak si pamatuji,“ líčila drobná Američanka. „Začínala jsem s malými plastovými bruslemi, které si připevníte k botám. Vyrůstala jsem v tom, čemu se říká krysa na kluzišti – při hudbě prostě jezdíte na kolečkových bruslích s přáteli.“
Jé, vy jste trenérka?
Víc než krokové kreace ji ovšem odmalička přitahovala rychlost. A na inlinech se jí to vskutku dařilo, postupně se propracovala do absolutní špičky. Jak se ale ze slunné Floridy dostala na led? Pomohla náhoda.
Maminka Jacksonové se v lékárně potkala s Renee Hilderbrandovou, uznávanou rychlobruslařskou trenérkou. Narazila na ni pak ještě několikrát, daly se do řeči. „A ukázalo se, že Renee je světově uznávaná trenérka rychlobruslení,“ líčí Jacksonová.
Máma trenérce vyprávěla o své dceři, která miluje rychlost a na inlinech jí to prý docela jde. Hilderbrandová ji pozvala do rychlobruslařského tréninkového centra v Salt Lake City. Teprve tam se Jacksonová poprvé postavila na dlouhé nože a na led. Ve svých 24 letech.
První krůčky byly hodně nejisté. Úsměvné. Jenže stačilo pár měsíců a Jacksonová se dostala do olympijského týmu amerických rychlobruslařů! Dokonce se stačila probojovat i na Hry v Pchjongčchangu 2018, kde při své premiéře na pětistovce skončila na 24. místě.
„Wow, kde jsem mohla být, kdybych začala dřív?“ neskrývala úžas nad rychlým vzestupem na ledových oválech. „Ty skoky v časech a posuny byly opravdu obrovské. Ukázalo se, že jsme opravdu v nejlepších rukách,“ děkovala trenérce Hilderbrandové.
Každým závodem se Jacksonová zvedala a letěla vzhůru. V letošní sezoně Světového poháru vyhrála čtyři z osmi závodů a prokousala se na špici celkového pořadí. O olympiádu v Pekingu ale málem přišla.
V lednové národní kvalifikaci totiž smolně podklouzla a místo v týmu na 500 metrů bylo pryč. V tu chvíli přišlo nádherné gesto její kamarádky Brittany Boweové. O čtyři roky starší rychlobruslařka jí nabídla své místo.
Jsi lepší, olympiáda je tvoje
„Vyhrála jsem, ale moc dobře vím, jak si stojím ve světovém žebříčku,“ vysvětlovala Boweová, čtyřnásobná mistryně světa a bronzová z minulých Her z týmové soutěže. Její klíčové disciplíny jsou 1000 a 1500 metrů, v nich si také olympijské místo vybojovala. „Erin je (na pětistovce) světovou jedničkou, byl by hřích ji v Pekingu nemít. Je lepší než já. Udělala jsem to pro tým a pro Erin.“
Jacksonová jen těžko hledala slova. „Je těžké si představit, že by se někdo kvůli tobě vzdal olympijského místa,“ děkovala po kvalifikaci. „Pocházíme ze stejného města, jsme kamarádky, to jsem cítila všechny ty roky. Ale tohle mi jen potvrdilo, jak silné pouto mezi námi je.“
Boweová se na olympijskou pětistovku přece jenom také dostala, protože Američané získali jedno místo navíc, kterého se vzdaly ostatní týmy. Skončila na 16. místě. Vítězka? Erin Jacksonová. „Vidíte, rozhodla jsem se správně,“ usmívala se Boweová. „Jsem na ni hrdá a chci, aby tento okamžik byl o ní. A aby si ho užila. Přesně to jsem jí také po dojezdu říkala.“
Jacksonová byla v tranzu. Dlouho seděla u dráhy, hlavu v dlaních. „Je to jako splněný sen, ještě před rokem bych nic takového nepředvídala,“ komentovala zlatou jízdu. „Stále se v tomto sportu cítím jako nová a všem okolo jsem opravdu moc vděčná. Ze závodu si moc nepamatuji, vypnula jsem a jela na autopilota. Vím jen to, že jsem projela cílovou čáru a byla šťastná.“
Hned také zmínila kamarádku Boweovou, se kterou se dlouho objímala. „Doufám, že to ještě neskončilo, Brittany má před sebou ještě 1000 metrů. Na této trati drží světový rekord, takže doufáme, že spolu ještě nějaké zlaté medaile oslavíme.“
