Damková: Ženský fotbal zažívá boom

Český fotbal bude mít na olympijském fotbalovém turnaji svého zástupce. Dva zápasy ženského turnaje bude pískat česká rozhodčí Dagmar Damková.
Byla jste nominovaná na své druhé olympijské hry v kariéře. Jak vzpomínáte na svoji první účast na olympiádě v Aténách?
Na Atény vzpomínám moc ráda a jenom v dobrém, protože to byla moje teprve druhá velká sportovní akce v životě. Navíc byla specifická v tom, že příprava probíhala společně s muži dohromady.
Normálně se připravují muži a ženy odděleně, zatímco tam veškeré tréninky probíhaly společně, trávili jsme spolu volný čas na hotelu, v jídelně a díky tomu si mohli vyměňovat řadu názorů a poznatků o fotbale.
Měla jsem možnost setkat se i s rozhodčími, kteří pískali zápasy Ligy mistrů či kvalifikace mistrovství Evropy, respektive mistrovství světa. Takže v tomto směru to bylo určitě velmi zajímavé.
Jak těžké či rozdílné byly fyzické testy na olympidádu oproti "klasickým"na ligu?
Hlavní rozdíl je především v tom, že v přípravě na Peking byl daleko větší stres. Když například nesplníte limity tady u nás, například kvůli zdraví nebo jiným důvodům, můžete je opakovat například za dva tři týdny, zatímco tady tu možnost nemáte.
Opakovat testy můžete všude v Evropě. Tady však ne. Žádná nemoc ani jiné důvody vás neomlouvají. Nemáte šanci na reparát. Takže ten stres byl obrovský. Já jsem čtrnáct dní před testy nedělala nic jiného, než trénovala. Nejezdila jsem na bruslích, na kole, abych se nezranila a podobně. Jsou to sice maličkosti, ale hrají velkou roli.
Jak velký je rozdíl pískat mužský a ženský fotbal?
Největší rozdíl je samozřejmě v rychlosti. Ženy pochopitelně nehrají v takovém tempu jako muži, na vše tak máte více času. Ale například špičkové ženské týmy hrají na velmi vysoké úrovni.
V mužském fotbale je navíc mnohem více složitějších fotbalových situací, jako jsou například žluté, červené karty a další situace. Ty se zde objevují mnohem častěji.
Jak velký je rozdíl v chování vůči vám jako ženě během mužských a ženských zápasů?
Já si pamatuji, že jsem často říkala, že ženský fotbal je v tomto ohledu přece jen drsnější, že ženy si často servítky neberou.
Ale v současné době už je znát, že svoje chování změnily nejen samotné fotbalistky, ale například i funkcionáři klubů, kteří si uvědomují, čeho jsem dosáhla. Mnohem víc než dříve cítím z jejich stranu úctu, takže už se to tolik neliší.
V Pekingu budete pískat dva zápasy. Už víte které?
Ještě to nevím. Nominace k zápasům se uveřejňuje až jeden den dopředu, takže to se dovím až před úvodními zápasy ve skupinách. Po prvních duelech se vrátíme na naší základnu do Pekingu a až tady se dovíme další nominace.
Na jaký zápas během své kariéry nejraději vzpomínáte?
Byl to zápas ženského mistrovství světa, které se konalo v září. Jednalo se o poslední utkání ve skupině mezi Čínou a Novým Zélandem. Na ten zápas moc ráda vzpomínám, hrálo se před neskutečnou atmosférou, na stadionu bylo 60 000 diváků. To byl opravdu nádherný zážitek.
Mezi muži to pak určitě bylo finále Poháru ČMFS v roce 2006 mezi Spartou a Baníkem Ostrava. Také v tomto zápase jsem měla určitě mrazení v zádech. Tyto zápasy jsou vždy vyhecované a já jsem najednou jeden z takových duelů řídila. Na to určitě ráda vzpomínám.
Paní Damková, co plánujete po skončení olympijských her?
Já se určitě vrátím zpátky do školy, kde učím angličtinu. Jako učitelka musím být ve škole o týden dříve, než začíná výuka, takže se okamžitě zapojím do pracovního procesu (s úsměvem).
Určitě byste se ráda vrátila i zpět do nejvyšší české soutěže. Jak vidíte tuto možnost?
Určitě by to bylo mé přání, ale jsem realista, myslím, že se to nestane. Já budu ráda i za druhou ligu (s úsměvem). Určitě druhou ligou nepohrdám.
Jak se díváte na budoucnost českého i světového ženského fotbalu?
Já si myslím, že světový ženský fotbal zažívá velký boom a je na obrovském rozjezdu. Jako příklad je určitě dobré zmínit Švédsko, kde má ženský fotbal pomalu větší sledovanost, než mužský. Tam se hraje opravdu na nejvyšší úrovni.
Podobné je ta prakticky v Německu. Na odvetném finálovém utkaní Ligy mistrů žen bylo 27 000 diváků. Příští rok bude mistrovství světa žen právě v Německu a tam se zájem o ženský fotbal projeví ještě více.
U nás to bude ještě chvíli trvat, ale i tady ten pokrok vidět je.