Jdou si tvrdohlavě a odvážně originální cestou. Luka Gabrilo má plaveckou krev, jeho chorvatská maminka Durdica Bjedovová vyhrála 100 metrů prsa na olympiádě v Mexiku (1968). A teď dává kouč svou expertizu české hvězdě bazénu Barboře Seemanové. Stříbro z víkendového ME v krátkém bazénu je jedním z mnoha příslibů. S možná nejtalentovanější plavkyní českých dějin chtějí dokázat něco velkého a v olympijské sezoně k tomu budou mít příležitost. „Překvapíme vás. Zapište si moje slova,“ říká švýcarský trenér.
Dostal vyčerpanou dívku, která po prvních velkých úspěších narazila do zdi psychicky i zdravotně. Barbora Seemanová se v roce 2021 dostala na kraulařské dvoustovce jako mistryně Evropy do olympijského finále, ale najednou musela začínat od nuly. Na pomoc si vzala kouče Luku Gabrila, který z ní udělal vodní vílu, jejíž projev oceňují mezinárodní experti. Pracují na detailech, aby kosili setinky ztráty na světovou elitu. Bojují s nasazením i omezeními českého sportovního prostředí. „Je to jako když Manchester City hraje se Slavií,“ líčí Gabrilo.
Barbora Seemanová se po téměř ztraceném loňském roce dostala pod vaším vedením zpátky k rychlým časům a má stříbro z ME v krátkém bazénu. Co jste v jejím tréninku změnil?
(usmívá se) „To je hodně široká otázka, můžeme se o ní bavit celé odpoledne, jestli chcete… Když jsme začali spolupracovat, věděl jsem o jejím potenciálu a že měla problémy. Řekla mi, že nebyla šťastná, vlastně ani nechtěla pokračovat dál. Začali jsme pracovat a na konci sezony úplně zdravotně odpadla. Našel jsem zlomenou holku, protože za sebou měla osm měsíců bez plavání. Dvoustovku kraulem v tu dobu plavala za minutu padesát devět.“
Jak jste z toho hledali cestu ven?