Zdeněk Janda
20. února 2018 • 21:19

Erat před čtvrtfinále s USA: Od začátku říkám, že jsem sem přijel vyhrát

TOP VIDEA
CELÝ SESTŘIH: Dukla - Plzeň 1:3. Viktoria na úvod sezony otočila zápas v druhé půli CELÝ SESTŘIH: Dukla - Plzeň 1:3. Viktoria na úvod sezony otočila zápas v druhé půli
Dukla - Plzeň: Penalta pro Viktorii. Petržela ji vybojoval a Krmenčík proměnil - 1:3 Dukla - Plzeň: Penalta pro Viktorii. Petržela ji vybojoval a Krmenčík proměnil - 1:3
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z KOREJE | Čtvrtá olympiáda, před sebou čtvrté čtvrtfinále. Jednou, hned na první pokus v Turíně 2006, to klaplo. Dvakrát ne. Byly to porážky, které ho dusily. Užíraly. Zítra (středa 4.10 SEČ hraje Česko s USA) si rozhodně nechce prožít něco podobného. Šestatřicetiletý kapitán hokejového týmu Martin Erat dopředu vyhlásil, že přijel olympiádu vyhrát. Za tím si stojí. „Ať to dopadne jakkoliv, vím, že jsem udělal maximum,“ tvrdí. V obsáhlém rozhovoru český lídr oceňuje i fenomenální počin Ester Ledecké, která na probíhající olympiádě vyhrála senzační zlato. Hrajte Fantasy hokej na ZOH zde >>



Můžete jít do klíčového zápasu po vyhrané skupině, v níž jste třikrát zvítězili, sebevědomě?
„Je důležité, že jsme do turnaje vstoupili dobře. V prvních utkáních, ať se vyhraje, nebo prohraje, je hlavní, aby šel výkon nahoru. Což se stalo. První úkol jsme splnili.“

Vy jste na předešlých dvou Hrách zažil situaci, kdy se tým musel prokousat přes osmifinále, ale potom hned prohrál. Proto jste se tak chtěli zrádnému kvalifikačnímu zápasu vyhnout?
„Pro mě je to super, máme den volna navrch. Můžeme si odpočinout, připravit se na čtvrtfinále. Nemusíme přemýšlet, s kým o něj teprve budeme bojovat. Bylo by to složitější. Tady ta cesta je pro nás příjemnější.“

Hlavně díky ušetřeným silám?
„Ano. Vezme to i ty psychické. Je to utkání, ve kterém víte, že musíte vyhrát, ale přijde jeden blbý gól a všechno je jinak. Navíc bychom museli hrát čtvrtfinále hned druhý den.“

Sledujte čtvrtfinále Česko - USA ONLINE ZDE >>>

Je to výhoda i pro tým, v němž je dost třicátníků?
„Ano. Každý den je znát. Kdybychom museli odehrát pět těžkých zápasů v sedmi dnech, bylo by to extrémně namáhavé. Teď už koukáme dopředu a neřešíme, proti komu to bude. Prostě chceme vyhrát, ať je to s kýmkoliv.“

Když se vrátíme k úvodnímu utkání s Koreou, v němž jste vyhráli těsně 2:1, byla znát na mužstvu nervozita?
„Hodně hráčů prožilo první olympijský zápas, bylo to těžké. Nevěděli, co od toho čekat, jak se bude hrát, v jakém nasazení. A co předvede soupeř. Každý se na to dívá, že jsme měli vyhrát 8:1, ale já to beru tak, že jsme vyhráli a udělali krok dál. O to šlo. Každý má svou sílu, člověk nesmí na ledě nic podcenit. Každou situaci musí dohrávat, zápasy to jasně ukázaly. Musíme hrát svou hru, naplno.“

Mužstvo se na rozdíl od minulých Her, kdy se sešlo na poslední chvíli až v dějišti, utváří delší dobu. Je to znát?
„Je to výhoda. Z vlastního hlediska vím, jaké to bylo, když jsem jako mladý kluk někam přijel a nevěděl jsem, kdo je kdo. Všechno si sedalo až během turnaje. Tady všichni vědí, jaký máme cíl. Proč jsme přijeli. Navíc jsme se navzájem znali. Takže v tom nebyl žádný problém.“

Pomohlo vám do úspěšného startu i to, že jste vyhráli v prosinci turnaj Channel One v Moskvě? Nebo to už nehrálo roli?
„V dnešním hokeji už není žádný zápas jednoduchý. Rozhoduje sebevědomí v hlavách. Na téhle akci si kluci osahali, že mohou vyhrát s kýmkoliv. Byli jsme při zemi, věděli jsme, že je to jen test před olympiádou, ale přenesli jsme si z něj zdravé sebevědomí.“

Nemáte pocit, že něco takového v minulých letech reprezentačním týmům v klíčové okamžiky chybělo?
„To nechci soudit, mužstva byla jinak poskládaná. Přijeli kluci z NHL, z Evropy, každý měl za sebou jinou sezonu. Někomu se povedla, někomu ne. Utvářet tým na poslední chvíli je hrozně těžké. Letos je výhoda, že tady nejsou kluci z NHL. Takže hráči, které máme, se navzájem znají. Víme, co od sebe očekávat.“

Trenéři váš přístup kapitána chválí, stejně jako hráči. Co to pro vás znamená?
„Nějak to neberu. Jsem prostě takový, jaký jsem. Říkám od začátku, že jsem sem přijel vyhrát. Udělám pro to všechno. Jakoukoliv maličkost. Jsme jedna loď, všichni musejí vědět, proč tady jsme. Ať je to trenér, hráč nebo masér. Osobně udělám pro úspěch všechno. Jsem tady pro tým, pro hráče.“

Chvála vás tedy netěší?
„Jde to kolem mě. Víte dobře, jaký jsem. Během turnaje nic nečtu, snažím se to nevnímat. Vnímám jenom tým, co potřebuje. Soustředím se na to, co je před námi.“

Čtvrtfinále proti Američanům? Jsou k poražení, tvrdí hokejový redaktor deníku Sport
720p 360p

Kluci mají v hlavách, že olympiádu chtějí vyhrát

Dopředu jste vyhlásil veřejnou touhu turnaj vyhrát. Byl to nějaký vzkaz i pro tým?
„Kluci, kteří jsou tady, jsou tak zkušení, že každý chce něco dokázat. Bylo to vidět i v prvních zápasech. Chtějí uspět. Může se stát cokoliv, může se prohrát ve čtvrtfinále, semifinále nebo ve finále. Ale ti kluci sem přijeli v hlavách s tím, že chtějí vyhrát.“

To jste cítil i z předešlých reprezentačních výběrů v minulosti? Nebo někdy ne?
„Stávalo se, že nebylo ideální klima. Něco se stalo a nebylo to takové. Ale to je minulost. Jsem tady teď, chci udělat úspěch na olympiádě. Na nic jiného nemyslím.“

Říkáte, že pro tým děláte i jakoukoliv maličkost. Co to přesně znamená?
„Pokud jde o přístup k hráčům, to je věc trenérů. Každý musí být trochu psycholog. Aby věděl, co na koho platí. Někdo má rád, když je hlazený po zádech, někdo má rád, když je na něj kouč tvrdý. Z pohledu kapitána se snažím, aby tým fungoval. A když někdo půjde na led, že tam nechá sto procent. To je můj úkol.“

Užíváte si kapitánskou roli? A rovnou na vrcholném turnaji?
„Já to tak ani neberu. Máme tady tolik lídrů, na nich vidíš, že chtějí. Což je pro mě hlavní. Někteří jsou takoví, že se rádi schovají. Ale já se neschovávám. Když něco chci dělat, chci to dělat naplno.“

Kdy jste předtím nosil céčko? To už je dávno, že?
„V juniorských týmech.“

Ale v Nashvillu jste byl asistentem kapitána.
„Toho jsem si moc vážil. Dodalo mi to spoustu zkušeností. Hráč k tomu musí dospět, aby mohl mužstvo vést. Na každém poznáš, jestli to chce dělat, nebo ne. Jestli se bojí zodpovědnosti. Já se toho nikdy nebál. Je to sport, může se stát cokoliv. Ale když prohraješ a potom se zvedneš, je to věc, která tě nejvíce posiluje. Já se to naučil. Byl jsem v týmu, který v NHL první dvě sezony hlavně prohrával. Naučil jsem se z toho vyrůst, vyhrávat. O to víc teď nesnáším porážky.“

V reprezentaci jste jich ale, bohužel, prožil také dost. O to víc vás žene touha se vyhnout těm smutným závěrům?
„Je to tak. Měl jsem to štěstí i smůlu, že jsem naskočil do zlaté éry až na poslední chvíli, takže velké vítězství mě minulo. Zažil jsem olympijský turnaj v Turíně v roce 2006, kdy byl bronz, potom na šampionátu v Rize stříbro, na jednom ještě bronz. Vím, jaké to je, když se vyhrává. Ale i to, když se prohrává. Nejhorší je ten pocit, když z nějakého turnaje odjedete s tím, že víte, že se dalo něco udělat líp nebo něco udělat navíc. Už to nechci zažívat. Chci, aby všichni kluci věděli, že jsme sem přijeli vyhrát.“

Cítíte to z týmu?
„Ano. Kluci makají, od Francíka (gólmana Pavla Francouze) až po posledního útočníka všichni jedou naplno. Snaží se pro národní tým udělat všechno.“

Cítíte z nich o to větší touhu, že to je možná pro ně první, ale i poslední účast na olympiádě? Nikdo neví, jestli příště už zase nepojedou hráči z NHL.
„Tohle je součást toho, co tým cítí. Jakou má motivaci. Něco dokazovat. Něco ukázat. Co pro každého hráče národní dres znamená. A udělá cokoliv, aby se uspělo. To je tady cítit.“

Ester na letní olympiádě? Janek Ledecký se vyjádřil, jestli by to zlatá hrdinka zvládla
Video patří k placenému obsahu

Za čtyři olympiáda jsem vděčný

Vy jste se předtím, než jste se rozhodl vrátit do reprezentace, sešel s koučem Josefem Jandačem. Bylo to pro vás důležité?
„Hodně. Každý trenér by měl vědět, na kom staví. Co očekává od lídrů. Rozhovor nás posunul o hodně dopředu.“

Co jste chtěl slyšet?
„Pro hráče je nejdůležitější, když slyší, že trenér chce vyhrát. Že pro to udělá maximum a respektuje to, co dělám. Nikdy nebudu takový, abych reprezentoval jenom proto, že budu mít účast. Ne. Tohle prostě nejsem já.“

Roky běží, je vám šestatřicet. O to víc si toho vážíte?
„Jasně. Jsem vděčný za to, že jsem mohl být na čtyřech olympiádách. Zdraví mi vydrželo, trenéři se na mě mohli spolehnout a pokaždé mě nominovali. Je to šestnáct let. Jsem hrozně rád, že to můžu zažívat. Vážím si toho.“

Jaké jste měl reakce na to, když jste veřejně vyhlásil, že chcete olympiádu vyhrát?
„V Česku jsou lidi různí. Někdo to bere tak, že když mluví o úspěchu, a přitom to neklapne, je to blbý. Takže radši zůstanou při zemi. Já tyhle lidi, kteří nechtějí udělat úspěch, ani nevnímám. Přijel jsem sem za určitým cílem. Ať se to podaří, nebo ne, vím, že jsem si za tím šel a udělal pro to cokoliv. Že se pak můžu podívat do zrcadla a vím, že odcházím s čistým svědomím. Vím, že pro to víc udělat nešlo. To je klíčové. Prohrát se může, to je jasný. Je to sport. Ale jde o tu touhu. Odhodlání. Vědět, že tomu člověk dal všechno. Nikdo nechce prohrávat.“

Co jste říkal na fenomenální úspěch Ester Ledecké?
„Pro mě je to něco neuvěřitelného. Neskutečného. Zrovna před chvílí jsem seděl s Pavlem Kolářem. (vyhlášeným fyzioterapeutem) a viděl jsem u něj dojemnou fotku Katky Neumannové, jak za ní doběhla dcera po olympijském triumfu v Turíně v roce 2006. Na tuhle fotografii se dívám často, byl to neskutečný zážitek. Hodně emotivní. A co dokázala Ester tady? Obrovský klobouk dolů. Něco takového dokázat na olympiádě… To je možná víc než Nagano. Ne možná. To je víc.“

Opravdu?
„Jojo. Je to neskutečný. Jaký to vyvolalo ohlas. Lidi se na to ptají, vyzvídají o ní. Kdyby takových sportovců, kteří dělají podobné jméno naší republice, bylo víc, tak by to byla nádhera.“

Potkal jste ji osobně?
„Ne. Akorát jsem viděl tátu na letišti, letěl s námi. Hrozně se na to těšil. Myslím, že je to teď nejpyšnější táta na světě.“

Je to i hnací motor pro váš tým?
„Každého může hnát něco jiného. Každý má jinou představu. Mojí představou je vyhrát zlato. A tyhle příběhy, to je jenom motivace navíc. Jsem hrozně rád, že jsem Nagano mohl vidět v televizi, teď jsem byl u toho, co dokázala Ester. Neskutečné. Opravdu mimořádný zážitek. Tady člověk vnímá velkou sounáležitost, bojujeme nejen sami za sebe, ale za celé Česko. Za fanoušky, kteří nám fandí a drží palce.“

Slyšel jste vtípky o tom, že univerzální dračice Ester naskočí i do hokejového týmu?
„Jo, to jsem taky slyšel. Těšíme se na ni. (usměje se) Moc bych si přál, abychom u nás měli víc takových sportovců. Ona je schopná stoupnout na lyže a vyhrát olympiádu. Potom na snowboard a taky mít jedinečnou šanci na zlato. A co víc, uvažuje i o tom, že by si něco střihla na letních Hrách. To je pro mě opravdu paní sportovkyně. Je neskutečné, co dokázala.“

Góly

Domácí: 15:12. J. Kolář, 28:14. Kundrátek, . Koukal

Hosté: 06:20. Donato, 30:23. Slater

Sestavy

Domácí: Francouz (Furch) – Nakládal, Polášek, Mozík, J. Kolář, Vitásek, Kundrátek, O. Němec – M. Erat (C), Jan Kovář (A), D. Kubalík – Martin Růžička, Mertl, Červenka – Radil, Koukal, Sekáč – Řepík, Horák, Birner – T. Zohorna.

Hosté: Zapolski (Maxwell) – Gunderson, Sanguinetti, Welch (A), Gilroy (A), Billins, Blum, Wisniewski – Ch. Bourque, Greenway, B. Gionta (C) – Little, Roe, O'Neill – Donato, Arcobello, Terry – Stoa, McCarthy, B. Butler – Slater.

Rozhodčí

Gouin (CAN), Öhlund (SWE) – Kaderli (SUI), Sormunen (FIN)

Stadion

Hokejové centrum Kangnung

12. den na ZOH: Ester vs. Nagano, Češi vs. plexi, Fourcade vs. všichni
720p 360p

Olympiáda 2018: kompletní informace najdete zde >>

Olympiáda v Pchjongčchangu: ZOH 2018 na iSport.cz

 
Program a výsledky ONLINE přenosy Češi na olympiádě Medailové pořadí
Zimní olympijské hry v Pchjongčchanguse konají od 9. do 25. února 2018. Celkem se na OH 2018 v Jižní Koreji rozdá 102 sad medailí.

Hokej na ZOH 2018

 
Program zápasů Česká nominace Tabulky a výsledky Stadiony na OH
Systém turnaje: Do čtvrtfinále postoupí přímo vítězové skupin a nejlepší tým z 2. místa. Zbylých 8 mužstev si zahraje o další čtyři místa.
Český program: Česko - USA 3:2sn
Česko - Rusko 0:3
Česko - Kanada 4:6

Eva Samková, Ester Ledecká, Barbora Havlíčková, Veronika Vítková, Ondřej Moravec, Martin Erat, Michal Krčmář, Šárka Pančochová, Martina Sáblíková, Karolína Erbanová, Pavel Francouz

 

 







Klasická verze
Mobilní verze