Zdá se to jako chvilka, kdy žokej Josef Váňa naposledy startoval ve Velké pardubické. Ale čas běží, dostihová legenda za dva týdny oslaví sedmdesátku! Přesto pořád mnozí nemohou uvěřit, že už ho na startu nikdy neuvidí. „Už si to nedovedu představit,“ usmívá se Váňa před nedělní další verzí dostihu.
Josef Váňa stál na dvoře svých stájí v Bohuslavi uprostřed skupinky členů Dostihového klubu iSport.cz, kteří pár týdnů před startem Velké ještě netušili, že jejich miláček Theophilos už letos Velkou nepoběží. Během diskuze ale zase přilétla otázka. A co vy a Velká?
„To už ne. Už ani váhou ne,“ rozesmál se Váňa. „Kdybych musel zase znovu shazovat, to už si nedovedu představit.“
Váňa naposledy startoval ve Velké pardubické v roce 2014, o dva roky později se ještě vážně zkoušel dostat na start. Ale tím to haslo. Už několikrát vysvětloval, že je konec. V novinových rozhovorech i v životopisné knize z edice Sport. Pořád dokola.
Jeho život je jako pohádkový příběh. Jenže i když se zdá, že má Váňa někde jako Dorian Gray schovaný obraz, který stárne místo něj, 20. října už mu bude sedmdesát let. Přesto je v sedle koní pořád téměř každý den, takzvaně v práci, jak se u koní říká. Tři týdny před startem Velké pardubické například seděl na Theophilovi, šampionovi dostihu z roku 2019, při klíčovém výjezdu na kopec Vladař.
„Já to mám ještě pořád. Já s nimi jdu skákat, to mi nevadí. Ale pravda je ta, že tu fyzičku, kterou bych k tomu potřeboval, už nemám. Už to nemá cenu,“ říká Váňa.
Reálně by se k dostihům už těžko vracel i kvůli váze, ale i kvůli dvěma operovaným kyčlím. Místo toho pozoruje, jak současní mladí žokejové těžce bojují s váhovými požadavky. Pavel Složil mladší dokonce v létě na pár týdnů ukončil kariéru.
„Já jsem mu říkal, že si zvykl na nějaký životní standard. Když půjdeš jezdit s náklaďákem, tak budeš muset sakra ubrat. Má koníček, že si spravuje staré motorky, veterány. Když si toho veterána vysníš koupit, součástky stojí peníze,“ usmívá se Váňa.
I pro něho samotného se role změnila. Manažerský provoz ve stájích blízko Chyše na Karlovarsku převzal jeho syn Josef Váňa mladší, který sbírá po Evropě i trenérské úspěchy díky spolupráci s italským majitelem Josefem Aichnerem.
Váňa starší bude mít v neděli na startu Velké pardubické dva koně ze svého tréninku – Dusigrosze a No Time To Lose, šampiona z roku 2017. A pak už se bude chystat na oslavu svých sedmdesátin. Ta proběhne během tradičního fotbalového zápasu mezi dostihovými a parkurovými jezdci v areálu fotbalového stadionu Mladé Boleslavi, jejíž boss Josef Dufek je také významným majitelem dostihových koní.
„Já jsem to nevymyslel. Já jsem si myslel, že koncem měsíce uděláme doma nějakou oslavu. Ale, holt, když si to vymysleli, tak to nějak přežiju,“ usmívá se Váňa.
Sám v mládí často hrával fotbal a ve středu útoku i dával dost gólů. Tentokrát se ale na hřišti objeví jenom kvůli čestnému výkopu.
„Já jsem nehrající kapitán už několik let. Vykopnu to a půjdu stranou. Já nemůžu běhat, kdybychom hráli kolovou, tak bych to ještě dal, ale běhat, to nejde,“ říká Váňa.
Témata:
dostihy, sport, Evropa, Velká pardubická, Josef Váňa, No Time to Lose, dostih, Josef Dufek, Dorian Gray, Sport na Heureka.cz
Související články
