OH: Psi musí zmizet z restaurací
Psí maso je jemné nakyslé chuti a jeho konzumace údajně blahodárně působí na ledviny a další orgány v lidském těle. Během her je ovšem tabu.
Tuhle domněnku ale nebude možné během olympijských her v Pekingu jen tak snadno ověřit. Čínská vláda nařizuje stahování psího masa z jídelníčků.
Psi jsou oblíbení nejen u početné korejské komunity žijící v čínském hlavním městě, ale také v restauracích vařících jídla z oblastí Jün-nan a Kuej-čou.
Předpis vydaný pekingským Úřadem pro bezpečnost potravin nařizuje olympijským hotelům nepodávat žádná jídla připravená z psího masa.
V obavě, aby jídlo ze psů nepopudilo ochránce práv zvířat a neznechutilo zahraniční návštěvníky, Peking žádá restaurace, které očekávají příliv turistů, aby přestaly podávat psí maso.
Předpis se nicméně nezmiňuje o restauracích, které mají na jídelníčku pokrmy připravené z oslů. A také z něho nevyplývá, zda se týká i menších bufetů.
Právě psí maso je nejznámějším a zároveň nejdiskutovanějším plodem čínské kuchyně, která je však daleko bohatší a má údajně delší historii než například francouzská.
Výrazné zastoupení v ní má podávání čerstvě zabitých zvířat. Peking, chystající se na mohutný příliv návštěvníků, nabízí restauracím oficiální anglický překlad místních jídel, jejichž exotické názvy a alarmující překlady by mohly zahraniční návštěvníky vyvést z míry natolik, že by raději zůstali o hladu.
Prosadí-li oficiální místa svou, budou si anglicky mluvící turisté moci objednat například hovězí maso a dršťky v chilli omáčce, což je rozhodně lákavější předkrm než název „plátky plic manžela a manželky“.
Sýr ze sraženého sójového mléka zhotovený ženou poďobanou od neštovic, jak líčí list Beijing Youth Daily kořeněné S‘-čchuanské jídlo, je nyní prostým mapo tofu. A z kuřat bez sexuálního života jsou obyčejná kuřata dušená v páře.
„Když jsme to tam obcházeli, dali jsme si z hecu škorpiony. Na špejlích mají různé věci. Některé se vůbec nedají identifikovat. Stažené myši, hadi, kobylky,“ říká František Dvořák, šéf české olympijské mise v Pekingu. „To je chitin. Chutná to jako foukané brambůrky. Nic nám nebylo.“
Jednou z největších lahůdek je proslulá pekingská kachna. Chová se tak, že se uzavře do keramické nádoby, aby nechodila, krmí se šiškami a její kůže obrůstá dostatečným množstvím tuku.
Kuchaři pak kůži odřezávají a balí ji do placiček. Maso však odnesou. Evropští turisté se mnohdy mylně dožadují masa, s nímž se u tohoto pokrmu nepočítá.
V Číně se jí téměř všechno, klidně i smažené kuřecí pařáty nebo opičí mozek. To může být pro mnohé návštěvníky Pekingu problém.
Pokud se prý někdo zdráhá cokoliv pozřít, měl by se raději vymluvit na zdravotní potíže a neurážet hostitele.
Všechny nezvyklosti na jídelníčku zůstanou, kromě psů. Ty bylo zakázáno podávat už před dvaceti lety na Hrách v Soulu. Jihokorejci, kteří patří k největším milovníkům psího masa, ustoupili po nátlaku zbytku světa.
