Bezproblémovou rozjížďkou vlétl Martin Fuksa do semifinále mistrovství světa na „olympijském“ kilometru, své jediné individuální trati. „No, kilák není nikdy bezproblémovej. Je to prostě dlouhá trať, člověk se tam maličko zadejchá,“ smál se úřadující vicemistr světa na břehu vyšňořeného kanálu v maďarském Szegedu.
S Fuksou se v rozjížďce dlouho držel Číňan Čeng. „Viděl jsem, že Číňan to bude rvát, takže jsem maličko musel jet, abych mu nedal šanci. Ale v závěru jsem pak udělal pár záběrů, abych mu poodjel. Ale klasicky jsem šetřil co nejvíc sil. Jak se na rozjížďku sluší a patří,“ dodal s úsměvem.
Čínským soupeřem se nenechal zaskočit. „Když se mě držel, říkám si: ježišmarjá, tak pojedeš, nebo nepojedeš. Trochu jsem si ho hlídal,“ vysvětlil.
Že by kontroloval postup z druhého místa a nechal soupeře vyhrát? „Nevím, fakt nevím, co bych dělal, kdyby se držel až do konce. S ohledem na odpolední semíčko na deblu s bráchou netuším, jestli bych to zkoušel, nebo bych ho nechal,“ přemítal Fuksa. „Ale já jsem bohužel asi závodník, takže bych makal, abych vyhrál. A pak bych toho možná litoval. Ale naštěstí to dopadlo dobře,“ oddechl si.
A hned začal přemýšlet o podvečerním semifinále deblkanoí, kam s bratrem Petrem prošli ze třetího místa v rozjížďce. Do finále postoupí tři debly. „Jsou tam dvě lodě, které budou bojovat o medaili, Němci a Rusové, ti měli medaile vždycky. O třetí místo pak bude souboj mezi námi a italským deblem, nikdo jinej nás, myslím, neohrozí. Buď to padne, nebo dostaneme černýho Petra,“ krčil rameny. „Ale doufám, že to dáme,“ uzavřel.
