Nejúžasnější výkon

Bob Beamon (*29. srpen 1946)
S jeho jménem je spojena slavná fráze o „skoku do příštího století“. Americký atlet 18. října 1969 na olympijských hrách v Mexiku zbořil atletické sny, doletěl do vzdálenosti 890 cm! Světový rekord vylepšil o 55 cm, meta odolávala 23 let, než jej v roce 1991 překonal krajan Mike Powell (895) – nikdo další ho dodnes netrmufnul. Památný výkon zařadil magazín Sports Illustrated mezi pět nejslavnějších sportovních událostí 20. století. V seriálu Simpsonovi mu tvůrci složili poklonu tím, že jej po odrazu nechali skočit až za stadion.

Abebe Bikila(*7. srpna 1932 - + 25. října 1973)
Jako první Afričan převzal zlatou olympijskou medaili. Ale jak! Etiopský běžec šokoval na Hrách v Římě 1960, když ovládl maratonskou trať, přestože běžel bos. Předtím běžel jediný maraton v životě, bylo mu 28 let, do Říma odletěl na poslední chvíli za zraněného kolegu. „Chtěl jsem, aby si svět zapamatoval, že Etiopie vždy vítězí hrdinsky,“ řekl pak. A co víc, olympijský triumf dokázal obhájit i v Tokiu o čtyři roky později, ve ztížených podmínkách kde závodil po operaci tlustého střeva. Tenkrát už ovšem v keckách...


Valerij Borzov(*20. října 1949)
Poslední atlet bílé pleti, kterému se na olympijských hrách povedlo zvítězit na sprinterských tratích na 100 i 200 metrů, a to v Mnichově roku 1972. Tehdy mu bylo 23 let a stal se teprve třetím Evropanem, jenž ovládl stovku. Na nejkratší trati zaběhl čas 10,07, na dvojnásobné rovných 20 vteřin. Před Hrami v Montrealu 1976 se věnoval studiu a fotbalu, přesto vybojoval bronz na stovce. Později pracoval v Ukrajině jako ministr školství a šéf národního olympijského výboru.

Nadia Comaneciová (*12. listopadu 1961)
Jedna z nejslavnějších gymnastek všech dob. Rumunský miláček davů se dnes může pyšnit pěti zlatými olympijskými medailemi, navíc jako první na světě dokázala získat za svůj výkon absolutní známku 10. Na Hrách v Montrealu 1976 závodila jako 14letá s ofinou a culíkem, když jí rozhodčí udělali desítku na bradlech, časomíra s tím nepočítala, proto ukazovala údaj 1,0. Desítek nakonec dostala sedm a přidala k nim dvě zlaté, stříbro a bronz. V Moskvě 1980 vyhrála dvakrát, po emigraci začala nový život v USA.

Florence Griffithová-Joynerová (*21. prosince 1959 - + 21. září 1998)
Skvělá americká sprinterka s tragickým osudem pohnula s dějinami na olympijských hrách v Soulu 1988, kde získala tři zlaté olympijské medaile a vytvořila dodnes platný světový rekord na 200 metrů časem 21,34 sekundy. Patří jí i primát nejrychlejší ženy planety na 100 metrů díky času 10,49, jejž vytvořila ve stejném roce v národní olympijské kvalifikaci. Při soutěžích zaujala dlouhými barevnými nehty, po kariéře šokovala úmrtím už v 39 letech, údajně na záchvat epilepsie. Experti ale naznačovali, že podlehla následkům dřívějšího užívání anabolických steroidů.

Michael Johnson(*13. září, 1967)
Fenomenální americký atlet, běhající v lehkém záklonu, s nízkým těžištěm a kmitajícími krátkými kroky. Jeho nejslavnější chvíle přišla na olympijských hrách v Atlantě 1996, kdy zvítězil jako první a dosud jediný muž na tratích 200 m i 400 m. Na kratší trati navíc zaběhl skvostný světový rekord časem 19,32, odborníci spočítali, že úvodní stovku zvládl za 10,12 v rychlosti 40 km za hodinu. Je také držitelem světového rekordu 43,18 na trati 400 m a 2:54,20 minut ve štafetě na 4×400 m. Jediný v historii dokázal na „čtvrtce“ obhájit olympijský titul.

Alberto Juantorena (*3. prosinec 1950)
Na olympijských hrách v Montrealu 1976 ovládl kubánský atlet tratě 400 i 800 metrů, čímž se zapsal do dějin jako první a zatím jediný běžec, kterému se podařilo obě distance vyhrát. Bývalý basketbalista s urostlou postavou a přezdívkou El Caballo (kůň) měl jako hlavní disciplínu 400 metrů. Už rok poté, co začal trénovat, skončil na OH v Mnichově v semifinále. Osmistovku zkusil až v Montrealu, málokdo mu věřil, ale on odtáhl celé finále v čele a vylepšil světový rekord (1:43,50). A o tři dny později přidal historické maxim i na poloviční trati (44,26).

Carl Lewis(*1. červenec 1961)
Jeden z nejlepších atletů historie ohromil svět především na olympijských hrách v Los Angeles 1984, kde získal suverénně čtyři zlaté medaile – ve skoku do dálky (854 cm), bězích na 100 (9,99) a 200 metrů (19,80 – olympijský rekord) a ve štafetě 4x100 metrů (37,83 – světový rekord). Tím vyrovnal Jesseho Owense z roku 1936. Brilantní sezonu doplnil i dalším neobvyklým úspěchem: v 10. kole jej do NBA draftovali Chicago Bulls, kteří ve stejném roce získali Michaela Jordana.

Steve Redgrave (*23. března 1962)
Britský veslař a nejvytrvalejší zlatý medailista v historii, v letech 1984 až 2000 vybojoval zlato v pěti po sobě následujících olympiádách. Bývá proto nazýván nejúspěšnějším olympijským sportovcem. Dva metry vysoký a sto kilogramů vážící Redgrave, který během kariéry onemocněl cukrovkou, byl pasován britskou královnou na rytíře. Závodit přestal v 38 letech, lepší než on je v olympijské historii pouze maďarský šermíř Aladar Gerevich, který v letech 1932 až 1960 získal šest zlatých medailí.

Emil Zátopek(*19. září 1922 - + 21.listopad 2000)
Během kariéry překonal 50 československých a 18 světových rekordů, ale nezapomenutelné zůstává hlavně jeho vystoupení na olympijských hrách v Helsinkách 1952. Satu Peka, pohádkový Péťa, jak mu přezdívali nadšení finští fanoušci, triumfoval v závodech na 5 a 10 kilometrů i v maratonu, který běžel poprvé v životě! Úspěšný „trojboj“ sotva někdo překoná. Neunavitelný český hrdina se na nejdelší trati odpoutal od soupeřů, posledních 17 kilometrů běžel sám a ještě si neodpustil na stadionu čestné kolo...