Svět zkoumá sílu českých kajakářů: Jsme dobří díky pivu, směje se Přindiš

Vít Přindiš se raduje v cíli finále MS vodních slalomářů, nakonec z toho bylo vysněné zlato

Úřadující mistr světa Vít Přindiš se svým zlatým úlovkem

Fotogalerie

Romana Barboříková

Kanoistika3. ledna 202320:00

Začít diskusi (0)

Na světový žebříček kajakářů je v poslední době moc hezký pohled. Alespoň pro Čechy. První příčku okupuje Vít Přindiš, hned za ním je Jiří Prskavec. A není tomu tak poprvé. Přindiš se vyhoupl hlavně díky titulu mistra světa, který získal v létě v Augsburgu. Za uplynulou sezonou se ale tolik neohlíží, spíš směřuje k té další, ve které už se bude řešit olympijská kvalifikace. A na Hry může, bohužel pro české kajakáře, jen jeden zástupce.

Jsou nejlepší na světě. O tom není u českých kajakářů pochyb. A soupeři už přemýšlejí, čím to je a jak český recept okopírovat. Zatím se jim to nedařilo, a tak třeba Britové vymysleli zajímavý plán. Nechají české hvězdy trénovat spolu s nimi na trati v Lee Valley, kde se pojede další mistrovství světa. Aby něco okoukali. „S Jířou jsme dostali pozvání od britského týmu, abychom tam s nimi trénovali. Přemýšlíme, že bychom tam letěli na jejich nominační závody,“ prozradil Vít Přindiš, úřadující mistr světa.

O záměrech britských vodních slalomářů už dřív mluvil Jiří Prskavec. Ale co ostatní? Pátrají i další národy po tom, proč to Čechům tak jde?
„Ptají se, samozřejmě. Loni třeba Italové přišli s teorií, že je to díky českému pivu. Před mistrovstvím světa v Bratislavě řekli, že je to určitě pivem, a že s náma půjdou na plzeň. Nevím, jestli jim to pomohlo, spíš bych řekl, že ne. Ale ano, zajímají se. Mezinárodní parta je ale super a spíš si z toho dělají srandu.“

Nicméně to není normální mít tolik vítězů…
„Není, ale myslím, že je to i tím, jak je u nás vodní slalom zavedený, máme skvělé trenéry, pořád dobré zázemí, i když naše trať už by potřebovala opravit, aby byla víc konkurenceschopná těm velkým tratím. Nicméně zázemí, kluby a kvalitní trenéři, to je znát. A není to jen o tom, že by se tady vychovala jen jedna generace. Vidím, co roste i za námi.“

Dominance skvělá, ale zároveň i kontraproduktivní. Procpat se na OH z takové konkurence je momentálně asi nejtěžší na světě. Hlodá to, rok a půl před Paříží, už v hlavě?
„Určitě. Je to relativně za dlouho, ale ono to strašně rychle uteče. Pro mě je dobré to, že úspěchy letos i v předchozích letech jsem si vybudoval pozici, díky které můžu vyjet na soustředění, mám podporu, cítím, že tomu můžu dát maximum, jsem si v tom jistější. A hrozně mě baví spolupráce s Jířama (trenér Jiří Prskavec st., parťák Jiří Prskavec ml.), je to nový nakopávák. Samozřejmě pojede jen jeden z nás. Nebo možná někdo úplně jiný…“

O tom se může částečně rozhodovat už v příští sezoně, že?
„Je to tak. I proto jsem momentálně hlavně rád, že jsem v týmu. Nominační kritéria pro OH se sice ještě tvoří, ale vypadá to, že další sezona bude částečně přednominační, že si budeme moct vyjet nějaké bonusové body. V první řadě se ale musí vyjet místo.“

S přípravou už jste začali, máte za sebou první soustředění na Réunionu. A co dál?
„Ano, byli jsme nějaké tři týdny tam, před Vánoci jsme se vrátili. Tréninkovou loď jsem nechal na Réunionu, tady do vody nepolezu. To jsme vyměnili za běžky a za posilovnu. Do lodě se vrátím na konci ledna.“

Na běžkách trénujete každý sám, nebo jezdíte spolu?
„Jezdíme každý sám. Loni jsme trénovali spolu, ale teď, alespoň před Vánoci, to nevycházelo. Možná jsme dřív byli flexibilnější, než teď, kdy jsme se nechtěli jeden na druhého vázat. Ale jednou jsme se tam potkali. Jen jsme si zamávali, protože jsme se míjeli, jeli jsme proti sobě, nahoře na hřebeni jsme na sebe mávli a jeli každý svým směrem.“

Když jste jezdili spolu, závodili jste?
„S ním nemůžu závodit, on mi hned uteče, je buldok. (směje se) Zapne a jede. Já jsem průměrný lyžař. Ale mám teď výmluvu, protože mi lékař říkal, že mám jezdit úplně jiným stylem než dřív. Mám dělat výbušné sprinty. Takže jedu pomalu, pak dám sprint a pak zase pomalu. Tím pádem se naštěstí nemusím teď s nikým porovnávat.“

Myšlenky mnohých už teď směřují k Paříži 2024. Je to pro vás možná jediná olympijská šance, nebo vydržíte ještě do Los Angeles 2028?
„Beru to rok od roku, protože vůbec dostat se u nás do týmu, do té trojice, je extrémně těžké. Zdraví a stáří je druhý faktor. Roky se neubírají a mladí dorůstají. Uvidíme, třeba o Paříž budu moct zabojovat, třeba na to ani nedojde. A co bude za pět let? O tom vůbec nepřemýšlím.“

Na podzim jste byli trénovat v Londýně kvůli MS, kde se budou vyjíždět olympijská místa, ale také v Paříži. Která akce je pro vás důležitější? Budete víc jezdit do Londýna kvůli obhajobě titulu?
„Určitě. I tím, že jsme s Jířou přednominovaní do reprezentace pro příští sezonu (Přindiš díky titulu mistra světa, Prskavec je zase mistr Evropy – pozn. red.), máme v plánu, že bychom tam jeli spolu na extra soustředění ještě před naší domácí nominací. My dva jsme totiž dostali pozvání od britského týmu, abychom tam s nimi trénovali. Přemýšlíme, že bychom tam letěli na jejich nominační závody, jeli tam třeba nějaké předjízdy, vyzkoušeli si trať na co nejvíc způsobů, abychom ji dostali pod kůži. Je to absolutní priorita. Místo se může vyjet už i na Evropských hrách, asi se tam pojede o jedno. Takže vrcholů je dost, ale nevíme, jak důležité jednotlivé závody budou. Samozřejmě svět bude jasný, ale jaké další závody se třeba budou počítat do OH nominace, zatím nevíme. Tomu se to pak všechno podřídí.“

Další z možností, jak se dostat na OH, je vyjet si místo v nové disciplíně kajak kros. Jiří Prskavec ale oficiálně ukončil kariéru v této novince, nesedí mu. Jak to s ní máte vy?
„Letos jsem to jezdil, dal jsem před závody všeho všudy čtyři tréninky a skončil jsem druhý v SP, což mi s touhle přípravou zas tak špatné nepřijde. Nicméně to naráží na to, že slalom je u mě priorita, je to, myslím, i ta cesta, jak se dostat na OH. Z kajak krosu to bude loterie. I když nominační závod bude údajně v Praze, stačí málo a člověk je out. Navíc je tam velké riziko zranění, a nechci, aby mě to ovlivnilo v klasickém slalomu.“

Takže ani vy nebudete kajak kros jezdit?
„To zase ne, jezdit to budu, asi se na to od jara začneme i víc připravovat. Budou se podnikat třeba jednou týdně tréninky. Připraví se trať a sejdeme se všichni z různých oddílů v Troji, aby se to zkoušelo. Ale mám z toho respekt, protože se častokrát stalo, že mě po tom něco iks týdnů bolelo. Budu se snažit být opatrný, nicméně není to jenom o mně.“