Kluci? Od mámy jsem si nikdy nenechala poradit, směje se Soukalová
Na olympiádě v Soči bude patřit k největším českým medailovým nadějím. Gabriela Soukalová však má sport v krvi již od malička. Její máma si totiž na lyžích nevedla o nic hůře než nynější biatlonová hvězda.
Před třiceti lety si Gabriela Soukalová (dříve Svobodová) dojela ve štafetě v klasickém lyžování na ZOH v Sarajevu pro stříbrnou medaili. Jak na počátky kariéry své dcery vzpomíná Soukalová starší? „Ty její kulišárny by vydaly na celou knihu,“ vypráví dnes v exkluzivním dvojrozhovoru matky s dcerou.
Jak tedy vzpomínáte na časy, kdy jste se takto navzájem zlobily?
Dcera: „Už se tomu po těch letech spíše smějeme. Já to ale teď z pohledu rodiče zcela chápu. Musí to být hrůza, když se lidem, kteří si nedovedou představit život bez sportu, narodí někdo tak totálně líný jako já. Až je obdivuju za to, jakou se mnou měli trpělivost.“
Matka: „Ono ani tak nešlo o mě, ale i můj manžel od ní hodně očekával a asi ji chtěl také vést tímto stylem. Já jsem sice tušila, že Gabča má talent, ale zároveň mi bylo jasné, že se můžeme snažit, jak chceme, ale když ji to nezačne samotnou bavit, tak to nebude mít význam.“
Dcera: „No, kdyby se mi dítě takhle vzpínalo, nechtělo, utíkalo a někam zahrabávalo čísla do sněhu, tak to tedy nevím, jak bych reagovala. Snad to nebudu muset nikdy řešit.“
Přesto jste byla, Gabrielo, dost vynalézavá. Je ještě nějaká kulišárna, která dosud nezazněla?
Dcera: „Na jednu si vzpomínám. Abych nemusela závodit, tak jsem docela často předstírala, že mě něco bolí. Takže jsem vyjela a hned se chytla za břicho, dělala, že mě hrozně bolí a že kvůli tomu nemůžu běžet rychle. Hotová diagnóza písemka z matematiky.“
Matka: „U ní by to snad opravdu vydalo na celou knihu. Ale nebyly to zlé věci, spíše úsměvné. Prostě taková, jaká je teď, byla odjakživa. Umí si ze sebe udělat legraci, a když někdo zažertuje na její účet, nedělá z toho vědu. Naopak mu to vrátí nějakým jiným vtipným způsobem.“
Umí být Gabriela paličatá? Je něco, do čeho by si nenechala mluvit?
Matka: „Ač je to někdy těžké, tak i my si musíme uvědomit, že nám vyrostla a že ji nemůžeme jen tak mluvit do života. Gabča už je dospělá, já v jejím věku měla první dítě a ona musí jít svou cestou. Můžeme jí poradit, ale jsou věci, do nichž si mluvit nenechá. Občas uděláte nějaký pokus, ale když vidíte, že ne, řeknete si pozor a přibrzdíte. Už to není žádné malé dítě.“
Dcera: „Třeba při výběru kluků jsem si nikdy nenechala poradit. S tím u mě nikdo neuspěl. (směje se) A také bych si nenechala mluvit do toho, že se líčím na závody. V minulosti to třeba někomu vadilo, že je to zbytečnost, ale já to tak nevnímám. Je to můj rituál, a že bych se bez něj měla obejít, tak to ani náhodou.“
Celý rozhovor s Gabrielou Soukalovou a její matkou čtěte ve středečním vydání deníku Sport!
