Emmonsovi nabídli příběh pro Hollywood
Neuvěřitelný příběh se smutným koncem prožili na olympiádě v Pekingu Kateřina a Matt Emmonsovi. Nejprve pocity štěstí po třech "rodinných" medailích, potom šok, prázdno a pocit déja-vu.
Dlouho se psal příběh sportovní lásky střeleckého páru, potom přišel příběh smutku. Dva protipóly během pár dní.
Před čtyřmi roky seděla Emmons ještě jako Kateřina Kůrková na komentátorském stanovišti a viděla na vlastní oči Mattovu střelu do vedlejšího terče v poslední ráně malorážky na 3x40 ran, jež ho připravila o jisté zlato. Tehdy se možná zamilovala.
O čtyři roky později v Pekingu seděla opět na komentátorském stanovišti a sledovala Američanovu minelu, už jako jeho manželka, ve stejné disciplíně - vystřelil sice do svého terče, ale úplně mimo střed a připravil se o jisté zlato.
"Trochu to na nás dneska dolehlo," uvedla dnes Emmons. Večer po nedělním závodu to oba brali jako osud. Jako něco, co se muselo stát. Byli stateční. "Byli jsme v rezidenci výpravy USA, kluci si dali pivo, nikdo to neřešil. Až ráno nám doma něco chybělo," řekla střelkyně.
"Člověk cítí, že tam něco patří, a ono to tam není. Ale nedá nic dělat. Mrzí mě, že i lidé kolem z toho byli smutní. Nesli to mnohem hůř," prohlásila.
Když se Emmons připravoval na poslední ránu, musela se mu v hlavě promítnout situace čtyři roky stará. Možná mu moc vibroval nervozitou prst, když zmáčkl předčasně spoušť, aniž zalícil. "Ten okamžik se vrátit nedá," říkala Emmons, která se snaží manžela utěšit.
"Vyjde to příště. V Aténách jsi dal nulu a byl osmý, v Pekingu jsi byl za poslední ránu 4,4 bodu čtvrtý a v Londýně vyhraješ. Bude ti na to stačit poslední ránou 8,8 bodu," řekla mu.
V úterý se rozdělí. Ona letí domů, Matt koncem týdne přiletí z USA. Pak pojedou na dovolenou. Musejí si odpočinout. Zejména hlava dostala v Pekingu zabrat.
"Strávíme dovolenou v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Chceme si vyjet na kolech a odpočinout na chatě. Užít si to. Ve druhé půlce září odletíme do USA," plánovala Emmons.
Nebojí se, že novináři budou jejich příběh stále omílat. "Nebude to tak zlé, nevidím důvod, aby nás někdo pronásledoval A možná, že ten příběh našemu sportu pomůže," mínila.
Byl jako v hollywoodském filmu. "Já tomu říkám science fiction," řekla Emmons. Kdyby takový příběh někdo napsal, nevěřila by. "Asi by si kdekdo poklepal na hlavu s tím, že to ten spisovatel trošku přehnal," uvedla.
Její muž se snažil po závodu svou situaci zlehčit. "Tak to prodáme filmařům," pronesl. "Já nevím," komentovala to Emmons. "Snad k tomu přibudou nějaké lepší příběhy, se šťastnějším koncem," doufá. Třetí díl příběhu Emmonsových by se mohl psát za čtyři roky v Londýně. Jak skončí?
