Po nekonečném dni postup. Na finále máme, těší posádku čtyřkajaku
PŘÍMO Z MAĎARSKA | Den se dost vlekl, ale skončil postupem. Ráno zašli na snídani, pak si dali šlofíka. „Pak na oběd a zase jsme usnuli… a pak jsme šli sem na závodiště,“ stručně shrnul čekání na podvečerní první start háček „olympijského“ čtyřkajaku Jakub Špicar. „Na mě to padlo kolem jedné, to jsem byl hrozně nervózní. V lodi se nervozita naštěstí rozplynula,“ přiznal nováček v posádce Lukáš Nepraš.
A pak na to vlítli. Český čtyřkajak se na nové olympijské trati 500 metrů ani bez Josefa Dostála neztratil, z rozjížďky postoupil do semifinále z druhého místa, když o 66 setin vteřiny nestačil jen na obávanou německou čtveřici.
„První jízda byla trochu nervózní, to už je na mistrovství světa klasika,“ ujal se hodnocení nejzkušenější člen posádky Daniel Havel. „Udělali jsme pár chyb, jízda byla trochu neuhlazená, chvílemi jsme se tam lehce kinklali. Ale odstup od Němců nebyl zdaleka takový, jak jsme byli zvyklí, že nám dávají,“ ocenil Havel. „Bylo ale vidět, že to mají pod kontrolou, jako vždycky,“ dodal majitel dvou olympijských bronzů.
S novou lodí, o metr kratší než má většina soupeřů, byla ostře sledovaná česká posádka spokojená. „Myslím, že se právě ukázalo, že to vůbec není špatná loď,“ pochvaloval si Havel.
O tom, že by si vydařenou první jízdou odbyli nervozitu, prý nemůže být ani řeč. „Blbý je, že se za chvíli dozvíme složení semifinálových jízd a budeme mít celý den a půl na to, abychom o tom přemýšleli,“ utrousil těsně po závodě Havel. „Rozjížďky jsou čtyři, semifinále tři. Taky se může stát, že dostaneme jako soupeře vítěze dvou rozjížděk,“ maloval čerta na zeď Jakub Zavřel.
Jasno měli brzy. Vyfasovali semifinále s domácím výběrem a Slováky. Tedy dva ze čtyř vítězů rozjížděk.
Co s tím? „Sice mám radši, když jsou jízdy rychleji po sobě, to člověk nestačí být nervózní, ale nedá se nic dělat. Ukázali jsme, že výkonnost na finále máme a můžeme o olympijské místo bojovat,“ uzavřel Havel. Semifinále čeká posádky čtyřkajaků zítra, znovu v podvečer.
