Byl to víkend nasekaný plnými koly fotbalové i hokejové ligy, v Praze se dokonce hrála i NHL a v Ostravě zase Barbora Krejčíková skolila světovou jedničku. Největší návštěva víkendu při sportovních akcích v Česku ale přišla úplně jinam. „Je to tady jak na Velké národní nebo v Cheltenhamu,“ pochvaloval si dvacetitisícové publikum na Velké pardubické irský jezdec Patrick Mullins.
Sní si svůj sen, že jednou Velkou pardubickou vyhraje. Patrick Mullins zatím musí čekat dál, protože ze svého Kaiserwalzera sletěl na zrádném Popkovickém skoku. Zachmuřený výraz na tváři se mu ale hned rozzářil, když byl těsně po dostihu ve stájích vyzván, aby ocenil atmosféru na pardubickém závodišti.
„Fantastické! Co se týče podpory fanoušků, je to jako kousek nebe,“ použil Mullins idiom, který označuje něco opravdu krásného, výjimečného, téměř dokonalého. „Atmosféra je tak dobrá jako v Cheltenhamu, Aintreee, Punchestownu… Je úžasná. Musíme přijet znova.“
Po dlouhých třech letech se Velká pardubická vrátila bez jakýchkoli protiepidemických opatření a rovnou vpadla do své bývalé slávy. V úchvatnou neděli plnou ostrého podzimního sluníčka se do areálu vtlačilo podle pořadatelů 25 tisíc diváků, které kolem dráhy vytvořily jednotného barevného hada, jak je tomu zvykem při nejprestižnějších světových dostizích.
„Máme koně patnáct let, vyhráli jsme toho spoustu, ale před takovým davem a v takové atmosféře a před tolika diváky jsme ještě nikdy nic nevyhráli. Přál bych Pardubicím, aby jim tyhle tribuny zůstaly,“ chválil Karel Jalový, majitel stáje Lokotrans, za kterou běhá vítězný Mr Spex.
Divácká účast na Velké pardubické potvrzuje hlad po dostizích, který se projevuje i při těch rovinových v pražské Velké Chuchli nebo v Lysé nad Labem, tisícové návštěvy nejsou výjimečné na všech drahách. Jen na fotbal a hokej chodí v Česku pravidelně víc diváků než na dostihy.
25 000 | Velká pardubická |
17 023 | hokej San Jose - Nashville |
9 588 | fotbal Brno - Sparta |
7 984 | hokej Pardubice - K. Vary |
7 500 | tenis Krejčíková vs. Šwiateková |
Navzdory tomu ale tento sport v zemi není v jednoduché situaci. Z ministerstva zemědělství dostávají dostihy ročně mizivých 6,8 milionu korun. Ze sázkového provozu koňské prostředí získává zatím jen malý podíl, přestože se na dostihy sází čím dál víc. Sázková kancelář Tipsport oznámila, že během pardubického víkendu nabrala sázky za 17,5 milionu korun, což je o dva a půl milionu víc než při dosavadním rekordu před rokem. Celkový objem prosázených financí na dostihy se před několika lety pohyboval lehce nad 25 miliony korun, letos se jen u Tipsportu prosází trojnásobek.
V systému schází tzv. totalizátorové sázky, které sázejícím ve stylu Sportky nabízejí velké výhry za malý vklad. Dostihové prostředí by díky totalizátoru zase mohlo získat přímý kanál finanční podpory. V současnosti ale loterijní zákon tuto hru neumožňuje.
Nedostatek podpory má negativní vliv na motivaci majitelů vlastnit závodní koně. I Jalový svou stáj zeštíhlil a třetinu ze svých čtyřiceti koní prodal.
„Některé koně jsme prodali na vrcholu výsledků za peníze. Koupili se jiní koně, mladí. V počtu deseti až dvanácti překážkových koní bychom měli vydržet,“ řekl Jalový.
Problémy byly vidět v nízkém počtu přihlášek do nedělních hlavních dostihů. Velkou pardubickou běželo patnáct koní, Cenu Vltavy sedm a Cenu Labe jen šest.
„Z hlediska počtu koní to půjde dole kopcem, pokud pořadatel něco neudělá. Ve Vltavě a Labi to bylo vidět. Za pár let se může stát, že bude sedm koní ve Velké pardubické,“ komentoval to Jalový.
Startovní listinu i prestiž dostihu by obohatila konkurence ze zahraničí.
„Teď máme šestiletého Good Bye Sama, který se dobře osvědčil v cross country v Punchestownu. Až získá zkušenosti, mohl by to do dvou let zkusit,“ plánuje Mullins, jehož otec Willie patří k nejúspěšnějším překážkovým trenérům.